Boxcutter: Kosmické boogie na analogové vlně

16. květen 2011

Máte chuť na trochu jazzu napuštěného kosmickou basou, future boogie ve znamení garážové rytmiky a elegantních analogových árií, které se rozplynou na jazyku, ale v uších zůstanou dlouho? Tyto a další ingredience smíchal v jedinečný taneční koktejl na svém čtvrtém albu The Dissolve irský producent a chráněnec progresivní stáje Planet Mu Barry Lynn alias Boxcutter.

Boxcutterova rytmická nálož podložená hutnou basovou linkou a syntezátorovými melodiemi bývá často zjednodušujícím způsobem házena do hrubého pytle s cedulkou „dubstep“. Eklektické průlety nad styly britské hardcore-kontinuální sestavy však vysloužily třicetiletému muzikantovi jako jednomu z prvních přídomek „post-dubstep“ – a to ještě v době, kdy o dnešních tahounech tohoto pseudožánru, jako je James Blake nebo Mount Kimbie, nikdo neslyšel. Boxcutterovy sonické tripy měly však spíše než k poučenému minimalismu vždy blíže k hlukovému inženýrství matadorů stáje Warp – dnes již lehce archaickým ikonám typu Squarepushera nebo Aphexe Twina.

Na aktuálním počinu The Dissolve se Barry Lynn ladně přehoupl od radiových signálů vysílaných do kosmu z poslední desky Arecibo Message k excentrickému zvuku jazzu a retro diskotékovým odkazům, jejichž syntéza nabývá pod rukama zkušeného zrzka neslýchaných, a přece určitým způsobem důvěrně známých obrysů. Nejlepší skladby (pilotní singl TV Troubles nebo Zabriskie Disco) znějí jako budoucí kosmické boogie a celá deska dýchá uvolněnou atmosférou letní pláže – spíše než v Riu však kdesi na orbitu.



Boxcutterovi by v nadsázce mohla být napříště vyhrazena samostatná hudební škatulka – jeho tvorba má ambice stát se budoucím tanečním mainstreamem, přestože míchá vlastně jen již dlouho známé hudební prvky a postupy. Povedl se mu podobně poučený výlet po posledních 20 letech klubové hudby jako nedávno jeho kolegovi z Planet Mu Faltymu DL na desce You Stand Uncertain – vkusné zapojení vokalistů (v Boxcutterově případě zpěváka Briana Greena) a stylové veletoče dělají z těchto učebnic hudební historie maximálně zábavný poslech.

Název alba The Dissolve odkazuje k chemickému procesu rozpouštění, filmovému efektu prolínání a poetickému rozplynutí se – a v druhém plánu znamená také „něco rozluštit“. Boxcutterovi jako by se rozpuštěním žánrových mantinelů a prolínáním hudebních stylů vzešlých z raveové horečky podařilo rozluštit kód IDM – tedy opravdu inteligentní taneční muziky, která nenechá v klidu hlavu ani nohy.

autor: Jan Bárta
Spustit audio