Bird Box a Bandersnatch: Netflix míchá své hity z tuctů žánrovek a chytrých strategických rozhodnutí

14. leden 2019

Koncem roku vypustil Netflix dva diskutované projekty. Postapokalyptický horor Bird Box a interaktivní epizodu futuristického seriálu Black Mirror: Bandersnatch. Představují různé polohy oblíbené i zatracované streamovací platformy. Bird Box je spotřební konzum a dokonalý projekt na klíč, Bandersnatch zase celkem chytrá zábava, která si drží DNA Černého zrcadla jakožto antiuživatelského seriálu.

Ve filmu Bird Box nutí záhadná síla všechny, kteří na ni pohlédnou, k sebevraždě. Jediným řešením je odstřihnout se od zrakových vjemů a opevnit se na bezpečném místě. V rozlehlém domě se tak sejde různorodá skupina postav včetně těhotné Malorie. Ta později musí podniknout náročnou výpravu za záchranu světa čili svých potomků. Bird Box je přehledem všech klišé postapokalyptického subžánru, to z něj ale ještě průměrný film nedělá. Známé postupy nejenže nikam neposouvá, vyniká hlavně tím, jak moc je viditelné, že je výsledkem precizních strategických rozhodnutí. Netflix si už dlouho připravoval půdu řadou zdánlivě progresivních žánrovek, kterých ovšem ročně chrlí dvanáct do tuctu, nejvýraznějším příkladem z poslední doby je třeba sektářský horor Apostle.

Ze seriálu Bird Box

Když ptáčka lapají

Za bratru dvacet milionů dolarů teď v online prostoru vznikl film, který má většinu atributů blockbusteru. Scénář napsal autor úspěšných Příchozích, hudbu složil ve slabší chvilce Trent Reznor, fotogenické vodopády v mlhách zajišťují nákladně působící vizuál a pozornost přitáhli áčkoví herci. Holohlavého rádoby vůdce Douglase ztvárnil chlápek, jenž se proslavil rolí Johna Malkoviche. Sandra Bullock coby matka, která se bije za své potomstvo, zase přesvědčivě napodobila Winonu Ryder ze Stranger Things. Netflix ostatně s podobnými analogiemi počítá. Scenáristu Bird Boxu Erica Heisserera hbitě zkřížil s producentem Stranger Things Shawnem Levym a ohlásil jejich spolupráci na připravované sérii Shadow and Bone.

A podařilo se zasáhnout masy. Za první týden Bird Box globálně vidělo 45 milionů předplatitelů. Jejich hardcore jádro se baví přebíháním dálnice s páskou přes oči, zbytek sleduje ve filmu umně rozeseté indicie, které zakládají nejrůznější spiklenecké teorie, nad nimiž se dá donekonečna hloubat na YouTube. Není to špatný výsledek na film, ve kterém Netflix zkanibalizoval všechno, co bylo právě po ruce. Jsou v něm ozvuky upíří klasiky Já, legenda, adaptace slavného románu Cormaca McCarthyho Cesta i současných hororů založených na drobné žánrové inovaci typu Tiché místo. Vychvalované neviditelné nebo jen v náznacích se zjevující monstrum ale není žádné novum, sci-fi a horor s touto rekvizitou běžně pracují, příkladem budiž franšíza Cloverfield nebo Záhada Blair Witch. Bird Box je podbízivý produkt na míru, což je určitě větší problém než to, že si někdo díky Netflixu pustí nového Cuaróna na zánovním iPhonu.

Krajina za displejem

Na chytrém telefonu se ale jistě bude vyjímat Bandersnatch, interaktivní epizoda seriálu Černé zrcadlo. Podsvícený displej je cosi jako opuštěná chata pro historky H. P. Lovecrafta: ideální prostor ke sledování příběhů, které jdou proti srsti tím, že přibližují znepokojivou mediální a technologickou realitu. Černé zrcadlo je antologie proměnlivé kvality, některé její díly jsou skvělé, jiné slabší. Bandersnatch coby překlenovák mezi čtvrtou a pátou sérií rozhodně patří k těm povedenějším.

Je půlka osmdesátých let a mladý neurotický programátor Stefan vyvíjí videohru Bandersnatch. Pojmenoval ji podle stejnojmenného gamebooku, tedy interaktivního románu, jehož antihrdinou je zloděj osudu démon PAX a kde čtenář sám rozhoduje o tom, kam bude směřovat děj. Stefanovy psychické problémy jen zhoršuje blížící se deadline. Pod tlakem jsou ale i diváci, tedy spíš uživatelé. Během deseti vteřin je třeba rozhodnout mezi dvěma možnostmi, které mají na vývoj vyprávění různý vliv a podobně jako v gamebooku jej mohou větvit a komplikovat, anebo zakončit náhlou smrtí. Daří se tím vzbudit iluzi kontroly nad příběhem, ale stejně tak i vědomí její ztráty.

Ze seriálu Black Mirror: Bandersnatch

Možnost volby vede k opakovanému přehrávání a zkoumání potenciálních scénářů. Podobně jako při hraní je možné měnit i tempo sledování a ústředním prožitkem se stává vtažení. S nárokem na aktivitu je nutné zapojit pohotovost a intuici, Bandersnatch navíc neustále upozorňuje na svoji herní podstatu a třeba nejvýdělečnější tituly Stefanova zaměstnavatele, společnosti Tuckersoft, tu nápadně připomínají názvy epizod předchozích sérií Černého zrcadla. Mezi nejpůsobivější zakončení pak patří zjištění, že hlavního hrdinu sleduje z budoucnosti neznámá entita jménem Netflix. Už v názvu, který původně odkazoval k básni Lewise Carrolla popisující zuřícího a nepolapitelného tvora, je přitom obsažena proměnlivost a unikavost této krajiny za zrcadlem. A největší devízou nejnovějšího pohledu do Černého zrcadla je tak schopnost zprostředkovat současné stihomamy prostřednictvím mechanismů dnes už archaických médií.

Jak se Netflixu povedla interaktivní epizoda antologie Black Mirror a co o nejvlivnější streamovací platformě vypovídá postapokalyptický horor Bird Box? Poslechněte si příspěvek Jarmily Křenkové.

autor: Jarmila Křenková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.