Británie plánuje zalesnit okolí dálnice M62 napříč státem od pobřeží k pobřeží

11. leden 2018
Britská vláda plánuje hustě zalesnit okolí dálnice M62, která vede skrze celý britský ostrov a měří více než 170 kilometrů

Britská vláda plánuje hustě zalesnit okolí dálnice M62, která vede skrze celý britský ostrov a měří více než 170 kilometrů.

Dohromady by tak mělo kolem této v současné době nejméně zalesněné oblasti Anglie vyrůst až 50 milionů stromů, píše o tom web CityLab. Lesní cesta propojí pobřeží na obou stranách britského ostrova, na kterém leží Anglie, Wales a Skotsko. Británie, kolébka průmyslové revoluce, zalesnění skutečně potřebuje. Patří mezi evropské země s nejnižším procentem lesů. Zabírají pouze 13 procent plochy země. Například ve Francii je to 31 %. Stromy okolo dálnice se postarají o vytvoření čerstvého vzduchu pro okolní městečka a města jako Leeds nebo Manchester, budou zadržovat případné povodně a zvýší produkci potravin a dřeva. Dobrou zprávou je zalesnění oblasti i pro faunu. Diverzita zvěře v ekosystému Velké Británie je podle ekologů poměrně nízká. Zalesnění by podle webu Wired mohlo přilákat bobry, ale i rysy, kteří podle vědců před více než tisíci lety v Anglii žili.

  • Né, pětku né! Ředitelka po 58 letech změnila Brianu Wilsonovi známku z hudebky

    18. leden 2018
    Brian Wilson

    Brian Wilson se řadí mezi nejzásadnější hudební talenty šedesátých let. Jeho středoškolský učitel hudební výchovy ovšem tento názor zdá se nesdílel.

    Wilson za jednu z prvních verzí písně Surfin’, kterou vytvořil jako domácí úkol ještě při navštěvování střední školy Hawthorne High School v Kalifornii, totiž dostal pětku. Současná ředitelka školy Dr. Landesfeind nyní známku oficiálně změnila z nedostatečné na výjimečnou. Brian Wilson o tom informoval na svém twitteru.

    Píseň, i přes prvotní odmítnutí učitele hudební výchovy Freda Morgana, nakonec vydělala miliony. Důvody, které vedly Morgana k udělení nedostatečné, se ovšem už asi nikdy nedozvíme.

  • Francouzská bageta má nakročeno do Unesca, chce ji tam prezident Macron

    18. leden 2018
    Bagety – bageta

    Francouzští pekaři by rádi viděli své bagety na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. A získali teď mocného spojence – podařilo se jim totiž přesvědčit i prezidenta Emmanuela Macrona.

    Podle něj bagety závidí Francii celý svět. Zapsání do Unesca má podle něj tu výhodu, že zaručuje uchovat tradiční způsob přípravy a správné ingredience i pro další generace. Celé záležitosti přitom v prosinci předcházelo zařazení neapolské pizzy na seznam UNESCO. Není tedy divu, že se francouzští pekaři nechtějí nechat zahanbit svými italskými rivaly a snaží se nyní do Unesca prosadit i svého koně. Nebo lépe řečeno pečivo. Bageta je pro Francii podobným symbolem jako Eiffelova věž. Sedm z deseti Francouzů ji upřednostňuje před ostatními typy chleba. Jen málokdo ale ví, že předchůdce dnešní bagety – „vídeňský chléb“ – do Francie v 19. století doputoval z Rakouska.

  • Rapper Future začíná dělat do filmu. Pracuje na předělávce blaxploitation klasiky Super Fly

    18. leden 2018
    Future

    Společnost Sony se rozhodla udělat remake klasického blaxploitation filmu Super Fly z roku 1972. Server Hollywood Reporter informoval, že se na snímku má podílet taky atlantský rapper Future jako producent.

    Dál víme, že tu bude mít roli Jason Mitchell (Eazy-E v biografickém filmu Straight Outta Compton) a režie se ujme Director X, který natáčel videoklipy pro Rihannu a má dlouhou rapovou historii – je podepsaný pod videoklipy pro EPMD, DMX, Alicii Keys, Aaliah nebo rappera Jay-Z. Director X sdílel na sociálních sítích fotku, kde byli vedle Futurea taky rapper 21 Savage a producent Zaytoven. Nic přesnějšího o jejich roli při natáčení filmu zatím nevíme. Že by soundtrack? K původní Super Fly – snímku o newyorském dealerovi Priestovi, který chce odejít z drogového byznysu – ho složil soulový zpěvák Curtis Mayfield. 

  • Evropská unie vyhlásila válku jednorázovým plastům. Do roku 2030 mají být všechny recyklovatelné

    17. leden 2018
    Igelitka – plastový sáček

    Plasty zaplavují světové vodní toky, ze kterých plují do oceánů, kde je rozmělněné pojídají ryby a další mořští živočichové. Pomalu se tak kousíčky plastu dostávají do potravinového řetězce, podle některých vědců a vědkyň bude touto rychlostí během několika desítek let v mořích více plastů než ryb, píše server americké televize CNN.

    Evropská unie proto přichází s „urgentním plánem na vyčištění“, kterým chce zatočit s plastovými obaly na jedno použití. Do roku 2030 mají být všechny plastové obaly ve státech Unie recyklovatelné nebo znovu použitelné, do výzkumu udržitelného řešení plastové krize chce investovat 350 milionů eur, píše britský deník Guardian. Rozhodnutí navazuje na oznámení Číny, která už nebude přijímat zahraniční plastový odpad. Od roku 2012 poslala Velká Británie do Číny přes 2,7 milionu tun plastových odpadků. „Naší prioritou je upuštění od plastů na jedno použití, které jsou vyrobené za pět vteřin, použité za pět minut a rozpadají se 500 let,“ říká místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Jednou z možných unijních strategií může být zdanění jednorázových plastů, přesné informace o plastové revoluci zatím nejsou jasné. Komisař pro rozpočet nicméně minulý týden prohlásil, že by zdanění plastů mohlo zaplnit díru v rozpočtu po odcházející Velké Británii. „Na tuhle možnost se podíváme,“ uvedl Timmermans. Hezky je lidská činnost vidět ve webové aplikaci Plasticadrift, ve které můžete hodit do oceánu odpadek a na mapě sledovat, kam až se během let dostane. 

  • Řidiči pařížského metra nezastavují na některých zastávkách. Perou se na nich dealeři cracku

    17. leden 2018
    Vstup do pařížského metra

    „Během potyček na zastávkách, které se někdy přesunou do vlaku nebo na koleje, je riziko, že řidiči někoho srazí nebo přejedou,“ vysvětluje francouzské stanici RTL mluvčí odborů pařížské dopravní společnosti – Jean-Marc Judith.

    Někteří řidiči linek 4 a 12 kvůli agresivním dealerům a uživatelům cracku na několika zastávkách na severovýchodě hlavního francouzského města vůbec nezastavují. Nejproblematičtějšími (a proto nejčastěji projížděnými) zastávkami jsou stanice Marx Dormoy a Marcadet-Poissonniers, píše lokální server Local.fr. „Počet útoků na cestující a zaměstnance RATP se dramaticky zvyšuje,“ uvádí Jean-Marc Judith. Místní úřady, dopravní společnost a zástupci vlády už podepsali dohodu, ve které se zavazují hledat pro nebezpečnou situaci dlouhodobé řešení.

  • Potápěči objevili v Mexiku největší zatopený jeskynní komplex na světě. Měří 347 kilometrů

    17. leden 2018
    Zatopené chodby v Mexiku jsou nejdelší jeskyní na světě (ilustrační obrázek)

    Po měsících práce přišel nečekaný objev. Gran Acuifero Maya, projekt zaměřený na studium a zachování podzemních vod ostrova Yucatán, oznámil, že jeho výzkumníci našli 347 kilometrů rozlehlý jeskynní systém.

    Zatopené chodby v Mexiku jsou nejdelší jeskyní na světě, píše britský deník Guardian. Dříve objevený podmořský systém chodeb jménem Sac Actun, dlouhý 263 kilometrů, se totiž podle nových zjištění pojí s třiaosmdesátikilometrovým komplexem jeskyní Dos Ojos. Podle Guillerma de Andy, ředitele projektu a podvodního archeologa, by mohl výzkum přinést nové, detailnější poznatky o mayské civilizaci, která oblast obývala před dobytím Španělskem. Podle serveru Mexico News Daily objevil tým potápěčů i suché nebo částečně zatopené jeskyně s nástěnnými malbami nebo schody. „Můžeme si teď mnohem lépe představit, jak vypadaly tehdejší rituály nebo poutní místa,“ těší se podle agentury Reuters na další výzkum Guillermo de Anda.

  • Olivová, Součková, Hofmann, Kajánek, Bačíková. Chalupeckého cena má své letošní finalisty

    17. leden 2018
    Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého 2018

     „Nejde nám tolik o cenu jako takovou, která je samozřejmě taky důležitá, podstatnější je pro nás samotná výstava. Chceme podpořit všech pět, ocenění jsou v podstatě všichni už tím, že jsou ve finále. Máme v plánu si vyhrát s podzimní výstavou, na které se mimo tradičních děl objeví nejspíš také performance,” řekla Radiu Wave Karina Kottová. Z osmdesáti přihlášených letos porota vybrala Alžbětu Bačíkovou, Lukáše Hofmanna, Tomáše Kajánka, Kateřinu Olivovou a Adélu Součkovou.

    Ročník, ve kterém po letech převládá počet žen, se tak soustředí na umělce a umělkyně, kteří kombinují různá média, všichni se ale dotýkají společenských jevů a témat jako mateřství, rizika nových technologií nebo hranice módy. Finalisté mají rok na přípravu své soutěžní prezentace, na podzim se uskuteční v Brně jejich společná výstava. Pořadatelé chtějí oproti předchozím ročníkům vyhlašovat finalisty co nejdříve, umělci tak získají více času na přípravu a diváci zase na seznámení se s jejich tvorbou. „Pro další ročníky uvažujeme o dalších změnách ve struktuře ocenění, aby současně respektovalo ideje, se kterými je v 90. letech zakládali Jiří Kolář, Theodor Pištěk, Jiří Šetlík a Václav Havel, ale také odpovídalo aktuálním potřebám nejen uměleckého světa,“ uvedla Kottová.

  • Jak květiny pokryly Zemi? Vědci odhalili tajemství, které trápilo i Darwina

    17. leden 2018
    Před 150 miliony let se ale objevily první květiny

    Miliony let pokrývaly Zemi jen kapradiny a jehličnany. Před 150 miliony let se ale objevily první květiny. Záhy se rozšířily po celé planetě a vnesly do zelené krajiny nové barvy.

    Dnes květiny, odborně krytosemenné rostliny, tvoří asi 90 % veškerého rostlinstva. Vědci ale dosud netušili, jak se květinám podařilo tak úspěšně prorazit a obsadit celou zeměkouli. Tato otázka trápila i Charlese Darwina, považoval ji za odpornou záhadu, která by mohla ohrozit jeho evoluční teorii. Biologové z univerzity v San Francisku a z Yale University nyní tvrdí, že tajemství tkví ve velikosti genomu. Z jejich výzkumu vyplývá, že čím menší, tím lepší. „Vypadá to, že jde o velikost buněk, a o to, jak malou dokážete vytvořit buňku, aby si zároveň zachovala všechny vlastnosti potřebné pro život,“ vysvětluje Kevin Simonin, jeden z autorů studie. Malé buňky umožňují efektivnější fotosyntézu, protože dokážou přijímat více oxidu uhličitého. Květiny jsou jediné rostliny, které dokázaly svůj genom takto zefektivnit, a to je podle odborníků důvod jejich úspěchu. Vědci ale stále netuší, proč se to ostatním rostlinám nepodařilo, ani jak to, že kapradiny a jehličnany se svými velkými buňkami nevyhynuly. 

  • Surrealistický les. Ruská umělkyně kreslí pohádkové obrazy na kmeny stromů

    17. leden 2018
    Ruská umělkyně kreslí pohádkové obrazy na kmeny stromů

    Nedávno jsme psali o umělci, který vrací street art do lesa. I Eugenia Dudnikova bere les jako svou výstavní síň. 

    Na lysá místa kmenů maluje miniaturní, surrealistické obrazy, inspirované ilustracemi z dětských knížek, píše server Inhabitat. Uprostřed březových lesů najdete na kůrách koně utíkajícího snovou krajinou, loďku plující mezi rozkvetlými jabloněmi, chlapíka v šusťákovce hrajícího biliár nebo oblohu těsně před smrákáním. Poetika malých obrázků je o to silnější, že Dudnikova neprozrazuje, kde přesně její výtvory jsou. Na přírodním „plátně“ stromů působí jako okna do virtuální reality. 

    Přečtěte si také Ruský umělec přenáší street art do lesa, mezi stromy sprejuje veverky, medvědy a dinosaury.