Brdy byly hrozné a pak už to šlo. Chair Riders dojeli do Kyrgyzstánu

„Nedokázali jsme si představit, jestli do Kyrgyzstánu dojedeme. Obavy jsme ale neměli ani jeden. Byl to spíš respekt s těšením se do neznáma,“ říkají Chair Riders v cestovatelském podcastu Casablanca. 

Expediční dvojice se dala dohromady v Centru Paraple. Aleš Černohous je po poranění míchy na vozíku už 25 let, Šárka Jelínková působí jako ergoterapeutka. Společně chtějí ukázat, že i s handicapem se dá žít naplno, a namotivovat další lidi s handicapem k cestování a dalším aktivitám.

Chair Riders měli na cestu – s koly i Alešovým vozíkem – celkem 290 kilogramů nákladu. Tréninkové víkendy proběhly v Brdech a Jizerských horách. „Brdy byly strašné,“ usmívá se Šárka. „Bylo to náročné, zima, ještě brzy tma, foukalo a ocitli jsme se s plnou zátěží mezi velkými kameny.“

21 fotografií

Neshody prý během 110 dní dlouhé cesty sice nastávaly, ale žádná ponorková nemoc nepřišla. Nejdelší ticho prý bylo půl hodiny. „Ponorky patří pod vodu,“ říká k tomu Šárka Jelínková v podcastu Casablanca.

„Lidé nám říkají, že jsme dokázali něco neuvěřitelného. Asi ano, ale my jsme na cestě neměli žádný problém. Potkali jsme lidi, kteří dokázali o dost obdivuhodnější věci. Takže to byl takový hezký výlet s hladkým průběhem. Možná si tímpádem neuvědomujeme, co jsme dokázali, a tak všem říkáme, ať jedou taky, že to je snadné. Nejtěžší je vyrazit,“ uzavírají s nadhledem Chair Riders.

Na jaké neprůchodné hranice Chair Riders narazili? Jsou toulaví psi nebezpečnější a nepříjemnější pro cyklistu na handbiku, který je posazený níž? Na co se vyptávali lidé ve Střední Asii? Poslechněte si vyprávění Aleše Černohouse a Šárky Jelínkové v podcastu Casablanca!