Bezpečné přistání podruhé. Seriál Letuška kombinuje osobní turbulence a špionážní thriller

V předchozí sezoně seriálu však Cassie musela rozřešit nejen tajemnou vraždu vlastního milence, ale taky nahlédnout ke kořenům svého alkoholismu. Druhá řada pak palčivě znázorňuje trable abstinující každodennosti, i když letuščino frenetické tempo nepolevuje a série špatných rozhodnutí trvá.

Tak trochu Hitchcockova blondýna

„Mám ráda, když věci nejsou uspořádaný,“ svěří se Cassie v pilotním dílu cestujícímu na sedadle 3C. Podnikatel a čtenář ruské klasiky Alex Sokolov ještě toho večera skončí v hrdinčině posteli. Ráno ale zastihne Cassie s pořádnou kocovinou a Sokolova s prořízlým hrdlem.

Dopracovat se přes děravé vzpomínky k událostem osudné noci představuje výzvu jak pro hrdinku, tak pro diváky. Zpočátku vnímáme ozvěny hitchcockovských motivů. Krásná blondýnka se postupně ztrácí v podivných přeludech a jako nevěrohodná vypravěčka zůstává naší jedinou průvodkyní ve snaze rozplést mezinárodní konspiraci. Seriál tak můžeme charakterizovat poněkud paradoxním spojením skotačivý špionážní thriller, protože od komedie náhle sklouzneme k napětí, z koktejlového rauše rovnou do tíživých vzpomínek, z reality přímo do bizarní romance s podříznutým milencem.

Čtěte také

Dospívání, kde není radosti. Dvojka Euforie má sevřenější finále, problémy ale přetrvávají

I když Letuška nakonec svého vraha dopadne, jako největší záporák se nakonec ukáže Cassiina paměť. Nejen ta krátkodobá, proděravělá alkoholickými okny, ale i ta dlouhodobější, která dovede skutečnost patřičně načechrat nebo dokonce úplně ohnout. Hlavní hrdinka na svého otce vzpomíná jako na milého vtipálka, jenže právě on své desetileté dceři otevřel její první pivo a zadělal tak na spoustu pozdějších problémů.

Od špionážní zápletky a podivné lovestory stále pravidelněji přepínáme k osobnímu traumatu, s nímž se Cassie musí vypořádat stejně naléhavě jako s nájemným zabijákem. Těkavé příběhové priority i roztříštěný stav hrdinčiny mysli adekvátně podtrhuje tzv. splitscreen, který jednotný obraz rozdělí na několik paralelně probíhajících akcí.

Tak trochu Bugs Bunny

Z výše naznačeného vyplývá, že pokud vyžadujete soudržnost, přehlednost a rádi držíte prst na tepu dění, pak Letušku můžete směle vynechat. Jako tmel různorodých tendencí seriálu neslouží vyprávění, ale samotná Cassie. Tu naprosto jedinečným způsobem ztvárnila Kaley Cuoco, do té doby známá hlavně jako Penny z Teorie velkého třesku.

Hlavní hrdinka se svojí vodkou přiživenou manickou energií zprvu připomíná animovanou postavičku – pro všudypřítomný motiv králíků řekněme rovnou Bugse Bunnyho – spíš než podobně komplikované kolegyně současné seriálové produkce, například Arabellu z Můžu tě zničit nebo Nadiu Vulvokov z Russian Doll.

Stále složitější rozeznávání mezi realitou a vidinami Cassie upřímně děsí, stejně jako nutnost přiznat si a pojmenovat svá léty zažraná trápení. Právě tenhle spirálovitý sestup do duše jedné alkoholičky zábavně rozháraný seriál v důsledku ukotvuje a polidšťuje.

Čtěte také

Srdečně vztyčený prostředník z carského Ruska. Seriál Veliká se vrací s druhou sezonou

Cuoco se svojí neuvěřitelně flexibilní tváří, která dovede proměnit výraz v mžiku vteřiny, s hlasem zběsile přeskakujícím od šepotu ke křiku a trhaně nekoordinovanými pohyby ztělesňuje epicentrum Letušky. Obě řady se soustředí na titulní postavu spíš než na vytváření soudržné a pevné zápletky.

Letuška tak nadále zůstává hlavně funkční one woman show. V aktuální sezoně dokonce víc než dřív, neboť namísto mrtvého milence ve své hlavě hrdinka potkává různé verze sebe sama: své dospívající, deprimované, sarkastické či usazené já. Zároveň jako by v abstinující Cassie něco umřelo – což je dost možná pocit, který permanentně zažívají všichni napravení alkoholici.

Vynikající Kaley Cuoco se vrací jako abstinující Cassie. Poslechněte si recenzi druhé řady seriálu Letuška.