Bosenští islamisté se radikalizují v Rakousku. Nahrává jim otevřenost tamní společnosti

Ze soudních procesů s balkánskými islamisty vyplývá, že se mnozí radikalizovali v zemích jako Německo, Rakousko nebo Itálie, popřípadě mají na tyto státy těsnější vazby, informuje server Balkan Insight.

„Nevím, co je Islámský stát,“ řekl Ahmed Músa novinářům, když jej loni v listopadu nakrátko propustili z bělehradské věznice. Ahmed působil jako imám v Iztoku, čtvrti bulharského města Pazardžik. Músu už před třemi lety zatkli spolu s dalšími 13 Romy kvůli podezření z podceňování náboženské nenávisti a šíření propagandy tzv. Islámského státu. Tři ze zadržených včetně Músy čelili obvinění kvůli podpoře zahraničních džihádistů, kteří cestovali do Sýrie.

Ahmed Músa byl až do svých dvaceti let křesťan a chodil do evangelického kostela, později se z něj stal lídr nové skupiny radikálních islamistů v Iztoku. Soudní dokumenty, které se týkají předchozích Músových odsouzení za šíření náboženské nenávisti, dobře ilustrují proces jeho náboženské proměny. Músa přešel k islámu v polovině 90. let po cestě do Rakouska. Později navštěvoval jednoroční kurz pro imámy v bulharském městě Sărnica. Tamější učitel, který získal vzdělání v Saudské Arábii, ho zasvětil do salafismu.

Vyšetřování Músova případu odhalilo vazby jeho skupiny na velkou bulharskou komunitu v německém Kolíně nad Rýnem, kam z Bulharska mnozí Romové odešli za prací. Jeden ze svědků řekl státním zástupcům, že další z obžalovaných, Angel Simov, se seznámil během práce v Německu s Turkem, kterému údajně pomohl k cestě do Sýrie.

Músa v roce 2001 navázal v Kolíně nad Rýnem kontakt s tureckou radikální islamistickou organizací Kalifatstaat a podle soudních dokumentů měl souhlasit, že bude dál šířit její učení. Německé úřady tuto organizaci koncem roku 2001 zakázaly.

Músův případ přitom není ojedinělý. Soudní procesy na Balkáně, které souvisejí s terorismem nebo účastí v zahraničních konfliktech, často ukazují, že obžalovaní buď obdrželi finanční pomoc od organizací či jednotlivců z Evropy nebo byli ovlivněni islámskými fundamentalisty zejména ze zemí jako Německo, Itálie či Rakousko. S takovým závěrem alespoň přišla nevládní organizace Balkánská investigativní zpravodajská síť (BIRN), která tyto justiční procesy sleduje.

Bosňáci v Rakousku

Muslimské ženy v Sarajevu

Ze soudních řízení v Bosně, Srbsku a Rakousku je jasné, že většina bosenských přívrženců radikálního islamismu má vazby na diaspory v Rakousku. Někteří odborníci se domnívají, že důvodem je nejen geografická blízkost, ale také dostatek prostoru pro působení fundamentalistických skupin.

„Kvůli otevřenosti rakouské společnosti k náboženským otázkám a výraznému zastoupení balkánské populace je pro radikální islamistické imámy jednodušší zakládat v zemi nové organizace. Týká se to i nejznámějších islamistických kazatelů,“ říká profesor bezpečnostních studií Jasmin Ahič ze Sarajevské univerzity.

V roce 2016 uznal soud Bosny a Hercegoviny vinným Nedžada Mujiče za poskytování finanční pomoci zahraničním bojovníkům. Sám Mujič cestoval mezi lety 2013 až 2015 několikrát z Rakouska do Sýrie. Podle soudu s sebou vezl značné množství peněz, které předal bosenským džihádistům bojujícím proti režimu prezidenta Bašára Asada. Mujič dostal jednoletý trest, kterému se vyhnul zaplacením kauce ve výši 15 tisíc eur. Poté se vrátil do Rakouska ke svému podnikání, uvádí Balkan Insight.

Bosenské džihádisty vyšetřovaly také rakouské soudy. Když Sabina Selimovičová a Samra Kesinovičová, dvě nezletilé Rakušanky s bosenskými kořeny, uprchly v roce 2014 do Sýrie a Iráku bojovat za samozvaný Islámský stát, policie zatkla mimo jiné salafistického imáma Ebú Tejma.

Tejm, vlastním jménem Mirsad Omerovič, se narodil na jihovýchodě Srbska v převážně bosňáckém městě Tutin a byl považovaný za význačnou osobu uvnitř evropské sítě tzv. Islámského státu. Údajně měl za úkol propojovat islamistické vůdce v syrské Rakce s bosenskými džihádisty. V roce 2015 poslal soud Omeroviče na 20 let za mříže. Vyšetřovatelé také odhalili, že vedl mešitu, kterou navštěvovala většina džihádistů z bývalé Jugoslávie.

Bosenské bezpečnostní služby se domnívají, že radikální islamisté usazení v Rakousku stojí také za webovou stránkou Vijesti Ummeta, která v bosenštině šíří islamistickou propagandu. Právě probíhající soudní procesy v Srbsku kvůli teroristickým aktivitám v Sýrii také ukazují, že mnohé organizace rekrutující mladé lidi zejména v bosenském městě Novi Pazar, mají buď finanční či duchovní vazby na Rakousko a stýkají se s radikálními imámy z Vídně.

Albánci se stahují do Itálie

Muslimové během poutě do Mekky

Vedle Bosňáků se do bojů na Blízkém Východě zapojují také muslimští Albánci, ať už z Albánie, Kosova nebo Makedonie. Zatímco Bosňáci se historicky orientují více na Rakousko, Albánci mají zase těsnější vazby s Itálií, kam se často stahují albánští zločinci, sítě organizovaného zločinu a v poslední době také džihádisté.

Kosovský soud se Sametem Imishitem, který po Facebooku šířil džihádistickou propagandu, odhalil, že obžalovaný často cestoval do Itálie a stýkal se tam jak s albánskou, tak kosovskou diasporou.

Italská policie za poslední rok zatkla čtyři podezřelé islamistické bojovníky z Kosova, kteří měli trvalý pobyt v Itálii. Následovalo několik razií v Benátkách a nedalekém Trevisu. Podle médií měli podezřelí do telefonu oslavovat teroristické útoky v Londýně z března loňského roku, během nichž přišlo o život šest lidí včetně útočníka, píše server Balkan Insight.

„Všichni byli přívrženci ideologie Islámského státu, zajímali se o nedávné útoky, chtěli vědět všechno o atentátech v Londýně, které vychvalovali,“ říká žalobce Adelchi D´Ippolito. Obvinění si měli údajně stahovat z extremistických stránek návody, jak provést teroristický útok. Albánský bezpečnostní expert Derand Krasniqi tvrdí, že v nejproblematičtějších případech s albánskými teroristy je vždy nějaká vazba na Itálii. Itálie už také kvůli extrémismu vyhostila 15 Albánců.

Italské úřady podezírají radikální islamistické buňky v Albánii, že umožňují hladký přesun bojovníků mezi Itálií a Sýrií včetně celých rodin, jako tomu bylo v případě Alda Kobuziho a Marie Giulie Sergiové, přezdívané „Lady džihád“. Podle dokumentů, které měla k dispozici Balkánská investigativní zpravodajská síť, odhalilo italské ministerstvo v roce 2015 pět buněk radikálních islamistů z Balkánu. Tyto skupiny na italské půdě rekrutovaly džihádistické bojovníky pro samozvaný chalífát.

Alláh to tak chtěl

Buňky v Miláně, Římě, Ligurii, Lucce a Sieně se infiltrovaly do tamějších komunit muslimských emigrantů z Albánie, Kosova, Makedonie a Bosny. Bezpečnostní expert Krasniqi uvádí, že působení zradikalizovaných členů balkánské diaspory se obávají také německé, belgické a britské úřady. Domnívá se, že propaganda tzv. Islámského státu dopadla na živnou půdu jak u první, tak druhé generace balkánských imigrantů žijících v západní Evropě.

Mešita v Amsterdamu

Tito lidé původně odešli hledat lepší život, aby unikli chudobě a nezaměstnanosti na Balkáně, ale stali se terčem radikálních islamistů, kteří jim nabídli svůj vlastní pohled na integraci a identitu.

Takovým případem byl i Perparim Delija, kosovský Albánec, který nedávno zemřel v Sýrii údajně po autonehodě. Podle některých médií tam ovšem působil jako islamistický bojovník. Jeho otec, Sadri Delija, prohlásil do médií, že mu nešťastnou zprávu řekla synova tchyně žijící v Německu, která se ji dozvěděla od jistého mladíka cestujícího do Sýrie.

„Neviděl jsem syna sedm let. Odešel do Německa studovat teologii a jazyk,“ říká Sadri. „Do Sýrie odjel, ještě než tam vypukla válka. Alláh to tak rozhodl, byl to jeho osud,“ uzavírá Sadri pro server Balkan Insight.

autor: kult
Spustit audio