Brněnští výzkumníci se pokusí odhalit, jak potomci přeživších holokaustu zvládají stres

Sirotci, přeživší holokaust
Sirotci, přeživší holokaust
Jsou potomci přeživších holokaustu náchylní ke stresu, nebo mu naopak odolávají lépe? Tuto otázku se pokusí zodpovědět nový výzkum Masarykovy univerzity v Brně. Vědci v současné chvíli hledají dobrovolníky do studie, a to především lidi, kteří sami zažili holokaust, a následující dvě generace zasažených rodin. Pro srovnání shání badatelé i respondenty, jejichž předci za holokaustu pronásledováni nebyli. Zájemce čeká dotazník, psychologické vyšetření, snímkování mozku pomocí magnetické rezonance, odběr vzorků krve a stěry z úst. Dopady na psychiku potomků lidí, kteří přežili holokaust, byly mnohokrát popsány. Odborníci se nyní snaží najít biologické ukazatele, které by odhalily, jak na tom osoby se zvládáním stresu jsou. „Snažíme se objasnit, zda podkladem ovlivnění dalších generací je genetický, anebo naopak sociální přenos,“ přiblížil podstatu výzkumu jeho vedoucí Ivan Rektor. Věří, že výsledky výzkumu pomohou i v budoucnu. „Řešíme vlastně aktuální problém, protože to, co zjistíme, se bude dát aplikovat například na oběti války v Sýrii či jiného konfliktu a na jejich potomky,“ dodal. Jakým způsobem se lze přihlásit, se dočtete na zpravodajském portálu Masarykovy univerzity.
Spustit audio
  • Batmanův komorník Alfred měl pěkně divoké mládí! Podívejte se na trailer k sérii Pennyworth

    14. červen 2019
    Ze série Pennyworth

    Většina z nás ho zná jen pod jeho křestním jménem a jako muže zralého věku. Alfred Pennyworth však vedl více než zajímavý život ještě před svým příchodem do Gothamu a právě na ten se zaměřuje seriálový prequel z batmanovského univerza.

    Práce na scénáři se ujala dvojice Bruno Heller a Danny Cannon, která má s příběhy Batmana a spol. bohaté zkušenosti z předchozího působení. Nedávno měl premiéru poslední díl Hellerovy zdařilé série Gotham, věnované událostem před zjevením Temného rytíře v městě potácejícím se věčně na hraně pádu. Seriál Pennyworth nás zavede ještě hlouběji do minulosti i do jiného žánru. Osudy budoucího komorníka Bruce Wayna za mlada by měly být zpracovány jako špionážní thriller v klasickém stylu, což naznačuje i předevčírem odvysílaný trailer. Pokud vás jako první analogie napadne James Bond, vězte, že autoři scénáře měli před očima ještě jiný předobraz – trochu (a neprávem) pozapomenutého agenta Jejího Veličenstva Harryho Palmera, kterého v trojici filmů z 60. let ztvárnil Michael Caine. Tentýž Michael Caine, který si o několik desetiletí později zahrál právě Alfreda Pennywortha v batmanovské trilogii Christophera Nolana. „Zkoukl jsem všechny staré filmy s Michalem Cainem v roli Harryho Palmera a taky pár prvních filmů s Jamesem Bondem, protože se rád vracím k příběhům ze studené války. Tohle období mám rád, všechny ty filmy z Berlína a filmy s ruskou špionáží byly něco jako britská verze westernů,“ stupňuje ještě očekávání fanoušků Danny Cannon. Zdali se naplní, zjistíme už brzy, první díl seriálu Pennyworth odvysílá kabelová televize Epix 28. července.

  • V Kanadě možná přišli na to, jak získat univerzální krevní skupinu. Pomáhá jim v tom speciální enzym

    14. červen 2019
    Náchodští hasiči ze směny B darovali společně krev

    Americký červený kříž vloni v červenci vyhlásil pohotovost kvůli nedostatku krve. Dárců bylo málo a nedostávalo se na všechny pacienty. Výzkumníci z Univerzity Britské Kolumbie nyní přišli na způsob, jak problém řešit, i když dárci chybí: přeměnit méně využitelný typ krve na ten, který může přijmout každý. Tento měsíc jejich studii publikoval vědecký časopis Nature Microbiology.

    Krevní skupiny se liší podle cukrů na povrchu červených krvinek. Krev typu A obsahuje jiný cukr než B. Typ AB má oba, skupina 0 nemá žádné. Pokud člověk přijme transfuzí jinou krevní skupinu než tu svou, imunní systém na darované krvinky zaútočí a zabije je. Například pacient s krevní skupinou A nemůže nikdy přijmout krev skupiny B, protože jeho tělo by ji jednoduše řečeno kvůli rozdílným cukrům odmítlo. Jak upozorňuje vědecký portál ScienceAlert, typ 0 žádné cukry nemá a může ho přijmout každý. Díky tomu je nejvíce žádaný. V minulosti už vědci přišli na to, že určité enzymy (molekuly, které způsobují chemické reakce, pozn. red.) mohou z krvinek cukry odstranit a přeměnit je tak na krevní skupinu 0. Jak ale poznamenal výzkumník Stephen Withers, zatím se nepodařilo objevit enzym, který by byl účinný, bezpečný a hospodárný. Pátrání je nakonec zavedlo až do lidských vnitřností. Withers spolu se svým týmem věděl už z dřívějška, že vnitřní vrstva střev obsahuje stejné cukry jako krvinky a že bakteriální enzymy z lidských výkalů tyto cukry ze střev stírají, čímž pohání trávení. Na základě těchto informací byli vědci schopni izolovat enzym, který odstraňuje cukr z krvinek typu A a B třicetkrát účinněji než jiný předtím objevený enzym. Tým nyní kontroluje svá zjištění, dalším krokem bude klinický test, jenž by měl zjistit, zda nemá celý proces nežádoucí účinky. Withers je ale optimista a věří, že dopadnou dobře.

    Více o tématu dárcovství krve můžete najít na webu Daruj krev s Českým rozhlasem.

  • Americké vojsko znečišťuje planetu více než Švédsko nebo Portugalsko. Pentagon chce emise snižovat

    13. červen 2019
    Pentagon - budova amerického ministerstva obrany

    Americké ministerstvo obrany vyprodukuje na své operace více emisí skleníkových plynů než celé Portugalsko nebo Švédsko. Ministerstvo, které velí armádě, vyprodukovalo v roce 2017 59 milionů tun emisí CO2. Pokud by byl Pentagon stát, zařadil by se na 55. místo v žebříčku největších producentů emisí CO2.

    Vyplývá to z údajů webu Global Carbon Atlas. Švédsko přitom v roce 2017 vyprodukovalo 42 milionů tun a je na 65. místě žebříčku a Portugalsko okupuje s produkcí 55 milionů tun emisí oxidu uhličitého 57. pozici. Ve srovnání s Českou republikou je na tom americké ministerstvo obrany lépe. Naše země je na 38. místě žebříčku, vyprodukuje totiž 108 milionů tun oxidu uhličitého. 

    Na vysokou produkci skleníkových plynů americkým ministerstvem obrany upozorňuje studie politoložky Nety Crawford z Bostonské univerzity. Podle ní asi 70 procent emisí pochází ze spalování proudové a motorové nafty při používání a pohybu bojových vozidel a zbraní. Emise by ale podle Crawford bylo možné zredukovat.

    Začít by ministerstvo mělo snížením závislosti vojska na fosilních palivech. Kromě poklesu emisí skleníkových plynů by to pomohlo i vojákům v poli, které činí závislost na ropě zranitelnými. „Americké vládě by to také umožnilo snížit vojenské výdaje a přeorientovat ekonomiku na ekonomicky produktivnější aktivity,“ píše Crawford ve studii. 
    Americké ministerstvo obrany používání fosilních paliv od roku 2009 postupně snižuje. Zefektivnilo vojenské vozy a na některých základnách přešlo na čistší zdroje energie. Píše o tom web britského Guardianu.

    V lednu také Pentagon nazval klimatickou změnu otázkou národní bezpečnosti a ve zprávě Kongresu zahájil několik iniciativ, aby se připravil na její dopad. Na otázky agentury Reuters ke studii Nety Crawford ale neodpověděl.

  • Brazílie schválila stovky nových pesticidů. Skoro polovina z nich obsahuje vysoce rizikové látky

    13. červen 2019
    Pesticidy

    Od doby, kdy se v lednu letošního roku v Brazílii chopil moci krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro, schválila země stovky nových druhů pesticidů sloužících k hubení škůdců zemědělských plodin. Mnoho z nich přitom obsahuje zdraví škodlivé látky a v Evropě jsou zakázané.

    Ze 169 pesticidů nově schválených v květnu letošního roku jich 78 obsahuje látky, které jsou britskou organizací Pesticide Action Network klasifikovány jako vysoce rizikové, a 24 z nich je složeno z látek zakázaných v Evropské unii. Píše o tom zpráva publikovaná organizací Greenpeace.

    „Zdá se, že urychlili proces schvalování pesticidů. Některé z nich jsou vysoce rizikové a to vyvolává obavy,“ řekl toxikolog profesor David Eastmond z University of Carolina deníku The Guardian. S urychlováním schvalování pesticidů ale přišla už vláda minulého prezidenta Michela Ternera. Od září 2016, kdy se stal prezidentem, bylo v Brazílii schváleno přes 1200 nových pesticidů, to je zhruba dvojnásobný nárůst oproti předchozím letům. Bolsonaro v politice svého předchůdce pokračuje. Byl totiž zvolen i díky podpoře velkých agropodnikatelů.

    Na situaci už začínají reagovat obchodníci v Evropě. Švédský řetězec supermarketů Paradiset, který se zaměřuje na organické potraviny, přestal minulý týden prodávat brazilské výrobky. Důvodem je právě nárůst pesticidů, ale také hrozba, kterou Bolsonaro představuje pro Amazonský deštný prales. Zakladatel řetězce Johannes Cullberg také zahájil kampaň s názvem #BoycottBrazilianFood

    Podívejte se také na Pesticidy škodí. Včely a čmeláci kvůli nim ztrácejí schopnost opylovávat.

  • Radnice Brna-střed odmítla pokračování projektu Housing First. Nejchudší lidé byty nedostanou

    13. červen 2019
    Housing First, sociální program v Brně. 2 děti Agáty Olahové, Medlánky

    Zastupitelé městské části Brno-střed na úterním zasedání odmítli projekt pro ukončování bezdomovectví Housing First, který rozjela předchozí koalice. Projekt měl lidem žijícím na ulici a chudým rodinám nabídnout byty, na které mohla radnice získat peníze z evropských dotací od Ministerstva práce a sociálních věcí.

    Byty měly být určeny například lidem ze zrušené ubytovny na Olomoucké ulici. Opozice složená z Pirátů, Zelených a hnutí Žít Brno navrhla 30 bytů, do kterých by se po přísném výběrovém řízení nastěhovali lidé bez domova. Zastupitelé však tyto kroky k ukončování bezdomovectví zamítli. Pro usnesení hlasovalo jen 15 zastupitelů z 45.

    „Na Brnu-střed je dobojováno. A bohužel musím říct, že se zapojení Brna-střed do Housing First vybojovat nepodařilo. Přesto děkuju zastupitelům klubu Žít Brno, Zelených a KDU-ČSL za podporu,“ uvedl jeden z iniciátorů projektu Martin Freund pro server Brněnská drbna.

    Projekt měl být původně schválen už v květnu, zastupitelé s ním však v některých bodech nesouhlasili a vrátili ho k přepracování. Nakonec jej ale odmítli. „Nesouhlasím s bodovým systémem. Lidé dostanou body třeba za užívání návykových látek či za vykázání z azylového domu. Byt pak přidělí nejvíce problematickým zájemcům,“ shrnul pro Brněnskou drbnu své výhrady zastupitel Brna-střed a náměstek primátorky pro oblast sociálních služeb Robert Kerndl.

    Součástí Housing First byl přitom v Brně úspěšný projekt Rapid Re-housing nebo Housing First, který fungoval za minulého vedení radnice. Šanci vrátit se zpět do běžného života dostalo díky němu 50 rodin v nouzi. 96 procent z nich si byty udrželo. Projekt dokonce nedávno získal prestižní ocenění RegioStar Awards pro nejlepší projekt ukončování bezdomovectví.

    Nové vedení města i městské části Brno-střed se ale k Housing First stavělo zdrženlivě už od nástupu na radnici. Definitivní rozhodnutí o budoucnosti projektu padne v Brně 18. 6., kdy se o něm bude jednat na magistrátu.

    Housing First úspěšně funguje například ve Finsku, kde dlouhodobě pomáhá snižovat počet bezdomovců. Přečíst si o něm můžete v našem článku.

  • Po Wu-Tangu je na řadě Big Poppa. V New Yorku pojmenovali ulici na počest rapera Notorious B.I.G.

    12. červen 2019
    Notorious B.I.G.  na obalu desky Born Again

    Jedna z brooklynských ulic byla v pondělí během slavnostního ceremoniálu přejmenována na ulici Christophera Wallace, což bylo občanské jméno „diamantového“ rapera Notorious B.I.G. Ten se v této newyorské čtvrti narodil před 47 lety a žil zde s matkou Volettou Wallace.

    Voletta se slavnosti účastnila spolu se dvěma dětmi, které po Biggiem zbyly. Úspěšný raper byl totiž zastřelen v Kalifornii v roce 1997, když propagoval svou desku Life After Death. Wallace zemřel v pouhých 24 letech, jeho vrah nebyl nikdy vypátrán. O čestném přejmenování rozhodl jednohlasně městský koncil v tajném hlasování. Vedoucí iniciativy za pojmenování ulice po slavném raperovi LeRoy McCarthy prohlásil, že ocenění Biggieho není pouze symbolické pro jednu významnou postavu, ale jde o samotný symbol celé čtvrti, potažmo hip hopu a jeho místního významu. Nejedná se o první podobnou akci, před několika týdny se ze Staten Island stal Wu-Tang Clan District. V roce 2013 bylo jedno z hřišť v brooklynském parku pojmenováno po Adamu „MCA“ Yauchovi z tria Beastie Boys, který nečekaně zemřel rok předtím.

  • Děti z Aljašky mají jako školní závěrečnou zkoušku kurz přežití na odlehlém ostrově

    12. červen 2019
    Děti z Aljašky mají jako školní závěrečnou zkoušku kurz přežití na odlehlém ostrově

    Zvládnout rozdělat oheň, dokázat si obstarat jídlo ve volné přírodě nebo přespat pod širým nebem – i to jsou úkoly pro žáky Schoenbar Middle School z města Ketchikan na Aljašce, kteří jsou v posledním, tedy osmém ročníku. Jako závěrečnou zkoušku absolvují děti dvoudenní kurz přežití na odlehlém místě. Netradiční ukončení školní docházky má na Aljašce tradici už 45 let.

    Třídy se se svými učiteli v květnu vypraví na jeden z neobydlených ostrovů nedaleko osmitisícového Ketchikanu – například na malý opuštěný Back Island. S sebou mají děti na dvoudenní zkoušce výdrže jen základní vybavení, například spacák, kapesní nožík, motouz, zápalky nebo plechovku namísto nádobí. Do ní si tak k večeři na ohni připraví mořskou okurku, kterou musí předtím chytit v oceánu. S kurzy přežití začal jako první v roce 1973 Stephen Kinney, který na škole v Ketchikanu tehdy vyučoval. Podle něj můžou být pro lidi, kteří žijí na Aljašce, dovednosti jako postavit přístřešek nebo umět založit oheň stále důležitou součástí života – a to i v dnešní době. Proto na škole se svým kolegou zavedl i dvoutýdenní kempy v přírodě pro děti v předposledním ročníku. Ty je mají připravit nejen na závěrečný kurz přežití, ale i na samotný život na Aljašce.

    Podívejte se, jak se naši moderátoři zúčastnili kurzu přežití.

  • Při výzkumu kráteru na Antarktidě pomáhají tuleni se speciálními anténami na hlavách

    12. červen 2019
    Tuleň s vysílačkou

    V roce 2017 se na Antarktidě u Weddellova moře objevila díra v ledu, která nakonec dosáhla velikosti asi 19 000 čtverečních mil – rozlohou je tedy větší než Česká republika. O tom, proč se v antarktických ledech takzvané polynie můžou otevřít, mají nyní vědci lepší představu. U výzkumu jim asistovali i nevšední pomocníci.

    Kromě robotů a vysílaček zapojili vědci z Washingtonské univerzity do výzkumu i tuleně, kterým na hlavu připevnili speciální antény. Zásadní je pro vědce přirozený pohyb tuleňů ve vodě, díky kterému lze dobře zmapovat prostředí v bezprostřední blízkosti díry. Tuleni totiž plavou i v antarktických hlubinách samotné polynie. A antény se zabudovanou přenosovou technikou jim v tom nijak nebrání.
    Vědci dlouhodobě bádají, co díry v ledu velkých rozměrů způsobuje. V Antarktidě se polynie objevují opakovaně, podle klimatologů můžou mít také značný dopad na klima. Tým z Washingtonské univerzity nyní zjistil, že aby polynie vznikla, musí se spojit velké množství faktorů. V oblasti, kde se obří díra otevřela, je podmořská hora, která v kombinaci se silnými bouřkami utváří víření mořské vody – slanější vodou pak víří z hlubších částí oceánu až na vrchol. Jakmile je voda ochlazena, znovu padá na dno, a led se tak už nemůže znovu vytvořit.

  • Jak „insta“ místa mění okolí – v Perthu postaví kvůli nejfotografovanějšímu domku veřejné WC

    11. červen 2019
    Nejfotografovanějším místem v Perthu je modrá kůlnička

    Pořídit si fotku u neobvyklé Bell Tower nebo moderního mostu Elizabeth Quay v australském Perthu už turisty nepřitahuje tolik jako snímek s malým modrým domkem na kůlech v moři v tamním přístavu.

    K malé stavbě s molem stranou od centra se vydává čím dál tím více lidí, čehož si všimla i městská rada. Podle ní se, jak píše CNN, s nadturismem v této lokalitě pojí hned několik problémů – třeba ten, že turisté parkují v přilehlých ulicích a pak nebezpečně přebíhají hlavní ulici vedoucí podél přístavu. „V uplynulých letech se zvýšil počet turistů, kteří se do této části města vydávají. Přijíždí sem jak speciálními autobusy, tak po vlastní ose. Nejbližší veřejné toalety jsou vzdálené asi 2,4 kilometru,“ zaznělo na radě. Aby fotky chtiví lidé nevyužívali sociální zařízení v blízké restauraci, rozhodlo se město pro turisty i místní postavit první toaletu na solární pohon. Její vybudování bude stát v přepočtu 6,3 milionu korun. Dalších zhruba 317 tisíc korun bude stát roční údržba zařízení.

    Podívejte se taky na Mileniálové při výběru dovolené důvěřují více Instagramu než svým přátelům a rodině.