BoLs/sLoB v Czechingu 2020: Zvukem současnosti je autenticita

Žánrově rozkročený rapper Matěj Dvořák alias BoLs/sLoB čerpá z inspirací britské (post)klubové hudby, PC Music nebo třeba industriálního rapu. Všestranně talentovaný hudebník a producent, který dokáže v jednom tracku střídat žánry, rytmus i češtinu s angličtinou, bodoval už i několikrát v hitparádě neobjevených Startér Radia Wave. V dubnu vydal v pořadí již třetí EP Box a stihl mimo jiné vystupovat i s vítězkou loňského Czechingu Viah. Nepředvídatelnost a nezařaditelnost jeho originálních nahrávek i energického vystupování z něj dělají jedno z nejnadějnějších jmen na české elektronické scéně.

V čem myslíš, že tvoje hudba dokáže oslovit posluchače v zahraničí? 

Myslím, že v různorodosti. Dokážu dělat jak pomalejší, atmosférické písničky, tak i věci, na který se dá trsat a jsou hlavně party. Hlavně mi ale připadá, že to je zábava a používám celkově jiný přístup. To by mohlo posluchače v zahraničí nalákat. I když můžu mít přízvuk, tak hudba je přece mezinárodní.

Co si představuješ pod termínem ,,světový zvuk“? 

Myslím, že v tuhle chvíli se už nedá moc mluvit o něčem, jako je světový zvuk. Vzhledem k tomu, že žijeme v globální době, každý má svůj vlastní zvuk. Jsem přesvědčen, že zvuk současné doby je hlavně autenticita. Čím víc je umělec autentický, tím víc je to pro všechny hezčí, příjemnější a lepší. 

A co je tedy pro tebe autenticita? 

Držet si svoji laťku, zachovat si pořád svoji mysl a být sám sebou. A to pak projektovat do hudby – sám sebe. To je v dnešní době to nejsilnější. 

Když jsem tě měl možnost vidět na pódiu, tak působíš dost jako neřízená střela. Jak k vystupování přistupuješ teď? 

Na léto jsem si připravoval plán, že bych vystupování trochu pozměnil. Začal jsem nově používat i autotune naživo. Celkově jsem show chtěl víc hranou. Že bychom s DJem fakt hráli a zkomponovali vystoupení trochu jinak. Teď na tom pracujeme a tak to vidím s koncertováním dál. Ono to sice vypadá, že jsem na stagei jak neřízená střela, ale já se snažím jen dát lidem přesně tu zábavu, kvůli které si myslím, že na ten koncert přišli. 

Co pro tebe znamená úspěch? 

Úspěch pro mě znamená to, když si lidi poslechnou moji hudbu a bude se jim líbit. A to je vlastně asi všechno. Už jen to, že vím, že si někdo cizí tu písničku pustí, jenom to je pro mě úspěch. Zažil jsem doby, kdy mě nikdo neposlouchal, a teď když už mě poslouchá alespoň nějaká minimální skupina, tak mám hroznou radost a úspěch je pro mě to, když třeba vidím, jak moji hudbu někdo sdílí.

Máš za sebou už tři vydané nahrávky. Jak se od doby, kdy jsi začal tvořit, proměnil proces skládání hudby? Přece jenom jsi začal dost brzo. 

Proměnilo se to dost, protože jsem začal na nahrávkách, které byly jen lehce elektronické, přidával jsem tam i kytaru a další nástroje. Teď už se celý můj proces změnil v tom, že jsem se zaměřil na tvoření se syntezátory a dělání vlastního sound designu, což mě teda neskutečně chytlo. V tom je hlavní stránka, ve které se chci dál rozvíjet. 

Kde v současnosti nejvíc čerpáš inspiraci? 

Nejvíc jsem teď inspirovaný zvukem, který přichází z Británie, i trochu z Ameriky. Takovým elektronickým bubble gum industriálním bassem a často taky bůhvíčím. 

Bavíme se v situaci, která lidem v kultuře dost změnila plány. Ostatně se to dotklo i Czechingu. Jak poslední měsíce jako hudebník prožíváš?

Taky jsem měl pár domluvených koncertů a měl jsem spoustu věcí připravených i na léto, což mi tahle situace silně zatrhla. Ale snažil jsem se to vzít trochu jako krok zpátky a podívat se na svoji starší tvorbu a dát tomu nový kabát. A celkově jsem se snažil zamyslet nad tím, kam s tím jít dál a posunout to na novou úroveň. I když je teď pro mě hlavní motiv maturita, kterou potřebuju splnit, i přesto jsem si našel čas i na dělání hudby.