Bolsonaro slibuje právo a pořádek ve vojenském stylu. Generálové se těší na vysoké vládní posty

3. listopad 2018

Příštím brazilským prezidentem se stane pravicový politik Jair Bolsonaro. Největší zemi Latinské Ameriky povede od počátku příštího roku muž, jenž s dojetím vzpomíná na vojenskou diktaturu, pronáší rasistické poznámky a uráží ženy a homosexuály.

Uvádí to server francouzské televizní stanice France 24.

Portál připomíná, že pozoruhodná řada událostí, která tohoto svérázného politika dovedla až do nejvyššího brazilského úřadu, začala před více než dvěma lety. Tehdy brazilský Senát sesadil prezidentku Dilmu Rousseffovou. Její stranu tehdy pronásledovaly skandály a Rousseffové se nedařilo dostat zemi z recese.

Tehdejší nepříliš známý senátor Bolsonaro hlasoval pro její odvolání také. Doprovodil to slovy, která nevěstila nic dobrého: „Hlasuji ,ano‘ na památku Carlose Alberta Brilhanteho Ustry, strašáka Dilmy Rousseffové,“ prohlásil krajně pravicový zákonodárce.

Zmíněné jméno odkazovalo na nechvalně známého velitele policejní jednotky, která za vojenské diktatury mezi lety 1964 až 1985 zavraždila a mučila nesmírné množství lidí, včetně pozdější prezidentky.

Příchod Mesiáše

Bývalý armádní kapitán a nevýrazný člen Senátu Bolsonaro teď slibuje, že znovu nastolí právo a pořádek ve vojenském stylu, jmenuje do nejvyšších funkcí členy armády a změní popis brazilské diktatury v učebnicích. Britský týdeník Economist k tomu konstatoval, že Bolsonaro „ohrozí přežití brazilské demokracie“, upozorňuje server France 24.

Brazílie se ještě nevzpamatovala z nejhorší recese za poslední desetiletí. V zemi roste násilí spojené s drogami a zločinností, jemuž jen vloni padlo za oběť 64 tisíc lidí. Navíc Brazilce šokuje obrovská míra korupce, kterou odhalilo vyšetřování úplatkářství v nejvyšších politických kruzích a přivedlo do vězení i někdejšího velmi oblíbeného prezidenta Luize Inácia Lulu da Silva.

Bolsonaro však ve skandálu nefiguroval. Rozhořčení veřejnosti je namířeno k levicové Straně pracujících (PT), která byla v zemi u moci v letech 2003 až 2016. I proto nezvítězil její kandidát Fernando Haddad. Bolsonaro se tak vezl na vlně hněvu voličů a začal zdůrazňovat své druhé křestní jméno Messias, Mesiáš.

Několik dní po odsouzení exprezidenta Luly byl Bolsonaro na předvolebním mítinku pobodán. Nezúčastnil se proto žádných předvolebních debat ani neposkytoval rozhovory a soustředil se pouze na internetovou kampaň. Jeho vulgarita, kvůli které stál dlouho na okraji brazilské politiky, se na sociálních sítích ukázala jako ideální zbraň.

Stejně tak se lidem líbila jeho jednoduchá řešení složitých problémů – například teze „vyzbrojit dobré lidi“, kteří by se postavili zločincům. Mnohým voličům připadala jeho politická nekorektnost osvěžující a uvěřili, že Bolsonaro promění zemi k lepšímu. 

Urážky žen i menšin

Samozvaný Mesiáš je ve skutečnosti v politice už 27 let, vypočítává France 24. Ačkoli byl celou dobu senátorem, předložil pouhé dva zákony. Proslavil se spíš urážkami žen a menšin. Prohlásil například, že by byl raději, kdyby byl jeho syn „mrtvý, než aby byl homosexuál“.

Čtěte takéKapitán útočící na homosexuály a zastánce mučení. Cestu ‚tropického Trumpa‘ k moci dláždí kontroverze

Jedné kolegyni v Kongresu pak Bolsonaru řekl, že si „ani nezasluhuje, aby ji znásilnil“. Se zločinci se podle něj „nemá zacházet jako s normálními lidskými bytostmi“ a policie by měla do podezřelých rovnou nastřílet třicet kulek a pak za to dostat vyznamenání.

„Postřílíme všechny stoupence Strany pracujících,“ hřímal Jair Bolsonaro na jednom nedávném shromáždění. Také se otevřeně přiznal, že neví nic o hospodářské politice a že ji svěří do rukou svému hlavnímu poradci Paulu Guedesovi. Tento liberální ekonom, který vystudoval ve Spojených státech, chce zprivatizovat státní podniky, snížit výdaje brazilského státního rozpočtu a provést reformu penzijního systému.

Bolsonara podpořili i evangelíci, kteří tvoří až čtvrtinu všech voličů. Podle portálu francouzské televize se projevili jako ideální konzumenti falešných zpráv, které šířila Bolsonarova kampaň na sociálních sítích – jako třeba tvrzení, že jeho protikandidát Haddad chce na základních školách rozdávat „homosexuální příručky“ s instrukcemi pro učitele, jak pobízet žactvo k homosexualitě.

Návrat generálů

Bývalý generál Aléssio Ribeiro Souto, jehož chce Bolsonaro jmenovat ministrem školství, si zase přeje, aby se vojenská chunta, která vládla od šedesátých do osmdesátých let, označovala za „hnutí bojující proti komunismu“, a ne za diktaturu.

Zhruba tucet bývalých generálů se v posledním roce každý týden scházel v jednom hotelu v hlavním městě Brasília, kde se radili, jak svého muže dostat do prezidentského úřadu. A s ním na vysoké posty i další kolegy.

Logo

Bolsonarovým viceprezidentem má být někdejší generál Hamilton Mourão, který prohlásil, že by nejraději roztrhal brazilskou ústavu a napsal novou. Potíže země připisuje údajné „lenivosti“, kterou prý Brazilci zdědili po domorodcích, a také podvodům, jež podle něj přinesli do země afričtí přistěhovalci, tedy zřejmě otroci.

I ministrem dopravy má být bývalý generál – Oswaldo Ferreira. Ochránci životního prostředí varují, že tento muž, který celý život stavěl silnice a mosty před amazonský prales, napáchá závažné škody na biodiverzitě země a naruší prostředí, kde žijí domorodé kmeny. A takovou partu chtějí voliči nechat řešit problémy země, lamentuje francouzský portál.

Brazilci spolu s prezidentem volili i členy obou komor Kongresu. Jejich hlasy tam přivedly 73 současných či bývalých členů bezpečnostních složek, zatímco před volbami jich v parlamentu zasedalo jen 18. Politolog Alfredo Saad-Filho předpovídá, že Bolsonarova budoucí vláda jen zatáhne armádu do politiky a korupčních skandálů a kabinet „se promění v další gang“, cituje experta server stanice France 24.

Začíná braexit

Bolsonarovo zvolení zároveň znamená prudký posun Jižní Ameriky doprava, dodává britský deník The Times. List to označuje za výrazný zvrat po takzvaném „růžovém trendu“ z počátku tisíciletí, kdy si většina latinskoamerických zemí zvolila levicové vlády. Až Jair Bolsonaro nastoupí do úřadu, budou nejméně 90 % ekonomiky jihoamerického kontinentu řídit vlády pravicové. Levice vládne už jen ve dvou zemích – ve Venezuele a Bolívii.

Bolsonaro povede čtvrtou největší demokratickou zemi na světě, ale podle londýnských novin dal jasně najevo, že chce budovat těsná spojenectví s dalšími nacionalisty a konzervativci po celém světě. Analytici předpovídají, že si padne do oka zejména s Donaldem Trumpem, jehož chce ostatně navštívit jako prvního. Slíbil také, že po jeho vzoru přestěhuje brazilské velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Ohroženo je zřejmě i brazilské členství v organizaci Mercosur, která je někdy označována za latinskoamerický ekvivalent Evropské unie. Bolsonarův hospodářský guru Paulo Guedes Mercosur kritizuje a tvrdí, že omezuje brazilský obchod s jinými zeměmi.

Odklonu Brazílie od Mercosuru se už dokonce začalo říkat „braexit“. A ekologové se zase bojí, že Bolsonaro nejen umožní ničení amazonských pralesů, ale že také odstoupí od pařížské klimatické dohody, shrnují obavy z nastupujícího brazilského prezidenta britské Timesy.

Spustit audio