Brněnští výzkumníci se pokusí odhalit, jak potomci přeživších holokaustu zvládají stres

Sirotci, přeživší holokaust

Jsou potomci přeživších holokaustu náchylní ke stresu, nebo mu naopak odolávají lépe? Tuto otázku se pokusí zodpovědět nový výzkum Masarykovy univerzity v Brně. Vědci v současné chvíli hledají dobrovolníky do studie, a to především lidi, kteří sami zažili holokaust, a následující dvě generace zasažených rodin. Pro srovnání shání badatelé i respondenty, jejichž předci za holokaustu pronásledováni nebyli. Zájemce čeká dotazník, psychologické vyšetření, snímkování mozku pomocí magnetické rezonance, odběr vzorků krve a stěry z úst. Dopady na psychiku potomků lidí, kteří přežili holokaust, byly mnohokrát popsány. Odborníci se nyní snaží najít biologické ukazatele, které by odhalily, jak na tom osoby se zvládáním stresu jsou. „Snažíme se objasnit, zda podkladem ovlivnění dalších generací je genetický, anebo naopak sociální přenos,“ přiblížil podstatu výzkumu jeho vedoucí Ivan Rektor. Věří, že výsledky výzkumu pomohou i v budoucnu. „Řešíme vlastně aktuální problém, protože to, co zjistíme, se bude dát aplikovat například na oběti války v Sýrii či jiného konfliktu a na jejich potomky,“ dodal. Jakým způsobem se lze přihlásit, se dočtete na zpravodajském portálu Masarykovy univerzity.

Spustit audio
autor: Nicol Staňková
  • Významní čeští fotografové bojkotují Czech Press Photo. Soutěž podle nich ztratila svůj kredit

    19. září 2019
    Fotograf Jan Šibík představil na Staroměstské radnici v Praze výstavu fotografií k 30. výročí revoluce v Československu

    Šest významných profesionálních fotografů – Michal Čížek, Milan Jaroš, Stanislav Krupař, Tomki Němec, Filip Singer a Jan Šibík – poslalo ředitelce CPP Veronice Souralové otevřený dopis, ve kterém kritizují současnou podobu soutěže a oznamují, že se letošního 25. ročníku nezúčastní. 

    Soutěž podle nich není dostatečně transparentní a pro profesionály ztratila svůj kredit. Bojkot je vyústěním dlouhodobého konfliktu mezi částí fotožurnalistické obce a vedením CPP. Neshody propukly už po vyhlášení loňského ročníku, kdy titul Fotografie roku získal sporný snímek Lukáše Zemana. Signatáři dopisu tehdy žádali revidování výsledků a navrhli Veronice Souralové řešení, jak soutěž zlepšit a vrátit jí punc důvěryhodnosti. Požadovali například, aby porota byla každoročně obměňovaná, hlasovala veřejně, uplatňovala požadavky na autentičnost fotografie a omezila manipulaci s vyzněním snímků. „Šlo nám zejména o to, aby fotožurnalismus v dnešní nelehké době nejen přežil, ale aby byl opět vnímán jako respektovaný obor, který pravdivě reflektuje dobu, ve které žijeme,“ píší fotografové v protestním dopise. „Ignorování řady našich dalších připomínek nás utvrdilo v přesvědčení, že nemá smysl se soutěže CPP nadále účastnit,“ uvádí dále. Veronika Souralová pro ČTK uvedla, že si za podobou soutěže stojí. „Transparentnost posuzování soutěžních prací zcela zaručuje jednak jejich anonymní prezentace, ale především mezinárodní odborná porota, která se pravidelně obměňuje,“ prohlásila ředitelka.

  • Frank Miller chystá 4. pokračování Návratu Temného rytíře. Bude o synovi Supermana

    18. září 2019
    Z obálky komiksu Návrat Temného rytíře

    Je to už 33 let, co se zestárlý a unavený Batman utrhl ze řetězu a jako psanec se pustil do boje s celým světem. Komiks Franka Millera Návrat Temného rytíře definitivně změnil náš pohled na ikonické superhrdiny a my se už brzy dočkáme jeho čtvrtého pokračování.

    Slavný komiksový autor, kterého si asi nejvíc čtenářů a diváků spojí se sérií Sin City, šel ve svých obrazoboreckých aktivitách při práci na pokračování Návratu Temného rytíře ještě dál. Vedle cynického a vlastní minulostí stíhaného Batmana postavil do pokroucené perspektivy celý panteon klíčových postav vydavatelství DC, v čele s božským komplexem stíhaným Supermanem a machiavelisticky intrikujícím Lexem Luthorem. S čtvrtým pokračováním série, nazvaným The Dark Knight Returns: The Golden Child, se pozornost přesune na nastupující generaci superhrdinů. Oním titulním „zlatým dítětem“ je totiž syn Supermana a Wonder Woman Jonathan, který se společně se svou sestrou Larou a Carrie Kelly (původně v roli sidekicka Robina, nyní Batwoman) postaví „starému zlu, které zase jednou ohrožuje Gotham“. Nic moc dalšího se o příběhu, jehož první sešit vyjde v prosinci 2019, neví. Z prohlášení samotného Franka Millera je zřejmé, že se bude detailněji věnovat právě postavě Jonathana: „Stalo se z něj něco jako vznášející se Buddha, někdo, kdo ještě ani nebyl batole, a už byl schopný mluvit v celých větách a rozuměl věcem, které přesahují vědomí kohokoli jiného. Je tím nejmagičtějším členem téhle rodiny.“ O výtvarnou stránku komiksu se (pravděpodobně opět spolu s Millerem) postará Rafael Grampa. Na zveřejněné obálce, jejímž je autorem, vyobrazil Batwoman, jak na hromadě mrtvých těl stojí připravená k dalšímu boji, ve zjevném odkazu na výchozí situaci celé série o opravdu temném Temném rytíři.

    Podívejte se taky na F**k Batman and f**k TV! Komiksový seriál Titans nabízí DC přímo přes svou streamovací platformu.

  • Nejmenší za posledních třicet let – ozonová díra se letos podle vědců dál zmenšuje

    18. září 2019
    Ozonová díra v roce 2015

    Narušení ozonové vrstvy v atmosféře nad Antarktidou by letos mohlo být nejmenší od poloviny 80. let. Podle posledních zjištění evropské služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service se totiž ozonová díra v posledních dnech stabilizovala. Zatímco loni měla touto dobou velikost přes 20 milionů kilometrů čtverečních, minulý týden to bylo jen přes 5 kilometrů čtverečních. V roce 2017 to bylo přes 10 milionů.

    Ozonová vrstva je narušována na jižní polokouli každý rok vždy v období mezi zářím a prosincem, kdy se množství tohoto plynu nad Antarktidou snižuje až o 60 %. Díra se vyskytuje také nad Arktidou. „Pozorujeme, že tento rok je ozonová díra neobvyklá. Začala se sice rozšiřovat poměrně brzy, na začátku září ale náhlé oteplení stratosféry narušilo studený polární vír, který ozonovou díru zvětšuje,“ vysvětluje Antje Inness ze služby CAMS.

    Vědci zpozorovali ozonovou díru nad Antarktidou poprvé na začátku 80. let minulého století. Vědkyně Susan Solomon v roce 1986 prokázala, že ozon ničí molekuly chloru a bromu, které vznikají z chlor-fluorovaných uhlovodíků, jejichž nejznámější podskupinou jsou freony. Ty se dříve hojně používaly v chladicích zařízeních nebo ve sprejích. V roce 2015 se po letech zvětšování začala díra zacelovat. Podle vědců je to mimo jiné díky takzvanému Montrealskému protokolu, který zavazuje k odstoupení od užívání látek, které vedou k poškození ozonové vrstvy. Připojilo se k němu 197 států. Podle zástupce vedoucího CAMSu Richarda Engelena je ale potřeba brát současné zmenšení ozonové díry s rezervou. „Myslím si, že bychom se na to teď měli dívat jako na zajímavou anomálii. Potřebujeme zjistit víc informací o tom, co jev způsobilo,“ řekl Engelen BBC.

  • Malá korejská komunita NoPlug žije v srdci Soulu bez elektřiny

    18. září 2019
    světla - lampičky - svíce

    Jižní Korea patří k těm místům, kde je do ovzduší vypouštěno nejvíce oxidu uhličitého. I z tohoto důvodu se komunita NoPlug snaží o změnu snížením uhlíkové stopy. Nevytvářet vůbec žádné emise sice možné není, skupina si ale stanovila za cíl přestat využívat elektřinu a pokusit se energii čerpat z udržitelných zdrojů.

    Název NoPlug – tedy žádná elektrická zásuvka – odkazuje také na hlavní ideu komunity, která provozuje dokonce kavárnu, je otevřená pouze od rozbřesku do setmění. Pro běžné denní fungování používají lidé z NoPlug sluneční energii nebo oheň. Díky nim funguje lednička, solární sušička potravin nebo čistička vody. Komunita přijímá každý rok několik členů. Nováčkem je třeba Chals Jin, který pracuje ve zmíněné kavárně. „Rozšířila se má perspektiva pohledu na svět. V běžné společnosti je naše kreativita velmi utlumená, cítil jsem se v tom všem uvězněný. Ale poté co jsem se přidal k této komunitě, jsem začal na věci nahlížet jinak,“ řekl Chals Jin BBC. „Když se užívá příliš mnoho energie, životní prostředí se ničí. My se chceme naučit žít spokojeně i bez využívání elektřiny,“ říká Yasuyuki Fujimura, který je zakladatelem komunity. O jeho cílech psal už v roce 2012 deník The Guardian. Fujimura přijíždí každý měsíc z Japonska a učí členy, jak nahradit každodenní spotřebiče. Snaží se o to, aby změna byla jednoduchá a nepříliš finančně náročná. Členové komunity provozují také organickou farmu. V ní se pokouší vytvořit přirozený přírodní koloběh. Chovají slepice, které kromě vajec produkují také hnojivo pro plodiny, což je zdravější než chemická hnojiva. „Chci dát naději mladým lidem, kteří ji za současné situace ztrácí. Je to naše povinnost,“ říká Fujimura.

  • Otevírá se Strawberry Field, místo, které Lennona inspirovalo k napsání legendární písně Beatles

    18. září 2019
    Otevírá se Strawberry Field, místo, které Lennona inspirovalo k napsání legendární písně Beatles

    V sobotu 14. září se pro veřejnost otevřela expozice v zahradě dětského domova Armády spásy Strawberry Field na liverpoolském předměstí Woolton. Píše o tom britský deník Guardian. Místo, které John Lennon proslavil svou písní Strawberry Fields Forever (ano, „s“ si Lennon přidal), nabízí návštěvníkům interaktivní expozici jak o Beatles, tak o Armádě spásy, jíž celá budova i okolní pozemek dosud patří.

    V 50. letech se v zahradě dětského domova konávaly zahradní party, jichž se účastnil i malý John Lennon, který si také na rozlehlou, stromy zarostlou zahradu chodil sám či s kamarády hrát. Nedaleko odtamtud totiž bydlel. Původní viktoriánská stavba zde už bohužel nestojí, v roce 1973 byla kvůli špatnému stavu stržena a nahrazena moderní budovou, která až do roku 2005 dále sloužila jako dětský domov. Dětské vzpomínky Lennonovi později posloužily jako inspirace pro jednu z nejslavnějších skladeb 60. let. „Podle té písně to vypadá, že ta zahrada byla pro Johna to zvláštní místo, které potřebují všechny děti,“ řekla Guardianu Lennonova sestra Julia Baird. Při nahrávání Strawberry Fields Forever strávili Beatles ve studiu tehdy neslýchaných padesát pět hodin, což jim spolu s řadou použitých nástrojů a zvukových efektů umožnilo vytvořit nezvykle komplexní dílo. Nahrávka vyšla v únoru 1967 jako singl spolu s Penny Lane od Paula McCartneyho. Lennon ji později považoval za svůj největší umělecký úspěch, kterého dosáhl jako člen skupiny Beatles.

    Příznivci Beatles se zatím mohli dostat pouze ke známé červené bráně do areálu. Podle BBC si tam ročně našlo cestu kolem 60 000 návštěvníků. Nyní se dostanou i dovnitř. Kromě placené expozice, kde si například mohou zkusit na virtuální Mellotron zahrát nezaměnitelné úvodní tóny písně, jim je volně k dispozici zahrada, vhodná ke klidným procházkám i k meditaci. Ze vstupného bude Armáda spásy financovat program zaměstnávání mladých lidí s poruchami učení.

  • Maskovaní vysokoškoláci upozorňují na vykořisťování a bossing ve vyhlášených boloňských restauracích

    17. září 2019
    Maskovaní vysokoškoláci upozorňují na vykořisťování a bossing ve vyhlášených boloňských restauracích

    Centrem Boloně, která je proslulá kvalitními restauracemi a špičkovými pekárnami, už několik měsíců pochodují maskovaní členové skupiny Il Padrone Di Merda (Mizerný šéf). Poukazují na vykořisťování a sexuální zneužívání servírek a číšníků.

    Skupina patnácti lidí přichází k vyhlášené pekárně v ulici Strada Maggiore a vylepuje do jejích výloh nálepky s nápisem „Toto místo má mizerného šéfa“, zatímco jeden z aktivistů čte svědectví zaměstnance o tom, že nedostal čtyři měsíce žádný plat. Kolemjdoucí – turisté i místní – se zastavují a majitel podniku se kritikům snaží strhnout masky, vzít megafon a nakonec volá policii. Skupina maskovaných mizí v davu. Od ledna skupina už takhle označila šestnáct podniků. V Boloni, bohatém univerzitním městě, kde připadá jedna restaurace nebo kavárna na 37 obyvatel, kvete černý trh s pracovní sílou. V šedé ekonomice se tu nachází víc než 70 % pracovních míst, což je hodně i na Itálii, kde jsou nehlášená pracovní místa běžná. Tenhle systém a dostatek vysokoškoláků, kteří si potřebují přivydělat, podněcuje zaměstnavatele k nefér chování vůči podřízeným. Hnutí Il Padrone Di Merda vzniklo poté, co skupina mladých lidí začala na sociálních sítích sdílet příběhy svých pracovních zkušeností a nacházela stále víc lidí s podobnou zkušeností. Mají už tak za sebou veřejný shaming baru, kde docházelo k sexuálnímu obtěžování servírek, nebo pizzerie, kde se děl bossing. Boloňské úřady se zatím staví spíš na obranu provozovatelů. Městský úřad vyhověl majiteli baru, který byl hnutím nařčený z neplacení mezd, a požádal Facebook, aby stránku Il Padrone Di Merda zablokoval. Ta ale zůstává aktivní. Už dřív taky Facebook ve spolupráci s americkými úřady odmítl odhalit totožnost majitelů anonymních profilů, kteří k hnutí patří. Aktivit Il Padrone Di Merda si všímá britský deník The Guardian.

  • „Haló, tady Brad Pitt, jak se vám líbil můj film o vesmíru?“ telefonoval herec na ISS

    17. září 2019
    Brad Pitt ve filmu Ad Astra

    Americký herec Brad Pitt, který si nedávno zahrál astronauta ve vesmírném dramatu Ad Astra, zatelefonoval na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). S americkým astronautem Nickem Haguem probrali ve dvacetiminutovém rozhovoru třeba nečekané dopady života ve stavu beztíže na lidské nohy.

    „Nenašlapuju na chodidla, tak mi zmizela zrohovatělá kůže. Ale zase na palcích mám mozoly, jak si je okopávám o různé věci. No to by člověka žijícího na Zemi vůbec nenapadlo,“ informoval herce skutečný astronaut. „To je neuvěřitelné,“ podivoval se Pitt a vyptával se Hagueho na pracovní dobu na ISS nebo na to, kdo vybírá hudbu, která se bude společně poslouchat. Dozvěděl se, že se členové posádky střídají. Pitt se s vesmírnou stanicí spojil ze sídla americké NASA ve Washingtonu v rámci propagace svého nového filmu. „Jak se vám líbil? Podařilo se nám napodobit stav beztíže?“ vyzvídal herec na astronautovi. „Vypadalo to výborně,“ ujistil ho Hague a Pitt mu pak položil kruciální otázku: „Byl jsem lepší než Clooney v Gravitaci?“ „Jasně že byl,“ zněla odpověď.

  • 4denní pracovní týden a žádné úřední hodiny? Dánské souměstí testuje lidštější model úřadování

    17. září 2019
    Odsherred, Dánsko

    Městský úřad v dánském Odsherredu zavádí novinky, na které by si asi rád zvykl i občan ČR. Podle statistik v průměru tráví Dánové v práci 37,5 hodiny týdně. Úředníkům v Odsherredu se úvazek zkrátí na 35 hodin, když budou chodit do zaměstnání jen od pondělí do čtvrtka. Během těchto dnů ale budou muset vyřídit všechny potřebné záležitosti, které plnili dřív.

    I proto v dánské samosprávě, která svou působností pokrývá několik obcí na stejnojmenném poloostrově, ruší úřední hodiny, tak jak je známe. „Veřejnost bude mít možnost se na nás obracet v tyto dny dříve i později (než v platné úřední hodiny, pozn. red.), abychom jí tímto kompenzovali, že v pátek budeme mít zavřeno,“ vysvětluje Kirsten Lund Markvardsen, vedoucí oddělení lidských zdrojů na úřadě v Odsherredu. „To nám jako městu umožní poskytovat občanům lepší služby a přitom naši zaměstnanci budou mít jeden den volna navíc.“ Samotní úředníci krok vedení města vítají a chápou ho jako výsledek průběžného vzájemného dialogu o podmínkách práce. „Vyjednávání s vedením města bylo dobré a vedlo k takovému uspořádání, které znamená průlom v jinak konvenčním vnímání pracovního týdne,“ vyjádřil se jeden ze zaměstnanců Søren Kühnrich. Tříletý testovací režim nového úředního modelu startuje v Odsherredu tento týden. Zprávu přinesl server The Local.

  • Přehřáté pravé varle francouzských pošťáků a další významné objevy obdržely Ig Nobelovu cenu

    17. září 2019
    muž - sedící muž

    Humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu udělil na Harvardově univerzitě už 29. ročník Ig Nobelovy ceny. Podle deníku Guardian se o ni uchází nejšílenější a nejabsurdnější vědecké studie roku.

    Laureáty vybírá komise nositelů skutečných Nobelových cen. Vítězové si kromě ceny odnesou domů i finanční ohodnocení – také letos to bylo deset bilionů zimbabwských dolarů (v přepočtu jedna desetitisícina amerického dolaru). Deset ocenění si rozdělili vědci z celého světa. Oblast anatomie například dobyli francouzští vědci, kteří měřili odlišné teploty levého a pravého varlete u oblečených a nahých francouzských pošťáků a dokázali tak, že jsou varlata na mužském těle upevněna asymetricky. Italové se pyšní Ig Nobelovou cenou za medicínu díky výzkumu „Pizza může ochránit před nemocemi a smrtí, pokud je vyrobená a konzumovaná v Itálii“. Tým kolem profesora Silvana Galluse se věnuje výzkumu pizzy a jejích dopadů na zdraví už od roku 2003. V řadě studií už upozornil na množství pozitivních vlivů, všechny se ale podařilo verifikovat jen v italském prostředí. Ocenění v oblasti technologií letos patří Íráncům, kteří světu nabídli stroj na přebalování dětí. Ten dovede vyměnit plenku, aniž by na dítě musel sahat člověk. Robota už si vědec nechal v USA patentovat. Holanďané jsou laureáty ekonomického odvětví. Zkoumali,  bankovky jakého státu nejlépe přenáší bakterie. Zjistili, že nejzamořenější jsou ty rumunské. Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.