Bobři odstřihli kanadské město od internetu. Překousané dráty způsobily dvanáctihodinový výpadek

30. duben 2021

Město v kanadské provincii Britská Kolumbie bylo na 12 hodin odstřiženo od elektřiny a internetu kvůli tomu, že kolonie bobrů překousala část drátů vedoucích pod zemí. Nečekaný incident se dotkl více než 900 lidí.

Výpadek se týkal hlavně oblasti Tumbler Ridge, ve které žije okolo 2000 obyvatel a nachází se zde i globální geopark UNESCO. Podle společnosti Telus, která zajišťuje připojení, našli nedaleko zničených kabelů bobří hráz. Kabely, zakopané metr pod zemí a zakryté 12 centimetrů tlustým potrubím kvůli ochraně, byly rozkousané.

Podle telekomunikační společnosti pak bobři části rozkousaných kabelů použili ke stavbě své hráze. Bez připojení k internetu se ocitlo přes 900 lidí a 60 lidem nehoda zničila zážitek z televize. Připojení se společnosti podařilo obnovit až po 12 hodinách. „Tato nehoda byla opravdu nečekaná a opravdu výhradně kanadská,“ uzavírá incident Liz Sauvé, mluvčí firmy Telus.

Bobři mají ale v posledních měsících napjaté vztahy i s obyvateli dalších kanadských měst. Na začátku dubna si například starosta města Grenville-sur-la-Rouge v Quebecu stěžoval na to, že kvůli více než 200 bobřím hrázím okolo města teď hrozí rozsáhlé záplavy, které mohou poškodit majetek místních a infrastrukturu obce. Informuje o tom web BBC.

Spustit audio
  • Rodina rappera Maca Millera vyzvala fanoušky k bojkotu jedné ze dvou připravovaných biografií

    14. květen 2021
    Mac Miller

    Do předprodeje nedávno vstoupily dvě biografie o Macu Millerovi. Jednu ze knih rodina zesnulého rappera posvětila, tu druhou označila za vykořisťovatelskou a na sociálních médiích se vymezila také proti jejímu autorovi. Umělec s občanským jménem Malcolm James McCormick zemřel v roce 2018 na neúmyslné předávkování ve svých 26 letech.

    The Book of Mac: Remembering Mac Miller je dílem novinářky Donny-Claire Chesmanové, která už o rapperovi dříve napsala sérií podrobných článků nazvanou The Year of Mac. Kniha se podle vydavatele vyznačuje autorčiným osobním vztahem k umělci.

    Chesmanová ale není jediná, kdo se životu a tvorbě Maca Millera věnuje. Paul Cantor o rapperovi píše ve své knize Most Dope: The Extraordinary Life of Mac Miller. Umělcova rodina však už v roce 2019 na Instagramu vyzvala lidi z Millerova okolí, aby se rozhovoru s tímto publicistou vyhnuli, protože Cantorova kniha není autorizovaná.

    Po oznámení data vydání pozůstalí na Instagramu znovu prosili fanoušky, aby knihu nekupovali. Podle nich neměl její autor přístup k žádným relevantním osobám z rapperova okolí. Novinář ale řekl serveru Vice, že na textu začal pracovat již před třemi lety, vedl rozhovory s blízkými lidmi z Millerova okolí a všechna nařčení odmítl.

    Autoři obou knih o sobě navzájem vědí. Chesmanová sice sdílela výzvy Millerovy rodiny, Cantora ale nikde otevřeně nekritizovala. Vydavatelství Abrams Books se publicisty zastalo s tím, že autoři biografie často píšou bez zapojení rodiny zesnulého.

    Server Vice zároveň vznáší otázku, proč umělcova rodina kritizuje knihu ještě před samotným vydáním. Jednou z možností je, že zatímco anotace Cantorova textu zmiňuje umělcův boj s drogami a depresí, Chesmanová spíše zdůrazňuje vzpomínky Millerova okolí, ze kterých biografie sestává.

    Celá kauza otevírá mnohem obecnější debatu o tom, kdo si může nárokovat právo na to, vyprávět příběhy zesnulých. Již v roce 2019 museli tvůrci chystaného dokumentu Mac Miller zrušit přípravy na filmu kvůli námitkám ze strany rodiny. Rapperův případ není ale první svého druhu – spory s pozůstalými provázely například vznik biografií Niny Simone nebo Arethy Franklin. Komplikované jsou hlavně případy, ve kterých hrají roli drogy. Právě kvůli zobrazení závislosti se rodina Amy Winehouse kriticky vyjádřila k dokumentu Amy.

  • Sedm a půl tisíce dolarů na ruku lidem bez domova. Kanadská studie ukazuje výhody finanční pomoci

    14. květen 2021
    bezdomovec, bezdomovectví, muž bez domova

    Kanadští výzkumníci dali několika desítkám lidí bez domova v přepočtu asi 130 tisíc korun. Studie ukázala, že se díky tomu rychleji dostali ke stabilnímu bydlení, zvýšili svou finanční gramotnost nebo snížili výdaje na tabák a alkohol. Studie tak nabízí pohled, který konfrontuje rozšířený stereotyp, podle kterého si všichni lidé v nouzi přivodili svoji situaci vlastním přičiněním.

    Studie s názvem New Leaf Project, se kterou přišla charitativní organizace Foundations for Social Change ve spolupráci s University of British Columbia, vytipovala 50 lidí z oblasti Vancouveru, kteří přišli v posledních dvou letech o domov. V roce 2018 každému z nich dala 7,5 tisíce kanadských dolarů s tím, že nechala na jejich uvážení, jak s penězi naloží. „Studie ukazují, že když dáte lidem velkou sumu dopředu, podnítí to dlouhodobé myšlení,“ popisuje rozhodnutí ředitelka organizace Claire Williamsová.

    Tým výzkumníků se potom s respondenty pravidelně setkával a posuzoval, jak částku utrácí. Vědci následně výsledky porovnávali se skupinou, která peníze nedostala. Obě skupiny ale měly přístup k workshopům a coachingu. Během ročního šetření studie zjistila, že lidé disponující jednorázovou částkou byli schopni si peníze uváženě rozložit. Lidé si zároveň našli rychle stabilní bydlení. Výdaje za drogy, tabák nebo alkohol vyměnili za jídlo, oblečení nebo nájem.

    Experiment tak potvrdil jiné studie, které dlouhodobě poukazují na to, že finanční pomoc nemá za následek zvýšení výdajů za škodlivé látky. Ba naopak, pomáhá ulevit ekonomice. Podle organizace ušetřila zařízení nabízející lidem bez domova přístřeší přes osm tisíc kanadských dolarů na člověka za rok. Celková částka se tak dostane na sumu přes 400 tisíc – tedy na částku vyšší, než je ta investiční.

    „Ze začátku jsem si myslel, že to je trošku přitažené za vlasy – až moc dobré, aby to byla pravda,“ přiznává jeden z příjemců peněz, 55letý Ray. „Šel jsem do banky s jedním z představitelů organizace a zřídili jsme bankovní účet. I když tam ty peníze skutečně byly, trvalo mi asi týden si to všechno uvědomit,“ dodává muž, který si díky výzkumu našel bydlení a začal navštěvovat kurzy, s jejichž přispěním dnes pomáhá lidem se závislostmi.

    Ředitelka organizace Foundations for Social Change s nápadem přišla poté, co se k ní dostalo video z konference TEDx z roku 2014 obhajující nepodmíněný příjem. Server Vox ale upozorňuje, že studie ještě neprošla recenzí akademiků a že peníze nejsou jediným prostředkem v boji proti bezdomovectví.

  • Newyorský balet ožívá. První představení zachycuje krátký film režisérky Sofie Coppolové

    14. květen 2021
    Sofia Coppolová

    Téměř půlhodinový černobílý film sleduje návrat newyorského baletu na jeviště v rámci digitálního Spring Gala. Za snímkem stojí filmařka a herečka Sofia Coppolová a podívat se na něj můžete na YouTube.

    Film zobrazuje cestu tanečníků od intimních zkoušek až po výsledné představení na jevišti divadla Davida H. Kocha. Představení je součástí digitálního jarního gala newyorského baletu.

    Kamery se ujal Francouz Phillipe Le Sourd, který je známý svojí kameramanskou prací například na snímku Oklamaný. Film, který podpořila také značka Chanel, je specifický abstraktními úhly. Kromě několika duetů je jeho součástí také sólo tanečníka Anthonyho Huxleyho, na jehož choreografii se podílel umělecký poradce městského baletu Justin Peck.

    Snímek číší barvami v hlavní části, ve které tanečníci vystupují v bílých a modrých kostýmech. Po scénách ze samotného představení následuje záběr na objímající se umělce, oslavující svůj návrat na jeviště. Po hudební stránce se můžete těšit na skladby od Chopina nebo Stravinského.

    „Největší výzvou pro mě bylo přenést do filmu pocit ze živého představení,“ popsala režisérka pro New York Times. „Musela jsem pracovat úplně jinak, než jsem zvyklá, a zkusit zprostředkovat pocit živého představení z různých úhlů pohledu.“ Choreograf Peck dodává, že Coppolová byla první na seznamu lidí, kteří se měli podle baletní instituce natáčení ujmout.

    Podle režisérky si film klade za cíl připomenout a zaznamenat návrat umění a divadla do postpandemické doby. „V divadle je celá řada šikovných lidí, kteří to dělají skutečně z lásky k umění,“ popisuje. „Je tu jakási čistota, která mně a mé duši dává strašně moc.“

    Celý film můžete zhlédnout zde.

  • Ukrajinské Záporoží už dva týdny fandí černému beránku Valerovi, který utekl z gruzínské restaurace

    13. květen 2021
    černá ovce

    Město Záporoží na jihu Ukrajiny už čtrnáct dní žije dobrodružným útěkem černého beránka Valery. Ze čtyřnožce měli na pravoslavné Velikonoce prý připravit tradiční šašlik, on ale 30. dubna z restaurace uprchl a od té doby se potuluje po městě.

    Místní na sociálních sítích nadšeně sdílí jeho záběry a svobodu mu přejí. Své posty proto označují hashtagem #свободувалере (#svoboduvalerovi). Největší popularitu si získalo video, které Valeru zachycuje na parkovišti místní centrály ukrajinské tajné služby SBU. Spatřen byl ale i před městskou tržnicí a u nádraží. Zoolog Oleksandr Fokin tvrdí, že jehně může v městských parcích spokojeně přežívat, potravy si tam prý najde dost. Záporoží, které má skoro tři čtvrtě milionu obyvatel, je sice velkým průmyslovým centrem, jeho stará část je ale na zeleň poměrně bohatá.

    Gruzínská restaurace Mimino, odkud beránek uprchl, by ho samozřejmě ráda dostala zpátky. Její majitelka Tea Laškarava tvrdí, že zvíře dostala jako dárek a na rožni skončit nemělo. Jeho osudy spolu se svými zaměstnanci sleduje na sociálních sítích a divákům vzkazuje: „Pokud ho najdete, vraťte nám ho. Uděláme z něj svého maskota.“ Informovala o tom ukrajinská televize TSN.

  • Sdílejte, než to smažou! Facebook vám zkusí zabránit v šíření článku, pokud jste ho nečetli

    13. květen 2021
    facebook

    Až příště zkusíte sdílet článek, aniž byste si ho sami přečetli, Facebook vás může upozornit, abyste nad svým konáním ještě přemýšleli.

    „Sociální síť oznámila v pondělí ráno, že ode dneška (10. května, pozn. redakce) bude testovat systém, který by donutil uživatele otevřít a přečíst článek, předtím než ho zasdílí.“ Podobnou aplikaci zkouší už od loňského léta také Twitter. Podle serveru Vox je tento krok další z mnoha příkladů toho, jak se sociální sítě snaží zpomalit šíření dezinformací a nevhodného obsahu. Experti si od podobných nástrojů slibují méně přehnaných reakcí uživatelů na provokativní titulky, u nichž si nenastudují kontext.

    Jak by vlastně nástroj na zklidnění nálad na Facebooku mohl vypadat? „Chystáte se sdílet článek, který jste neotevřeli. Sdílení článků bez čtení může znamenat, že vám chybí klíčová fakta,“ měla by oznamovat zpráva na vašem účtu. Pak si budete moci článek otevřít nebo sdílet bez čtení. A jak by mohl nástroj reálně pomoci?

    Konkurenční síť Twitter sdílela výsledky zklidňovacího nástroje loni v září. Data ukázala, že výzvy k přečtení článků zvedly jejich čtenost o čtyřicet procent. Twitter nyní testuje další nástroj, který by měl uživatele vyzvat, aby zvážili používání urážek. Informuje o tom americký server Vox.

  • Německo zřídilo federální centrum pro ochranu vlka a hospodářských zvířat

    13. květen 2021
    vlk, vlci

    V Česku je doloženo 22 vlčích teritorií hlavně v oblastech pohraničních hor, Německo má s novodobým šířením vlčí populace na svém území bohatší zkušenosti. Podle odhadů se po Německu pohybuje 1300 až 1800 jedinců vlka, převážně severovýchodně podél řeky Labe. Ani u našich západních sousedů se návratu vlka nevyhnuly kontroverze. Vzniklo proto nové federální centrum pro ochranu vlka a hospodářských zvířat.

    Vlk je jako vrcholový predátor přirozenou součástí lesních ekosystémů Evropy, jeho rozšiřování ale pro farmáře znamená, že svá stáda už nemůžou pást jen tak bez ochrany ve volné krajině. Německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová proto nechala zřídit v jedné z brandenburských vesnic státní centrum pro ochranu vlka a hospodářských zvířat „Stejně jako jsou chráněni vlci, je třeba chránit i naše hospodářská zvířata,“ nechala se slyšet ministryně.

    V roce 2006 zaznamenali Němci asi 40 zvířat napadených vlkem, v roce 2019 už jich bylo 2900. Každé tři nebo čtyři roky se podle slov Klöcknerové vlčí populace zdvojnásobí a to vyžaduje adekvátní reakci ze strany farmářů. Klíčem k ochraně stád jsou vysoké ploty a speciálně vycvičení psi.

    Německá vláda věří, že se podaří najít rovnováhu mezi ochranou vlka i stád pasoucího se dobytka, a pracuje na informační platformě, kde budou lidé sdílet své zkušenosti, dozví se ceny za náhradu stržených kusů dobytka, možnosti finanční podpory při ochraně stád a všechny dostupné informace o vlkovi.

    Stejně jako v Česku se kolem odporu proti šelmě organizují i některé skupiny farmářů v Německu. Vyhrocené emoce zachycuje například dokumentární film Martina Páva Vlci na hranicích, kde je vidět, jak návrat vlka štěpí vesnické komunity na Broumovsku.

    Přečtěte si také Vlk jako modla ekologů a postrach farmářů? Konflikt o šelmu je pobídkou k vzájemnému pochopení.

  • Nenechávejte na Mount Everestu kyslíkové lahve, prosí Nepál. Mají pomoct pacientům s covidem

    12. květen 2021
    Velké množství odpadu za sebou člověk nechává i ve velehorách (základní tábor, Mount Everest)

    Nepál žádá horolezce, aby na nejvyšším vrcholu světa nenechávali prázdné kyslíkové lahve. Potřebují je pro covid pozitivní pacienty, kteří leží v tamních nemocnicích. Situace v zemi je v tomto ohledu kritická. V nemocnicích dochází kyslík i lůžka a někteří pacienti musí ležet na chodbách.

    Vláda v Nepálu tvrdí, že naléhavě potřebuje 25 tisíc kyslíkových lahví. A pomoct by mohli právě lidé, kteří zdolávají Mount Everest. Pravidlo sice zakazuje, aby na hoře cokoliv nechávali, lahve ale přesto často končí pohřbené pod vrstvou sněhu.

    „Očekáváme, že by se po současné expedici mohlo vrátit asi dva a půl tisíce kyslíkových lahví,“ řekl magazínu Vice Kul Bahadur z tamní horolezecké asociace. „Horolezci potřebují použít kyslík, když dosáhnou výšky 7300 metrů nad mořem. Nést prázdné lahve dolů je ale poměrně těžký úkol,“ vysvětluje Shiva Bahadur Sapkota, horolezec a generální tajemník Everest Summiteers Association. Informuje o tom na svém webu časopis Vice.

    Nepál v současné době hlásí denně asi 9 tisíc nově nakažených, což je zhruba 30krát víc než denní přírůstek minulý měsíc. Země má teď pro necelých 30 milionů obyvatel jen asi 1600 jednotek intenzivní péče a méně než 600 plicních ventilátorů.

  • Anglický přílivový ostrov hledá nového správce. Nesmí se bát moře

    12. květen 2021
    St Michael's Mount

    Přílivový ostrov St Michael's Mount v britském hrabství Cornwall hledá nového správce. Panství shání někoho, kdo bude moci na hradě zůstávat alespoň pět nocí v týdnu a provádět údržbu farnosti. Práce ale není vhodná pro ty, kteří trpí mořskou nemocí – za přílivu je totiž jedinou možností cesta lodí, píše britská BBC.

    „Nejlepší na životě tady je výhled na moře ze všech oken. Nejhorší je, že si sem nemůžete objednat pizzu,“ říká současný hradní správce Duncan Murdoch. Ostrov spravuje britská organizace na ochranu památek National Trust, hrad a kaple jsou od roku 1650 domovem rodiny St Aubyn. Panství prý hledá někoho „diskrétního a taktního“.

    Hrad pochází z 12. století a nachází se asi 500 metrů od pobřeží, na ostrov jezdí trajekt z města Marazion. Hráz, která je při přílivu ponořena, je jedinou pozemní cestou mezi ostrovem a pevninou.

    St Michael's Mount
  • Lesy se vrací. Za dvacet let jich po celém světě opětovně narostlo téměř 59 milionů hektarů

    12. květen 2021
    les, stromy

    Za posledních dvacet let se na světě znovu obnovily lesy v celkové ploše velké jako Francie. Podle nové studie od roku 2000 takto přibylo téměř 59 milionů hektarů lesa. Jde o důkaz toho, že regenerace krajiny se na některých místech vyplácí. Zpráva zaujala britský Guardian.

    Dvouletá studie, která zkoumala údaje ze satelitního zobrazování a pozemních průzkumů v desítkách zemí, identifikovala největší oblasti opětovného růstu v Brazílii, dále taky v Mongolsku, lesy se ale navrátily i v částech střední Afriky anebo Kanady. Vědci ale zároveň varují, že jde sice o dobrou zprávu, porosty ale přesto v celkovém měřítku ubývají. Odlesňování totiž probíhá mnohem rychleji než obnovovací programy.

    Předchozí studie odhadují, že svět každý rok ztratí plochu lesů o velikosti Velké Británie. V Amazonii jen od začátku letošního roku ubylo už 430 tisíc akrů lesního porostu.