Bourání z Plzně: Veřejný život je důležitější než veřejný prostor

16. únor 2015

Hostem 179. dílu Bourání byl architekt Jakub Mareš. Tento díl jsme natáčeli nikoliv ve studiu na Vinohradské, ale přímo na hlavním náměstí v Plzni, v Evropském hlavním městě kultury pro rok 2015.

Není se tedy co divit, že většina našeho rozhovoru byla Plzni věnována. Probrali jsme jednotlivé Jakubovy aktivity, které jsou dnes sloučeny pod hlavičkou K světu – tedy především spoluorganizování plzeňské verze PechaKucha Night, snahu o vytvoření plzeňské náplavky, tak aby se město a jeho obyvatelé dostali blíže k vodě, když je Plzeň známa jako město na soutoku čtyř řek. Rozhovor jsme končili výhledem do budoucna a popisem projektu s názvem Hrana architektury, kde se tým studentů architektury snaží realizovat dům za cenu 100 000 Kč.

Jakub Mareš
Architekt, designér, vizionář, Plzeňák, koloběžkář a skaut. Zakládající člen tvůrčí skupiny POSEDLÍ, autor kontejnerové galerie na náměstí Republiky v rámci festivalu Cigistock 2009, spoluautor dřevostavby projektu Hrana architektury, která získala ocenění – titul ČESKÝ ENERGETICKÝ A EKOLOGICKÝ PROJEKT ROKU 2010, nominován na Objev roku, Grafický design roku 2010 a Designér roku 2010 v rámci Czech Grand Designu – Posedlí. Založil skupiny Popojedem, plzeňskou PechuKuchu a sdružení K světu. „Frustruje mě přístup a stav české architektury i způsob, jakým většinově stavíme domy. Zajímají mě nové netradiční projekty a práce s veřejným prostorem, součástí toho všeho je, že města neplánují svoji budoucnost dobře, z toho vycházejí všechny skupiny a projekty, co dělám.“
http://www.ksvetu.cz

Po odvysílaném dílu Bourání následovala debata se třemi plzeňskými rodáky, architekty Petrem Klímou, Tomášem Králem a právě Jakubem Marešem. Diskuse se týkala především života v Plzni a jeho proměn v uplynulých letech. Jakou příležitost pro Plzeň představuje titul EHMK 2015 a stihl v něčem už situaci v Plzni ovlivnit? Mluvili jsme o procesu výstavby nového divadla a dotkli jsme se realizace kašen na hlavním náměstí podle návrhu architekta Ondřeje Císlera. Na této realizaci architekti vesměs ocenili správnost postupu získání návrhu, který považují za podstatnější než výsledek.

03321043.jpeg

Stejně tak jsme probrali množství architektonických soutěží, které se v Plzni pořádaly, ale rovněž malé množství skutečných realizací, které na základě soutěží vznikly. To podle diskutujících značně odčerpává množství zájemců o budoucí soutěže. Došlo i na diskusi o zmenšujícím se významu hlavního náměstí nebo o absenci důvodů, proč se účastnit společných aktivit ve veřejném prostoru.

autor: Adam Gebrian
Spustit audio