Bourání s generálním ředitelem Národní galerie Jiřím Fajtem

Jiří Fajt detailně popsal šestici budov (Šternberský, Salmovský a Schwarzenberský palác v bezprostředním okolí Hradčanského náměstí, palác Kinských na Staroměstském náměstí, jehož současná návštěvnost tvoří 5000 ročně, Anežský klášter a Veletržní palác), ve kterých Národní galerie momentálně sídlí, jejich výhody a nevýhody, včetně stavebně-technického stavu. Popsal plány, jak chce v budoucnu upravit prostředí, ve kterých se díla vystavují. Největší změny má prodělat Anežský klášter a jeho okolí, a to už letos v létě. Zmínil snahu vypsat mezinárodní architektonickou soutěž na úpravu Veletržního paláce a jeho bezprostředního okolí. Vysvětlil svůj názor na úpravy především vnitřních prostor pod bývalým Stalinovým pomníkem. A na závěr jsme tradičně mluvili o plánech a ambicích, které zněly nesmírně optimisticky.

Jiří Fajt (* 1960)

Český historik umění žijící v Berlíně a v Praze, od července 2014 generální ředitel Národní galerie. Věnuje se především středověkému a raně novověkému umění střední a středovýchodní Evropy, je autorem řady publikací a úspěšných mezinárodních výstav.

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt|foto: Filip Jandourek

V roce 1983 dokončil Vysokou školu zemědělskou v Praze a následujících několik let se živil jako umývač oken v pražském podniku Úklid. V roce 1987 zahájil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze dálkové studium dějin umění. O rok později začal pracovat jako kurátor Sbírky českého kamenosochařství 11.–19. století v Lapidáriu Národního muzea v Praze. Roku 1992 se stal kurátorem středověkého umění v Národní galerii v Praze a o dva roky později vyhrál konkurz na ředitele Sbírky starého umění. V roce 1999 získal doktorát z dějin umění na Univerzitě Karlově. Mezi léty 1998 až 2001 navíc působil jako zakládající ředitel Centra pro středověké umění při Národní galerii v Praze. V roce 2000 Národní galerii dobrovolně opustil jako výraz nesouhlasu s tehdejším vedením Milana Knížáka a těžiště svého působení přesunul do Německa, kam se následně s celou rodinou odstěhoval.

V první polovině nultých let druhého tisíciletí vedl na Společenskovědním institutu pro historii a kulturu středovýchodní Evropy při univerzitě v Lipsku vědecko-výzkumný projekt Jagellonci – evropská dynastie. Umění a kultura ve střední Evropě 1450–1550. V druhé polovině prvního desetiletí pak na témže institutu působil jako vedoucí vědecko-výzkumného projektu Dvorní kultura ve středovýchodní Evropě od 14. do 18. století, v letech 2011–2013 stál v čele vědecko-výzkumného projektu Reprezentace a memoria pozdně středověkých panovníků ve střední Evropě: umění – liturgie – historie, 1250–1550 a od roku 2014 řídí projekt Dvory vysokého kléru a magnátů – duchovní a světská knížata na panovnických dvorech: samostatnost – závislost – vztahy, oba financované Federálním ministerstvem pro školství a výzkum v Bonnu.

Na vědecko-výzkumném institutu v Lipsku inicioval založení publikační řady Studia Jagellonica Lipsiensia a kritické edice Kompass Ostmitteleuropa, koncepčně řídí vydávání devítisvazkové Rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, je vedoucím projektu velkých mezinárodních výstav a iniciátorem infrastrukturního projektu digitální internetové platformy Památky středovýchodní Evropy.

Aj Wej-wej: Zvěrokruh|foto: Národní galerie v Praze

Jako hostující profesor působil od roku 2001 na Technické univerzitě Berlín, kde se v roce 2009 habilitoval se spisem na téma Der Nürnberger Maler Sebald Weinschröter im Netzwerk von Kaiserhof und Patriziat (1349–1365/70). Kromě toho přednášel na Humboldtově univerzitě v Berlíně a na Univerzitě Karlově v Praze. Roku 2012 se habilitoval rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se spisem Der lange Schatten Karls IV. Zur Rezeption der luxemburgischen Herrschaftsrepräsentation im Heiligen Römischen Reich. V roce 2010 vyhrál před mezinárodní komisí výběrové řízení na pozici generálního ředitele Národní galerie v Praze, 4. července 2013 byl jmenován generálním ředitelem Národní galerie v Praze, do funkce nastoupil 1. července 2014.