Breaking Bad se vrací s filmem El Camino. Podívejte se na nový trailer

Aaron Paul v seriálu Breaking Bad

Tvůrci Breaking Bad přichází po 6 letech od konce seriálu s trailerem k novému filmu El Camino: A Breaking Bad Movie, který uvede Netflix. Podle traileru by film měl pokračovat tam, kde seriál skončil. 

Skinny Pete je ve videu dotazován na současný pobyt Jesse Pinkmana. „Nevím, co vám víc říct. Řekl jsem asi pětsetkrát, že vůbec nevím, kde je, a nevím, kam míří. Ale i kdybych to věděl, neřekl bych vám to. Ani náhodou vám nebudu pomáhat dostat Jesse Pinkmana zpátky za mříže,“ říká v traileru. V poslední epizodě seriálu Breaking Bad diváci sledovali drogového krále Waltera Whita, jak vystoupil z úkrytu a obětoval svůj život pro záchranu právě Jesse Pinkmana ze zajetí Aryan Brotherhood gangu.

Nový film by se měl zaměřit na příběh Jesse Pinkmana, který v ukradeném El Caminu utíká neznámo kam, jak píše The New York Times. „Je to kapitola Breaking Bad, o které jsem nevěděl, že ji chci,“ řekl představitel Jesse Pinkmana Aaron Paul. „Když seriál skončil, byl to pro nás všechny těžký a emotivní moment. Po finále seriálu jsme se všichni objali a řekli si, že se máme rádi, to bylo všechno,“ vzpomíná Paul. Kam Jesse Pinkman míří, bude jasné 11. října. „Nevím, kam jede – sever, jih, západ, východ, Mexiko, Měsíc, nemám páru,“ zatím v traileru uvádí Skinny Pete.

 

Spustit audio
  • Hladový umělec ukradl na výstavě nejdražší banán světa za 120 tisíc dolarů a snědl ho

    9. prosinec 2019
    David Datuna

    Dotčený banán byl dílem italského umělce Maurizia Cattelana, který tropické ovoce připevnil lepicí páskou na zeď galerie Perrotin během uměleckého veletrhu Art Basel v Miami. Dílo s názvem Comedian mělo symbolizovat globální trh a vzalo za své ve chvíli, kdy ho jako součást své performance využil jiný tvůrce David Datuna.

    Ten se označil za Hladového umělce a před kamerami a dalšími návštěvníky galerie banán oloupal a snědl. Poté byl vyveden zaměstnanci a zatčen policií. „Bylo to zajímavé,“ okomentoval situaci policejní kapitán Steven Feldman, který na místě činu uklidňoval srocující se dav milovníků současného umění. Datuna byl vzápětí propuštěn. „Miluju tvorbu Maurizia Cattelana a skutečně miluju i tuhle instalaci. Je velmi lahodná,“ napsal osvobozený Datuna na svém instagramovém účtu.

    Nijak nesmutnil ani kupec pozřeného banánu, francouzský sběratel, který za ovoce zaplatil 120 tisíc dolarů. „Datuna nezničil umělecké dílo. Banán symbolizuje ideu,“ prohlásil ředitel galerie Lucien Terras a nechal původní kousek ihned nahradit čerstvým banánem. Cattelano má na krádeže svých děl štěstí, na jaře ukradli zloději jeho záchod z osmnáctikarátového zlata nazvaný America. Zločin nebyl doposud vyšetřen.

  • Navzdory tenčícímu se ledu překonala dvojice dobrodruhů na lyžích Severní ledový oceán

    9. prosinec 2019
    Børge Ousland a Mike Horn

    Dva dobrodruzi, Švýcar Mike Horn a Nor Børge Ousland, úspěšně přešli Severní ledový oceán na lyžích, vydrželi drsné počasí, nedostatek jídla i riziko v podobě tenkého ledu z důvodu globálního oteplování. Z aljašského města Nome odpluli na plachetnici 25. srpna, k mořskému ledu dorazili 12. září a od té doby překonávali oceán na lyžích a za sebou táhli na saních zásoby jídla.

    27. října míjeli severní pól a v neděli 8. prosince na druhé straně oceánu nastoupili na ledoborec Lance, čekal tam na ně mluvčí expedice Lars Ebbesen. „Lyžařská část expedice skončila. Byl to nádherný okamžik, když pomalu přicházeli k lodi. Jsou v lepším stavu, než jsme předpokládali, a teď se konečně mohou uvolnit,“ řekl Lars Ebbesen agentuře AFP. V posledním týdnu došly duu příděly jídla a dva členové posádky ledoborce se s nimi museli setkat a jídlo jim doplnit. Původní plán bylo dokončit tuto část cesty do dvou měsíců, tedy do poloviny listopadu, nakonec se celé putování prodloužilo na 87 dní.

    Za některé komplikace, se kterými se dvojice musela na cestě potýkat, může dle Ebbesena globální oteplování. „Kvůli změně klimatu je led tenčí než obvykle, to může působit větší unášení prudkým větrem, než je běžné,“ řekl minulý měsíc, kdy bylo oznámeno zpoždění expedice. Podle webových stránek sloužících ke sledování lodí je ledoborec Lance momentálně v norských vodách Severního ledového oceánu. A míří k norskému pobřeží, což je obtížný úsek, a podle Ebbesena může jeho proplutí trvat velmi dlouho – mezi třemi dny až třemi týdny. Švýcar Horn se vydal v roce 2016 na 270 000 kilometrů dlouhou cestu s názvem „Pole2Pole“ z Monaka, tam by také měl později tento měsíc cestu ukončit.

  • V Británii zavřeli od roku 2010 téměř 800 knihoven. V Česku je sestupný trend mírnější

    6. prosinec 2019
    Knihovna - knihy - čtení - četba

    Každoroční statistiku připravuje The Chartered Institute of Public Finance and Accountancy’s (CIPFA). Institut uvádí, že výdaje na veřejné knihovny klesly za posledních deset let o 30 %. Přelomovým byl rok 2010, kdy začala konzervativní vláda zavádět úsporná opatření, píše se ve zprávě.

    V současnosti je ve Spojeném království, Severní Irsko nepočítaje, 3 583 knihoven, o 35 méně než loni. Snížil se také počet zaměstnanců knihoven z 24 000 osob na 15 300. Britské knihovny pomáhá udržovat v chodu více než 51 000 dobrovolníků. Stejně tak kontinuálně klesá počet čtenářů. Podle Roba Whitemana z CIPFA musí lokální politici hospodařit s menšími rozpočty a peníze, které dříve připadly knihovnám, přesouvají do prioritnějších oblastí, například na sociální péči

    Premiér Boris Johnson v interview pro BBC na začátku prosince prohlásil, že záleží na schopnostech místních politiků, protože jsou mezi nimi i takoví dobří hospodáři, kteří naopak otevírají nové knihovny. „Já miluji knihovny. (…) A chci do knihoven investovat, ale to můžeme udělat teprve tehdy, až pořádně nastartujeme ekonomiku,“ prohlásil Johnson. Podle premiéra se britská ekonomika rozjede po úspěšně dokončeném brexitu. Knihoven ubývá i v Česku, které má nejhustší síť knihoven na světě. V roce 2018 čtenáři mohli navštívit 5 317 knihoven, v roce 1998 jich ovšem bylo 6 141.

    Podívejte se taky na Knihovníci kritizují nápad nahradit veřejné knihovny knihkupectvími Amazon nebo Američtí knihovníci zaskakují za novináře, švédští učí cizince jazyk. Jak jsou na tom české knihovny?.

  • Moskva rozjela systém na rozpoznávání obličejů. Přístup do něj se ale dá koupit na černém trhu

    6. prosinec 2019
    03630111.jpeg

    Ruský novinář Andrej Kaganskich, pracující pro MBK Media, zjistil, že přístup do moskevských bezpečnostních kamer, nově vybavených technologií rozpoznávání obličejů, lze koupit na černém trhu.

    V Moskvě bylo na začátku tohoto roku více než 170 000 bezpečnostních kamer, z nich 3 000 je vybaveno systémem rozpoznávání obličejů, propojeným s databází ruské policie. Moskevská vláda plánuje v dohledné budoucnosti instalovat technologii rozpoznávání obličejů do zbývajících kamer. Novinář ale objevil, že na různých chatech a fórech lze sehnat přístup k datům z těchto kamer. Za přibližně 30 000 rublů, což je v přepočtu zhruba 11 000 korun, lze podle něj získat neomezený přístup k celému systému. Podle Kaganskicha mají k datům Integrovaného centra pro zpracování a ukládání dat přístup zástupci orgánů činných v trestním řízení a vysocí státní úředníci. Právě jejich prostřednictvím se informace dostávají na černý trh. Za několik tisíc rublů pak úředníci posílají koncovým uživatelům odkaz na živé vysílání z dané kamery a záběry, které fotoaparát zachytil za posledních pět dní. Kupující, kteří jsou ochotni zaplatit alespoň 30 000 rublů, mohou získat přihlašovací jméno a heslo, které jim poskytuje neomezený přístup k systému včetně všech moskevských kamer. Zpráva MBK Media zároveň uvádí, že oficiální seznam soudních rozhodnutí neobsahuje žádné odsouzení za nezákonný prodej informací zachycených kamerovým systémem v Moskvě.

    Podívejte se taky na Kamery rozpoznávající obličeje vzbudily v Praze nevoli kvůli riziku zneužívání dat. Proč se je policie snaží protlačit? nebo Aplikace pro zestárnutí obličeje má navždy přístup k fotkám a jménům milionů lidí, varují experti.

  • Hroby na židovském hřbitově ve Francii někdo pokreslil hákovými kříži. Jde o třetí případ v regionu

    6. prosinec 2019
    Poničené náhrobky na židovském hřbitově v obci Westhoffen na východě Francie nedaleko Štrasburku.

    Desítky hrobů na historickém židovském hřbitově v městečku Westhoffen nedaleko od Štrasburku pokreslil neznámý pachatel hákovými kříži a antisemitskými graffiti. Informuje o tom deník The New York Times.

    Historický hřbitov, který pochází ze 16. století a jsou na něm mimo jiné pohřbeny rodiny Karla Marxe a bývalých francouzských premiérů Léona Bluma a Michela Debrée, poničili vandalové. Podle deníku The New York Times jde o třetí židovský hřbitov v severovýchodní Francii, který byl v minulém roce poškozen. K podobných incidentům, kdy byla na školní nebo městské zdi nakreslena antisemitská graffiti, došlo letos podle místních činitelů už přibližně padesátkrát.

    Policie v úterý objevila přibližně 107 pokreslených hrobů. Ve středu místo navštívil francouzský ministr vnitra Christophe Castaner a slíbil, že zdvojnásobí úsilí o nalezení pachatelů. Jenže k jejich dopadení chybí policii svědci. Deník cituje Harolda Avrahama Weilla, rabína pro tuto oblast, který se podivuje nad tím, že incident nemá žádné svědky. „Vyvolává to otázky. Došlo ke všem těmto incidentům, a nikdo nic neviděl? V obyvatelstvu je ticho, hluchota a hloupost,“ řekl. S podivem je také to, že vesnice Westhoffen již nemá židovskou komunitu – na rozdíl od Štrasburku, kde žije asi 20 000 lidí hlásících se k této víře.

    Francouzský ministr vnitra ve středu ve Westhoffenu také slíbil, že v rámci policie vytvoří „národní úřad proti nenávisti“, který pomůže při koordinaci vyšetřování těchto a podobných incidentů. „Nenávist udeřila, nenávist je tady, v naší zemi,“ řekl ministr Castaner. Jean-Louis Debré, bývalý prezident francouzské Ústavní rady, který ve středu navštívil hřbitov s Christophem Castanerem, uvedl: „Nezapomínám na to, že 10 členů mé rodiny se nevrátilo z Osvětimi.“

  • Bohaté státy ode dneška nesmí vyvážet toxický odpad do rozvojových zemí

    5. prosinec 2019
    Skládka toxického odpadu

    V polovině 80. let vyvezla švédská firma Boliden několik zásilek toxického odpadu do jihoamerického Chile. Přes 20 tisíc tun materiálu plného jedovatého arzenu, olova nebo rtuti tam zůstalo ležet bez jakékoliv ochrany několik let. Množící se podobné případy využívání slabých zákonů a kontrol v rozvojových oblastech firmami z bohatých zemí vedly v roce 1995 ke vzniku mezinárodního zákazu takovýchto praktik pomocí dodatku k takzvané Basilejské úmluvě.

    Dnes tento zákon, téměř o čtvrt století později, konečně začíná platit. Průtahy způsobil pomalý proces ratifikace dodatku jednotlivými zeměmi. Potřebných tří čtvrtin se podařilo dosáhnout až letos 6. září, kdy dodatek potvrdilo Chorvatsko. Jak vysvětluje Jim Puckett z organizace Basel Action Network, který prosazováním opatření proti vývozu odpadu do chudých zemí strávil posledních 35 let, zákaz je velmi relevantní i dnes. Do Asie a Afriky totiž ze Západu stále proudí elektronický odpad, jedovaté plasty i vyřazené lodě. Díky zákazu by dnes zásilky odpadu, na který se opatření vztahuje, měly být navráceny do zemí, odkud byly poslány. To se ostatně už v některých částech světa děje. Například z Indonésie se v říjnu muselo vrátit přes 300 kontejnerů kontaminovaného materiálu. Podle Pucketta ale výrobci elektronického zboží lobbují za to, aby se zákaz nevztahoval na „nefunkční elektroniku, kterou někdo prohlásí za potenciálně opravitelnou“. Podobný postup prý zvolil i loďařský průmysl. Mezi čtvrtinu zemí, které ještě zákaz nepotvrdily, patří Rusko, USA nebo Japonsko.

  • Vršovický Ďolíček se bude příští rok rekonstruovat. Praha chce vyhlásit architektonickou soutěž

    5. prosinec 2019
    02590131.jpeg

    Hlavní město chce v roce 2020 vyhlásit soutěž na rekonstrukci a rozšíření stadionu klubu Bohemians 1905. Stavět se bude i v okolí stadionu, na novou zástavbu ale bude vyhlášena zvláštní architektonická soutěž, aby se s opravou stadionu mohlo začít dříve. Po rekonstrukci Ďolíčku by se měly navýšit jeho kapacity tak, aby odpovídaly normám první ligy a Evropské ligy UEFA.

    Doteď měl stadion výjimku. S navyšováním kapacity a s rekonstrukcí proslulých klokaních záchodků se začalo už během léta. Ďolíček byl postaven v roce 1932, o jeho rekonstrukci se uvažuje od 80. let. Hlavní město chce investovat i do další sportovní infrastruktury, plánuje například vodní park v Troji nebo novou krytou atletickou halu. Co se bude dít s největším pražským sportovištěm, Strahovským stadionem, zatím vedení města neví. Podle magazínu archiweb.cz by Praha chtěla zachovat jeho sportovní funkci, doplněnou například o studentské bydlení. 

  • Facebookoví cenzoři žalují firmu kvůli psychické újmě způsobené výkonem práce

    5. prosinec 2019
    Muž a počítač

    K zajímavé soudní při se schyluje v Dublinu. Tucet zaměstnanců firmy CPL Resources, která zprostředkovávala kontrolu a promazávání nevhodného obsahu na Facebooku, se chystá u irského nejvyššího soudu žalovat provozovatele jedné z největších sociálních sítí na světě kvůli psychické újmě.

    Náplní práce facebookových moderátorů je kontrolovat fotky, videa a další příspěvky a odstraňovat ty, které porušují zákony nebo firemní zásady. Jak taková práce vypadá v praxi? „V průběhu mého prvního pracovního dne jsem viděl, jak někoho ubijí k smrti kusem dřeva s hřebíky a opakovaně pobodají,“ svěřuje se jeden z bývalých zaměstnanců Sean Burke se svými zkušenostmi serveru Vice. Později promazával třeba i pedofilní pornografii, znásilnění nebo videa poprav. Podle Seanových slov ho práce moderátora obsahu dovedla k traumatu a nočním můrám, které musel začít řešit antidepresivy. Burke chce spolu s dalšími kolegy žalovat svého bývalého zaměstnavatele CPL Resources i Facebook za špatné pracovní podmínky a nedostatečnou přípravu moderátorů na takto náročnou práci.

    Ve skupince žalujících je i jeden zaměstnanec Facebooku, kterému měla práce přivodit posttraumatickou stresovou poruchu. Podle právničky Diane Treanor, která moderátory zastupuje, na podobných pozicích jen v Evropě pracují tisíce lidí. „Jsme v kontaktu s moderátory v Barceloně, Berlíně a řešili jsme i případy ze Švédska,“ vysvětluje. Přestože se už podobná žaloba objevila v USA, od irského případu se očekává kvůli striktnějším zákonům více. „Skutečný výkop přijde ve chvíli, kdy budou muset odhalit, kdo a kdy věděl, že tento systém práce způsobuje posttraumatickou stresovou poruchu u významného počtu pracujících,“ říká Cori Crider z britské organizace Foxglove, která pomáhá s vyšetřováním a kampaní.

  • Američtí vědci vyvíjí antikoncepční pilulku, kterou by stačilo brát jednou měsíčně

    5. prosinec 2019
    Antikoncepce užívaná jednou za měsíc

    Nový druh ochrany před otěhotněním vyvíjí tým vědců z amerického Massachusettského technologického institutu. Jde o antikoncepční kapsli, kterou by stačilo spolknout jednou měsíčně. Tobolka totiž zůstává v žaludku, kde se rozevře do podoby hvězdy se šesti rameny. Z nich se pak po dobu několika týdnů postupně uvolňuje obsažená látka.

    Poté, co se hvězda vyprázdní, se postupně rozpadne a její zbytky se vyloučí z těla. Testy na prasatech už podle týmu vědců ukázaly, že tato metoda umožňuje dosáhnout stejné koncentrace látky v krvi jako v případě, kdy ženy berou pilulku každý den. Ověřování metody je stále na začátku. Společnost Lyndra Therapeutics, založená vědci, kteří na projektu pracují, obdržela od nadace Billa a Melindy Gatesových grant ve výši v přepočtu necelých 300 milionů korun, aby mohla ve vývoji pokračovat a přistoupit k testování antikoncepce na lidech. Podle jednoho z vedoucích studie Giovanniho Traversa by k tomu mělo dojít zhruba v horizontu tři až pět let.

    Metodu postupného uvolňování látky z kapsle, která se rozkládá uvnitř těla, použili vědci už při testování léků na malárii a medikamentů pro pacienty s HIV. V případě antikoncepce bylo ale třeba použít ještě silnější materiál, díky kterému kapsle v kyselém prostředí žaludku vydrží déle. „Vývojem těchto technologií se snažíme usnadnit lidem dávkování léků,“ tvrdí Traverso v reakci na fakt, že účinnost v současnosti předepisované antikoncepce závisí na jejím pravidelném, každodenním užívání. MIT uvádí, že ve Spojených státech zhruba 9 % žen užívajících pilulky každý rok otěhotní – mimo jiné proto, že právě nedodržují pravidla dávkování.

    Vědci ale přisuzují nové metodě ještě další výhodu. Tou je, že může mít vliv na zdraví žen a jejich rodin v rozvojových zemích. „Nedostatečný přístup k antikoncepci je celosvětovým problémem, který přispívá ke zbytečným úmrtím matek a novorozenců. Měsíčně užívaná kapsle by mohla poskytnout diskrétní, neinvazivní antikoncepční metodu, která by výrazně zlepšila dodržování užívání léků a poskytla by ženám větší kontrolu nad jejich zdravím a plánováním rodiny,“ myslí si Kimberly Scarsi, profesorka z University of Nebraska Medical Center, která se na výzkumu nepodílí.