Breivik nebyl mytický zlobůh. Reportážní román Jeden z nás demytizuje Anderse Breivika

Trochu provokativní název románu dobře vystihuje autorčin záměr – demytizovat masového vraha a ukázat, že je to „jen“ člověk. „Åsne Seierstad se snaží, abychom si uvědomili, že Breivik nebyl nějaká zrůda, mytická postava, zlobůh, ale člověk jako my. Měl svoje problémy, strasti, bolesti, byl velmi zamindrákovaný, nemilovaný, neobdivovaný,“ popisuje publicistka Kateřina Čopjaková a odkazuje například k historkám z jeho dospívání, kdy ho vrstevníci nechtěli přijmout do party a smáli se mu kvůli trapným kalhotám.

Že tuhle knihu napsala zkušená novinářka, je zřejmé od prvních stránek: přináší totiž maximum informací, s emocemi ale šetří a snaží se zachovat si od vyprávění odstup. „Tím, jak za sebou řadí velmi podrobná fakta a domýšlí vždy jen kousek, nás ale vtahuje do děje mnohem víc, než kdyby na nás naléhala expresivním jazykem,“ říká Kateřina Čopjaková.

Čtěte také

Metaforický styl polské reportáže vznikl v době nesvobody, ještě se může hodit, říká reportér Bałuk

Množství materiálů, se kterými Seierstad pracovala, bylo hodně rozsáhlé. Sama sice s Breivikem osobně nemluvila, nicméně vycházela ze spisů a dokumentů policie, vyšetřovatelů, psychiatrů a psychologů, měla informace od norské sociálky, která Breivika sledovala od dvou let, mluvila s ní i jeho matka a řada lidí, se kterými byl v kontaktu.

„Styl psaní Åsne Seierstad je specifický i v tom, že neřekne, kdy přesně došlo k tomu zlomu v Breivikově životě, naopak hromadí co nejvíce detailů a skládá mozaiku. Nevyznačuje čtenáři – teď je ta chvíle, kdy už to bylo jasné. Nechává mu prostor, aby nad tím mohl sám přemýšlet,“ dodává Kateřina Čopjaková.