Bohatí bohatnou rychleji. Za poslední dva roky se jim majetek zvyšuje o 2,7 miliardy dolarů denně

16. leden 2023

Bohatství i extrémní chudoba se poprvé za 25 let zvýšily současně. Před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra to ve zprávě zveřejnila organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.

Za vítěze energetické krize a pandemie nemoci covid-19 označil Oxfam korporace a superbohaté. Za poslední dva roky mělo jedno procento nejbohatších lidí v populaci na celkovém růstu nového bohatství dvoutřetinový podíl a získalo dvakrát více majetku než zbývajících 99 procent populace. Celkový majetek všech miliardářů se od roku 2020 zvyšuje v průměru o 2,7 miliardy dolarů denně.

Desetiletí snižování daní pro nejbohatší a pro podniky nerovnost ve světě ještě prohloubilo. „Jak můžeme přijímat systém, v němž nejchudší lidé v mnoha zemích platí mnohem vyšší daně než superbohatí? Vlády hned musí zavést vyšší daně pro superbohaté,“ řekl britskému listu The Guardian výkonný ředitel organizace Oxfam ve Velké Británii Danny Sriskandarajah

Podle Oxfamu pocházejí po celém světě z daní z majetku stále jen čtyři procenta daňových příjmů. „Korporace a jejich hlavní superbohatí vlastníci musejí konečně spravedlivě přispět ke společnému dobru,“ uvedl konzultant organizace Manuel Schmitt. Daň pět procent pro světové multimilionáře a miliardáře by mohla přinést 1,7 bilionu dolarů ročně. To by stačilo na to, aby se z chudoby vymanily dvě miliardy lidí.

autor: Jan Dlouhý
Spustit audio
  • Odevzdejte mobil a dostanete víno zdarma. Italská restaurace chce, aby si lidé povídali

    16. duben 2024
    Lidé, víno, pivo, společnost, oslava, party, oběd, večeře, jídlo (ilustrační foto)

    Restaurace v italské Veroně přišla s originálním konceptem, pomocí kterého vyzývá zákazníky k odložení mobilu v průběhu stolování. Namísto toho si mají pěkně postaru povídat. Každý, kdo odevzdá na baru telefon, dostane k jídlu zdarma lahev vína. Upozorňuje na to server The Guardian.

    Restaurace Al Condominio tak navazuje na podobné iniciativy, které už v Itálii fungují třeba v Toskánsku. Lidé výměnou za mobilní telefon, který je v současnosti největším narušitelem komunikace „z očí do očí“, dostanou víno.

    „Chtěli jsme otevřít restauraci, která se bude lišit od ostatních. Proto jsme zvolili tento formát. Zákazníci dostanou příležitost zřeknout se technologií, a přitom si společně užít příjemné chvíle. Závislost na komunikačních technologiích je problém, není potřeba se každých pět vteřin dívat na telefon, ale pro spoustu lidí je to jako droga… Takto mají možnost odložit je stranou a dát si dobré víno,“ řekl majitel restaurace Angelo Lella.

    Funguje to tak, že lidé mají při vstupu do restaurace možnost si svůj mobilní telefon uložit do uzamykatelné schránky. Když obsluze ukáží klíč od této schránky, přinese jim lahev vína. Podle majitele restaurace jsou zatím ohlasy na tuto možnost pozitivní a využívá jí většina ze zákaznictva.

    „Devadesát procent zákazníků se rozhodlo nechat své telefony stranou a vyměnit je za víno. Je opravdu krásné vidět, jak to lidé přijímají. Spíš spolu mluví, než aby si prohlíželi fotky nebo odpovídali na zprávy v telefonu,“ dodal.

  • Francouzské úřady čelí podezření, že vystěhovávají rodiny bez domova. Kvůli olympiádě je odsouvají stovky kilometrů daleko

    12. duben 2024
    lidé bez domova, bezdomovci, stan, velkoměsto
    Charitativní organizace obviňují francouzské úřady, že před letošními olympijskými hrami v Paříži se snaží v centru města skrýt chudobu a provádí „sociální čistky“. Lidi bez domova odsouvají z města, v některých případech až o stovky kilometrů daleko. Má se to týkat hlavně rodin migrantů z afrických zemí, především žen a dětí. Upozorňuje na to web The Telegraph.  

    Sdružení charitativních organizací Le Revers de la Medaille tvrdí, že se Paříž snaží před letošní olympiádou vystěhovat lidi bez domova a migranty, kteří obývají provizorní stanové tábořiště. Problém podle organizací je, že je z centra města odvážejí i stovky kilometrů daleko do provizorních ubytovacích zařízení, aniž by jim úřady daly možnost zajistit si dlouhodobější možnosti ubytování.

    „Věci se vymykají kontrole a vyhošťování a policejní zásahy v rámci budoucích bezpečnostních perimetrů se zvyšují,“ uvedl mluvčí Le Revers de la Medaille Paul Alauzy.

    V minulém týdnu měl proběhnout zásah, během kterého bylo z provizorního tábora u pařížské radnice Hôtel de Ville vystěhováno až 150 lidí. Mezi nimi byly rodiny s dětmi. Značná část rodin pocházela z afrických zemí, hlavně z Burkiny Faso, Guineje, Pobřeží slonoviny a Senegalu.

    „Nedošlo k žádným násilnostem. Mnozí z nich ale byli žadatelé o azyl, kteří chtěli zůstat v Paříži, zatímco se budou vyřizovat jejich žádosti. Zdá se ale, že jim to úřady není dovoleno. Minimálně v průběhu olympijských her,“ komentoval situaci jeden z pracovníků charity. Nejmenovaný zdroj ze zmíněného hotelu uvedl, že „policie má povinnost uzavřít nepovolené tábořiště z hygienických a bezpečnostních důvodů“.

    Podle serveru Euronews tuto středu v centru města byl proveden další přesun. Francouzská policie odvezla asi 50 lidí od pařížské radnice. Jednalo se hlavně o ženy a děti ve věku od 3 měsíců do 10 let. Policie měla nejdřív dohlížet na to, jak si rodiny balí své věci. Potom měly rodiny nastoupit do autobusů, které je odvezly do dočasného ubytování ve městě Besançon na východě Francie, od Paříže vzdáleného více než 400 kilometrů.

    „Vyklízejí cestu pro olympijské hry. To, co se děje, není nic jiného než sociální čistka města,“ uvedl po středeční operaci Yann Manzi, člen skupiny pro pomoc migrantům Utopia 56.

  • Paraatletka vyzývá Nike, aby prodávali běžecké boty po kusech. Společnost podle ní není inkluzivní

    12. duben 2024
    Atletka Stef Reid

    Britská paraatletka a paralympionička Stef Reid na sociálních sítích vyzvala společnost Nike, aby parasportovcům po amputaci dolní končetiny umožnila kupovat sportovní boty i po jednom kuse. V současnosti si totiž koupit sportovní obuv lze pouze v páru. Podle sportovkyně tak společnost nejedná inkluzivně. Upozorňuje na to web BBC.

    Paraatletku Stef Reid rozhořčilo, že společnost se sportovním oblečením parasport propaguje tím, že má ve svých prodejnách figuríny paraběžců s protézou na jedné dolní končetině, které vystavují pouze jeden kus obuvi. Možnost si zakoupit pouze jeden kus sportovní obuvi podle individuální potřeby ale už společnost nenabízí.  

    Stef Reid na skutečnost upozornila na sociální síti TikTok, kde má její video v současnosti 3,6 milionu zhlédnutí. Diskuzi zaznamenala i společnost Nike, která jí v reakci na to nabídla kompenzaci v podobě jednorázové slevy. To ale Reid odmítla, protože chtěla upozornit na širší problém, který se lidí po amputaci dolní končetiny dotýká.

    Sportovkyně totiž odsoudila hlavně to, že řada společností se snaží svou image stavět na rozmanitosti a inkluzi, ale svými činy to ve skutečnosti nedokládají. „Líbí se mi, že společnosti používají pro propagaci i figuríny po amputaci. Ale pokud je chtějí používat, musí to podpořit i způsobem, jakým podnikají,“ uvedla.

    Ke kritice se připojili i další. Třeba zakladatelka charitativní organizace Positive Bones Josephine Bridges, která upozornila, že možnost individuální koupě obuvi se může týkat i dalších lidí.

    „Existují lidé, kteří mají na každé noze trochu jinou velikost bot. A tak pokud si budou moct koupit jen jednu botu, bude to pro ně skutečně nápomocné. Navíc se někdy taky může stát, že se jedna bota opotřebuje mnohem rychleji než druhá. Mohlo by to znamenat i to, že by lidé mohli méně plýtvat tím, že by si mohli vyměnit jen tu jednu opotřebovanou botu,“ dodala Bridges.

  • Výroba cementu zatěžuje klima. Start-up testuje technologii, která zplodiny recykluje

    12. duben 2024
    cement, malta, beton, stavba, zednická lžíce
    Cement je jeden z nejdůležitějších stavebních materiálů, který se ve směsi betonu používá pro většinu staveb. Výroba je ale značně zatěžující pro životní prostředí. Americký start-up se dopady výroby cementu na klima snaží zmírnit a vyvíjí technologii, která by vypuštěné emise mohla znovu využívat. Píše o tom server AP News.

    V betonu, což je v současnosti nejpoužívanější stavební materiál, cement tvoří 10 až 15 %. Má ale na svědomí až 88 % emisí, které při výrobě betonu vzniknou. Výroba je extrémně klimaticky zatěžující. Na tunu cementu připadne i téměř jedna tuna emisí oxidu uhličitého vypuštěných do ovzduší.

    „Společenský přínos betonu je naprosto obrovský. Je to stále páteř moderní společnosti,“ řekl podle AP News Thomas Guillot, generální ředitel Globální asociace pro cement a beton.

    Technologické společnosti se tak snaží vymyslet, jak ekologicky náročný cement vyrábět tak, aby klima zatěžoval co nejméně. Jednou z nich je třeba kalifornský start-up Fortera, který přišel s technologií, jež dokáže emise oxidu uhličitého recyklovat. Všechny zplodiny z pecí zachycuje a vrací je zpět do výroby dalšího cementu.

    Technologie má velký potenciál pro komerční využití a bude testována v jedné z největších cementáren na západě USA, v kalifornském Reddingu.

    Proti klimatické náročnosti cementu se snaží zasahovat nejen některé jurisdikce, například ve Vancouveru, Britské Kolumbii nebo v Kalifornii, ale také různé organizace a profesní svazy. Třeba Globální asociace pro cement a beton, která sdružuje 40 největších výrobců cementu a betonu, přijala závazek, že do roku 2050 bude vyrábět beton, jehož výroba nepřispívá ke klimatické zátěži.

  • Švýcarsko přispěje do mezinárodního klimatického fondu. Reaguje tím na úspěšnou žalobu seniorek

    11. duben 2024
    Příspěvek na ochranu klimatu reaguje na úspěšnou žalobu skupiny 2,5 tisíce švýcarských seniorek

    Švýcarská vláda přispěje do mezinárodního Zeleného klimatického fondu miliony franků. Reaguje tím na úspěšnou žalobu skupiny seniorek, které u Evropského soudu pro lidská práva žalovaly město Bern. Podle rozsudku vláda nedostatečně chrání klima a tím porušuje lidská práva tamních obyvatel. Upozorňuje na to server Ekolist.cz.

    Švýcarsko vloží do Zeleného klimatického fondu 135 milionů franků, což je v přepočtu zhruba 3,5 miliardy korun. Jedná se tak už o druhý příspěvek, který fondu pro období 2024 až 2027 švýcarská vláda poskytne.

    „Toto rozhodnutí ukazuje odhodlání spolkové rady reagovat na rostoucí výzvy klimatické změny a naléhavou potřebu konat,“ uvedla švýcarská vláda.

    Příspěvek na ochranu klimatu reaguje na úspěšnou žalobu skupiny 2,5 tisíce švýcarských seniorek KlimaSeniornnen, která v tomto týdnu ve Štrasburku uspěla se žalobou u Evropského soudu pro lidská práva. Seniorky si stěžovaly, že jejich vláda nedělá dostatečné kroky pro ochranu klimatu. Rozsudek byl přelomový, protože k takovému verdiktu soudu došlo vůbec poprvé.

    „Soud shledal, že v procesu zavádění domácího regulačního rámce švýcarskými úřady, byly velké nedostatky. Mezi nimi byla neschopnost kvantifikovat limity národních emisí skleníkových plynů prostřednictvím uhlíkového rozpočtu nebo jinak,“ uvedla k rozsudku předsedkyně soudu Síofra O'Leary.

  • Britské národní parky selhávají v obnově přírody. Chybí jim finance

    11. duben 2024
    Park

    Podle britské organizace Campaign for National Parks se národní parky v Anglii a Walesu nedostatečně zasazují o ochranu jejich biodiverzity. Efektivní správa, která se snaží o obnovu tamní přírody, je jen na 6 % jejich území. Parkům totiž schází finanční prostředky, píše server The Guardian.

    Největší vliv na ochranu biodiverzity mají právě finanční prostředky, které mohou správě parků pomoct zavádět efektivní opatření, která přírodu a její rozmanitost chrání. Právě těch mají ale parky v Anglii a Walesu kritický nedostatek, což se podepisuje i do aktuálního stavu tamní přírody.

    Od roku 2010 britská vláda snížila objem dotací, které na ochranu přírody v národních parcích poskytuje, a to až o 40 %. V současnosti dostává většina národních parků na svůj provoz a obnovu přírody jen několik milionů liber.

    „Národní parky jsou výjimečná místa a jsou posledními útočišti pro druhy, které se potýkají s problémy, jako jsou kulík, slepýš a kukačka. Příroda v národních parcích není imunní vůči krizi, která se odehrává jinde, ale jsou zde obrovské možnosti, jak ji opět ozdravit,“ uvedla Ruth Bradshaw, politická manažerka charitativní organizace Campaign for National Parks.

    Podle zprávy Campaign for National Parks je problém i v zastaralé legislativě. Většina parků na území Británie totiž vznikla před 75 lety jako reakce na obavy z urbanizace. Se současnou klimatickou krizí a vymíráním druhů je situace jiná a podle organizace by se tak měly změnit i zákonné povinnosti parků, podle nichž by měly sloužit primárně k ochraně přírody a její biodiverzity.

  • Rostlinné alternativy masa se ve Francii zas můžou nazývat „stejk“. Nejvyšší soud zákaz pozastavil

    11. duben 2024
    Používání názvů z masného průmyslu na rostlinné výrobky se ve Francii diskutuje už od roku 2020 (ilustrační foto)

    Francouzský nejvyšší soud zrušil vládní zákaz, který zamezoval výrobcům označovat rostlinné alternativy masných výrobků výrazy jako třeba „stejk“ nebo „šunka“. Zákaz by totiž mohl být v rozporu s legislativou Evropské unie. Nyní ho prošetřuje evropský Soudní dvůr, píše server The Guardian.

    Vláda zákaz vydala v reakci na dlouhodobé stížnosti výrobců z masného průmyslu, podle kterých bylo označování rostlinných výrobků jako třeba „veganský stejk“ matoucí pro spotřebitele. Rozhodla o tom letos v únoru a vyhláška měla začít platit od tohoto května.

    Používání názvů z masného průmyslu na rostlinné výrobky se ve Francii diskutuje už od roku 2020, kdy vláda zavedla první zákaz. Ten ale po stížnosti svazu výrobců rostlinných potravin Proteines France v roce 2022 zrušil francouzský nejvyšší správní soud, nazývaný jako státní rada.

    Nyní státní rada po přezkoumání pozastavila platnost i druhé vyhlášky z letošního roku. Zákaz by totiž mohl být v rozporu s legislativou Evropské unie. Teď se legálností zákazu zabývá evropský Soudní dvůr, který určí, jestli ho Francie bude moct nadále používat, nebo ho bude muset úplně zrušit.

    Vyhláška na zákaz označování rostlinných výrobků názvy z masného průmyslu zahrnovala celkem 21 termínů, včetně slov jako „stejk“, „šunka“ nebo „filet“. Zákaz se ale týkal pouze francouzských výrobců. Výrobci z ostatních evropských zemí pod těmito názvy mohli v zemi své rostlinné výrobky stále prodávat.

    V Evropské unii je používání těchto názvů přípustné. Výrobci rostlinných alternativ je nesmějí používat jen v několika výjimkách, především z mlékárenského průmyslu. Pokud se v potravině nenachází žádné živočišné mléko, nesmějí výrobci pro své produkty používat označení „jogurt“, „smetana“ nebo „sýr“.

  • Kojoti vyli, sovy létaly a gorily šly spát. NASA sbírá záznamy zvířecího chování při zatmění Slunce

    10. duben 2024
    gorila

    Pondělní zatmění Slunce v Severní Americe přimělo zvířata k nezvyklým reakcím. Některá se chovala úzkostně, jiná šla spát, jako kdyby byl večer. Vědci mají o chování zvířat málo dat, a tak žádají o pomoc veřejnost, píše server Sky News

    Někteří lidé v Severní Americe na pondělní úplné zatmění Slunce reagovali překvapivě, ale nebyli sami. Vesmírný úkaz ovlivňuje samozřejmě i chování zvířat. Krátká noc uprostřed dne naruší biologický rytmus živočichů a často převrátí jejich chování naruby.

    Jak zvláštně zvířata reagují na náhlou tmu, sledoval v pondělí například tým zoologů v ZOO ve Fort Worthu v Texasu. „Naše gorilí tlupa vstala a šla ke dveřím, jako by byl čas odebrat se na noc dovnitř,“ řekl Sky News veterinář John Griffioen. Zvláštně se podle něj chovali také plameňáci. „Dvě z našich hejn se k sobě výrazně přiblížila. Začali vydávat mnohem více zvuků a jeden z nich pochodoval, což je chování, které má skupinu stmelit“, dodal.

    Na mokřadu v Nevadě výzkumníci naslouchali, jak kojoti začali výt a sova pálená začala houkat a poletovat kolem. Zvířata se chovala jako v noci. Kim Rosvall, bioložka z Indiany, která život v bažinách studuje, označila tento zážitek za neuvěřitelný. Přestože zatmění nastává přibližně každých 18 měsíců, ví se jen velmi málo o tom, jak na ně zvířata reagují. Studie, které existují, ukazují, že zvířata se chovají zvláštně.

    Během zatmění v Mexiku v roce 1991 vědci sledovali, jak kolonie pavouků během nejtemnější části zatmění strhávaly své sítě. Jakmile se Slunce vrátilo, pavouci je znovu opravili. V Arizoně si vědci všimli, že cikády oněměly, když bylo Slunce zakryto z 50 procent. Žirafy, paviáni, gorily a papoušci se při zatmění chovají úzkostně, uvádí studie, v níž vědci zaznamenávali, jak zvířata v ZOO v Jižní Karolíně reagovala na zatmění v roce 2017. Na tento nebeský jev zareagovaly tři čtvrtiny zvířat.

    Aby odborníci mohli co nejlépe zaznamenat reakce na zatmění Slunce v přírodě, agentura NASA spouští program Eclipse Soundscapes, do kterého se lidé mohou zapojit a poskytnout nahraná data – audionahrávky nebo videozáznamy. Tím pomohou vědcům ve shromažďování informací.

  • Za deepfake tři roky natvrdo. Podle návrhu italského zákona bude AI před soudem přitěžující okolnost

    10. duben 2024
    AI, deepfake, počítač, umělá inteligence

    Itálie zvažuje přísnější postihy za trestné činy, při kterých pachatelé a pachatelky využijí umělou inteligenci. Počítá s tím nový návrh zákona. Ten zveřejnila agentura Reuters.

    Zákon stanoví například přísnější tresty za manipulaci s finančními trhy s pomocí AI nástrojů. Jejich využití k praní špinavých peněz návrh považuje za přitěžující okolnost. Legislativa stanoví i pokuty za porušování autorských práv s pomocí umělé inteligence. Za napodobení jiné osoby s využitím této technologie by pak hrozilo až tříleté vězení. To by se mohlo týkat takzvaných deepfakes, tedy realisticky působících upravených videí, fotografií nebo zvukových souborů.

    Návrh zákona stanoví obecné zásady „výzkumu, experimentování, vývoje, přijímání a používání“ umělé inteligence v Itálii s cílem vypořádat se s „dopadem na základní práva“ a související hospodářská a sociálními rizika. Dokument, jehož obsah se ještě může změnit, předpokládá využití těchto nástrojů ve zdravotnictví a v soudnictví, přičemž se zaměřuje na jejich dopad na pracovní podmínky. Stanovuje také základ pro národní strategii v oblasti umělé inteligence.

    Italská vláda také plánuje zřídit investiční fond na podporu projektů umělé inteligence s počátečním vkladem 1 miliardy eur (tedy asi 25 miliard korun). Další 2 miliardy eur by fond mohl získat od soukromého sektoru, uvedly dva vládní zdroje.

    Umělá inteligence se stala klíčovým tématem také v Evropské unii. Blok se blíží k přijetí prvních pravidel pro tyto nástroje na světě, které budou muset splňovat zvláštní povinnosti v oblasti transparentnosti a dodržovat autorské právo EU.