Boj s neziskovkami, bezdomovci i akademiky. Začíná pád evropské demokracie v Budapešti?

Maďarská vláda koncem října schválila ústavní zákon, podle něhož je trestné přespávat na ulici. Lidé, kteří budou v průběhu 90 dní třikrát napomenuti policií, mohou skončit před soudem. V důsledku nového zákona bylo v Maďarsku předvoláno k soudu už deset osob. Jsou mezi nimi lidé, kteří přišli o svůj domov kvůli vážným rodinným problémům nebo kvůli dluhům, ale u žádného z nich podle programového ředitele Maďarského helsinského výboru Davida Viga nejde o „životní styl“, jak se to snaží vláda předkládat.

„Jestli lidé musí spát na ulici, tak tady existuje opravdu velký problém se sociálním státem.“ Země podle Viga není schopná krizi bezdomovectví řešit a místo toho problém zametá pod koberec tím, že bezdomovectví kriminalizuje. Za noc strávenou na ulici mohou být lidé bez domova zadrženi na 72 hodin a soud může uvalit vazbu až 60 dní. „To znamená, že se ten člověk octne ve vězení jen proto, že nemá kde přebývat. Tohle je jednoznačně sociální problém, ne problém kriminality,“ dodává Vig.

V Budapešti vznikne muzejní čtvrť. Místní ji mají za zbytečný Orbánův monstrprojekt

• Upravit
• Smazat

Dvě stě let starý veřejný park Városliget blízko centra Budapešti, rozdělený po válce širokou silnicí, která dřív vedla ke Stalinovu pomníku, je zanedbávaný už léta. Místní ho přesto počítají mezi svoje oblíbená městská prostranství. Muzejní čtvrť, která má na místě vyrůst, považují maďarští urbanisté, architekti i protestující obyvatelé za monstrprojekt vzniklý pod křídlem premiéra Orbána. Podle nich Városliget zničí.

Organizace, které bezdomovcům pomáhají, se staly terčem státního vyšetřování. „To je Orbánův další cíl – občanská společnost a nezávislé organizace, které mají jiný názor než maďarská vláda. Týká se to i případu gender studies,“ dodává David Vig. Terčem režimu nejsou jen lidé na okraji společnosti, ale i nepohodlní kritičtí akademici. Gender studies si podle docentky Středoevropské univerzity Erzsébet Barát vybral premiér Orbán ze strategických důvodů. „Gender studies fungují jako prostředek, jak zdiskreditovat svého politického protivníka. Abyste někoho mohli označit za nepřítele, musíte ho stigmatizovat,“ říká Barát.

Pojem genderová ideologie se podle ní stal výrazem, kterým nejen Orbán, ale i řada dalších populistických a krajně pravicových politiků často nálepkuje své názorové a politické oponenty. Gender studies se navzdory očekávání vlády zastali i lidé, kteří jsou obvykle režimu nakloněni. Obhajovali princip akademické svobody a autonomie. Ironií podle Barát je, že tento požadavek stále stojí v desátém článku ústavy, navzdory tomu, že ji vláda Viktora Orbána přepsala, a navzdory tomu, že se jí už neříká ústava.

Budapešť|foto: Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0), Mohammed Bably

Zákaz udílení titulů v oboru gender studies byl jen předzvěstí celkového odchodu Středoevropské univerzity z Maďarska, která kvůli nejistotě akademické svobody a autonomie v Budapešti pravděpodobně skončí a přesune se do Vídně.

V souvislosti s kroky premiéra Orbána proti občanské společnosti, uprchlíkům, lidem bez domova nebo Středoevropské univerzitě se často mluví o porušení mechanismu institucionálních brzd a protiváh. To je podle politologa z Masarykovy demokratické akademie Jiřího Koubka způsobené i institucionálním nastavením maďarského státu. „Centralizovaný stát, jednokomorový parlament, slabý ústavní přezkum, premiér jako jasná hlava státu a nepřímo volený, slabý prezident,“ popisuje Koubek slabosti systému. V Maďarsku je dnes podle něj v podstatě jednostranický systém a strana je navíc velmi centralizovaná a hierarchizovaná. „Nepamatuji si, že by kdy Orbán měl na sjezdu nějakého protikandidáta,“ dodává politolog.

Na východ od ráje IV.: Nostalgická Budapešť

• Upravit
• Smazat

Maďarská metropola je blízko, a predsa ostáva pomerne tajomná. V porovnaní s Prahou a Bratislavou sú v nej cítiť „balkánske vplyvy“, niečím pripomína Belehrad. Nehanbí sa za ošarpané budovy, naopak, tie mu dodávajú nostalgické čaro. Napriek tomu, že politická atmosféra v Maďarsku zapĺňa stĺpčeky medzinárodných periodík skôr z negatívnych dôvodov, v Budapešti stiesnenosť nepocítite. V jej širokých bulvároch a tmavých uliciach môžete zmiznúť na pár hodín a hľadať stratený čas. Dni tu plynú pomaly, horúce slnko zohrieva ulice, ktoré hlavne v lete ožívajú najmä večer a v noci.

„Nic z toho, co se v Maďarsku děje, by nebylo v Maďarsku možné, kdyby se kromě ústavy a zákonů neproměnil i mediální prostor,“ říká David Vig. V Maďarsku klesá pluralita médií. Tento rok svou činnost ukončila dvě důležitá média, deník Magyar Nemzet a týdeník Heti Válasz. Podle Jiřího Koubka je v Maďarsku obrovská koncentrace mediálně-ekonomické moci v rukou magnátů, oligarchů a osobních přátel premiéra Viktora Orbána. „To, co se tady děje, je velká koncentrace mediální moci, která často útočí na kritické hlasy, které se ozývají,“ potvrzuje jeho výklad Vig.

Viktor Orbán je často přirovnáván ke jménům jako Marine Le Pen, Donald Trump, Vladimir Putin nebo nový brazilský prezident Bolsonaro. Podle politologa se jednoznačně jedná o fenomén globální, a nikoliv západní. To dokazují i jména jako Bolsonaro nebo turecký prezident Erdogan. Politolog je ale ostražitý k používání termínu populismus, důležitější je podle něj podívat se spíše na rozdíl mezi těmito státníky. Jestli například fungují v kontextu defektní demokracie, která se postupně stává iliberální, jako například v Maďarsku. To, že by k podobnému obratu mohlo dojít i v jiné zemi Evropy, politolog Koubek neočekává mimo jiné proto, že ve většině zemí kontinentální Evropy jsou poměrně silné pojistky ústavních změn, jako je například dvoukomorový parlament.