Braindance na zámku i laserová show ve filharmonii, polský festival Up To Date oslavil deset let
Pokud vás už omrzela katovická Nowa Muzyka nebo (nedejbože) krakovský Unsound festival a vzdálenost pro vás není překážkou, zkuste další polský festival hodný navštívení. Bělostocký Up To Date navíc na objevení za hranicemi teprve čeká. Letošní desátá edice přitom opět nabídla několik exkluzivních vystoupení v lokacích, kde byste podobnou hudbu rozhodně nečekali, ať už se jedná o budovy místní filharmonie, nebo „zmenšeninu francouzského Versailles“ – Palác Branických.
Čtyřdenní festival (s hlavním programem v pátek a sobotu) je co do kapacity výrazně komornější akcí v porovnání s Nowou Muzykou či Unsoundem. Především Centralny Salon Ambientu, jak se jmenují podvečerní koncerty, kde beaty nemají místo, je s limitem zhruba stovky návštěvníků takovou trochu větší Silent_Night. Včetně horizontální polohy, kterou letos zpříjemňovaly tlusté koberce, ještě vonící novotou. A když vám k tomu stavu mezi bděním a sněním hrají například Christina Vantzou s polskou cellistkou Resinou, Akira Rabelais nebo Kevin Richard Martin, není takzvaně o čem.
I když poslední zmíněný nezapřel svou lásku k hluku a drtivým subbasům, kterými výrazně vybočil z poklidnějších vystoupení ostatních jmen z line-upu ambientní části festivalu (o občasných stroboskopech ani nemluvě). Letošní sólové album Sirens tak mělo naživo výrazně nátlakovější charakter, který mu ale rozhodně neuškodil, spíš naopak. A navíc, kdy se vám skrz téměř neproniknutelnou umělou mlhu poštěstí vidět smyčec v ruce poloviny legendárního dua Zonal či hlavní persony projektů The Bug nebo King Midas Sound.
Co čekat od spolupráce Resiny a Christiny Vantzou? Ukázalo se, že delikátní kombinaci violoncella a vokálních experimentů Karoliny Rec s temnými dronážemi a nahrávkami zvuků zvířat druhé zmíněné (od vytí psů a vlků až po chrčení a vrčení divé zvěře, kterou byste nejspíš nechtěli potkat tváří v tvář mimo zoologickou zahradu). Tyhle dvě hudebnice by každopádně měly co nejdřív vydat společné album. Kdo spíš zklamal, byl o druhém večeru Isorinne. Jeho syntezátorové ambientní plochy postrádaly hloubku i nápad (podobně jako o dva dny dříve vystoupení labelového kolegy Anthonyho Linella, řeč je samozřejmě o Northern Electronics). Výrazně na experimentu i originálním pojetí (včetně úvodního rozpuštění vlasů à la Petr Váša z kapely Ty Syčáci) naštěstí přidal Akira Rabelais, který do své vize minimalistického ambientu sympaticky zakomponoval polské promluvy, jež tak vystřídaly oblíbenou francouzštinu z jeho nahrávek.
Zahajovací a závěrečné koncerty se, kromě jiného, postaraly o originální zážitek, co se týče hudby a vizuálů v kombinaci s neobvyklými místy – Robert Henke čtyřmi lasery v třetí verzi AV projektu Lumière digitálně rozčesal prostory jednoho ze sálů staré budovy bělostocké opery a filharmonie, Richard Devine zase pustil na chaotický sonický špacír svůj modulár v Paláci Branických. A vzhledem k tomu, že publikum při jeho, místy až autechroidním, livesetu leželo, žánru braindance bylo učiněno zadost – tancovaly v podstatě jen mozky. Stejnou místnost s velkými lustry a obrazy po něm ještě skvěle ve velkoprostorových projekcích, které doprovázely jeho aktuální tvorbu, využil Alessandro Cortini. Promítání rozsypaných jablek, tančících postav a množících se rukou na stěnu jednoho ze sálů pozdně barokního zámku člověk také nevidí každý den.
Hlavní program festivalu Up To Date byl úplně jiný svět. Co do množství lidí, hudebních stylů i celkové atmosféry. Moment, kdy člověk vystoupil ze shuttle busu, který odvážel návštěvníky z ambientních koncertů směr městský stadion, působil jako rychlý střih ve filmu. Z líně plynoucí scény plné rozjímání do energického a roztěkaného sledu záběrů, který se opět zpomalil až nad ránem. Tři pódia v betonových útrobách stadionu, skvěle prostorově vyřešená gastro/odpočinková zóna a stylová výzdoba celého prostoru, který nejdřív působil trochu absurdně, ale velmi rychle a snadno se na něj ve výsledku zvykalo.
Osobní vrcholy Pozdro Techno stage? V pátek odehrál se svým letos znovuvzkříšeným alter egem Gladio skvělé livko Holanďan Danny Wolfers aka Legowelt – barevný a melodický mix elektra, acidu i ambient techna, který ani chvíli nenudil a trumfnul jak živák Francouze Umwelta, tak DJský set Heleny Hauff (sic!). V sobotu se zase o největší zápřah na tanečním parketu postaral Mike Parker, jeho hypnotický acid techno set byl skvěle vystavěný, dostatečně agresivní a ve správných momentech euforický. Přiblížili se mu snad jen v druhé polovině společného živáku Anthony Linell a Acronym, kterým se podařilo syntezátorové bublání zformovat do gradujících smyček, které už si v závěru vystačily samy, bez beatové podpory.
A když už je řeč o beatech – páteční Beats Stage rezonovaly mimo jiné současné postklubové arytmie, které servíroval Lee Gamble, překvapivě pestrý a posluchačsky i tanečně vděčný set ale odehrál drum’n’bassový dBridge. Kdo čekal autonomic styl „klacků v kýblu“, byl asi tím žánrovým rozpětím hodně překvapený. Zakladatel Exit Records zahrál nemálo electric funku, experimentálnější jungle i dubstep a v závěru dokonce jukeové rychlovky, kterými skvěle připravil půdu pro následný návrat do raveových devadesátek v podání dvojice Special Request a Lone, kterým back to back set sednul jedním slovem skvěle. V sobotu mělo největší nátřesk tak trochu očekávaně ruské duo IC3PEAK, které jsem stihnul bohužel jen v závěru a které mi připomínalo depresivnější a méně taneční verzi Die Antwoord. Nejvíc ale bavil Bogdan Raczynski, který střídal braindance s IDM i happy breakcorem v rychlých mixech a zvukově i hudebně oživil a osvěžil předešlé pomalé a minimalistické drum’n’bassové temnoty, kterými umrtvoval publikum Pessimist.
Desátý ročník festivalu Up To Date se bohužel neobešel bez opakovaných problémů se zvukem především před začátky koncertů ambientního programu, ale své si na páteční Pozdro Techno stagei vytrpěli třeba i Dopplereffekt. Jinak ale bylo (kromě pátečního stadionu) opakované hlášení „bilety wyprzedane“ díky neotřele poskládanému programu rozhodně zasloužené. Kdo nechce dát vale festivalům v Polsku a je pro něj Nowa Muzyka už příliš mainstreamová, Off masový a málo elektronický a Unsound zaumný či kvůli rychlosti vyprodání vstupenek nedosažitelný, mohl by být Up To Date ideální alternativou. Alespoň pro mě jí letos byl.
Dělá festival Up To Date podle Jardy Petříka čest svému jménu? A proč nakonec v sobotu nevystoupil mladší bratr Squarepushera – Ceephax Acid Crew? Poslechněte si shrnutí desáté edice bělostockého festivalu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
