Brno má sdílenou skříň a lednici. Kdokoliv si může vzít jídlo nebo oblečení na zimu

10. leden 2018
Brno má sdílenou skříň a lednici. Kdokoliv si může vzít jídlo nebo oblečení na zimu

Nepotřebné kousky oblečení, bot nebo jídlo, které nestíháte sníst – to všechno nyní můžete darovat ulici a lidem, kterým věci chybí. Stejně tak si z ní můžete cokoliv odnést.

Takzvaný share point vznikl z iniciativy Veřejné lednice a sociálního podniku People in Safety, píše regionální server Brněnská drbna. Dobrovolníci mají podle České televize v plánu každý den kontrolovat bezpečnost darovaného jídla. Sdílenou skříň a lednici finančně podpořila radnice Brna-střed. Pokud se osvědčí, vzniknou share pointy na dalších místech. V Praze podobné projekty fungují již několik let, například iniciativa Dobroskříň otevřela veřejnou skříň na pražském náměstí Václava Havla, lednici i šatník najdeme i na Pankráci. Po Praze 6 rozmístila plastové share pointy s oblečením samotná radnice. Místní totiž začali věšet nepotřebné kousky oblečení na dejvické stromy. Vedení městské části se nelíbilo, že to stromy ničí. Rozhodla se proto na popud místní občanky, Blanky Fröhlichové, vyjít lidem vstříc. „Skříně jsou umístěny na třech místech, a to na přelomu ulic Bělohorská a Vaníčkova, na ulici Pod Marjánkou přímo pod parkem Pod Drinopolem a na Šesťáku,“ říká deníku Metro mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek.

Spustit audio
  • Jídlo a zdraví
  • Krátká zpráva
  • Švýcarský soud uznal vinu somálské matky za obřízku dvou dcer, je to přelomový rozsudek

    18. červenec 2018
    Somálská žena

    Soud ve švýcarském kantonu Neuchâtel uznal minulý týden vinnou ženu ze Somálska, která podle obžaloby nechala poškodit pohlavní orgány svých dvou dcer. Dětem měly být zmrzačeny části těla v Somálsku a Etiopii mezi lety 2013 a 2015, což u soudu žena nepopřela.

    Podle švýcarské verze serveru The Local jde o první takový rozsudek soudu ve Švýcarsku od roku 2011, kdy se stala ženská obřízka trestným činem. Zákon počítá s tím, že v zemi může být souzený i ten, kdo spáchá čin v zahraničí. Z toho důvodu mohla být Somálka postavena před soud poté, co ji udal otec dvou dívek. Soudkyně připustila, že negramotná žena se ocitla pod značným společenským tlakem, aby své dcery přinutila podstoupit úpravu pohlavních orgánů. Přesto uznala, že by žena měla jít do vězení. „Nemyslím si, že bych věci nějak změnila. Ale třeba ten rozsudek pomůže snížit utrpení milionů dívek,“ říká soudkyně Nathalie Kocherhans. Švýcarská legislativa umožňuje udělit až desetiletý trest. Jak dlouhou dobu by si měla Somálka odpykat a zda podala odvolání, švýcarská média nezmiňují. „Jakýkoli případ, který informuje o ženské obřízce a o tom, jaký zásah do lidských práv to je, je důležitý. Vítáme rozsudky, ale upozorňujeme také, že je potřeba dbát na preventivní opatření,“ říká ředitelka evropské organizace Zastavte ženskou obřízku (End FGM European Network) Fiona Coyle. Podle statistik této instituce ohrožuje obřízka každý rok téměř 180 000 dívek a žen v Evropě. A v EU je podle odhadů více než půl milionu žen, jimž byly pohlavní orgány zmrzačeny. „Předpokládáme, že na celém světě je 130 až 200 milionů žen, kterých se obřízka týká. Často se to děje v odlehlých venkovských oblastech, kde se k tomu používají nože, břitvy nebo jen kousky skla,“ uvádí se ve zprávě Organizace spojených národů.

  • Archeologové našli drobky 15 tisíc let starého chleba. Teď ho chtějí sami upéct a ochutnat

    18. červenec 2018
    Příprava těsta na chleba

    Vemte trochu špaldy a divokého ječmene, přidejte rozdrcené kořeny různých rostlin, přidejte vodu, uválejte do placky a pečte. To je podle archeologických nálezů z Jordánska recept na nejstarší dochovaný chleba.

    Doteď neměli archeologové starší důkazy o pečení chleba než ty přibližně 9 tisíc let staré od natufiánské kultury z nálezů v Turecku. Nově objevené jordánské drobky by měly být staré přibližně 14 400 let. „Pečení chleba je poměrně náročné, co se vložené práce týče. Nemá velkou návratnost,“ vysvětluje pro web Atlas Obscura Tobias Richter z Kodaňské univerzity, kde byly drobky zkoumány. Vědce nejvíce překvapil fakt, že tyto nálezy předchází přechodu lidstva k usazenějšímu, zemědělskému typu života – doteď se předpokládalo, že pečení chleba se rozmohlo právě až s ním. „Teď vím, že výrobky chlebového typy se poprvé objevily daleko dříve než zemědělství,“ říká Amaia Arranz-Otaegui, která drobky objevila a poslala na analýzu. „Jak to proboha udělali? Použitá mouka má velmi vysokou kvalitu. Muselo jim trvat velmi dlouho, než se jim podařilo získat takhle jemnou,“ podivuje se Richter. Teď chtějí vědci zkusit upéct vlastní verzi tohoto chleba, aby zjistili, jak chutnal.

    Více o problematice pečení chleba najdete ve článku Ve vlastní šťávě s Maškrtnicí: Průmyslová pekárna musí sytit národ, řemeslná může experimentovat.

  • Madrid instaluje ptačí budky, méně seká trávu a sází rostliny – zdvojnásobil tím počet ptáků

    18. červenec 2018
    Park v Madridu

    V hlavním městě Španělska se dlouhodobě potýkali s úbytkem biodiverzity, trend se nyní daří obracet. Město Madrid se na rozdíl od jiných metropolí nemůže pochlubit pořádnou řekou, protéká jím jen menší říčka Manzanares, jejíž tok urbanisté od padesátých let minulého století několikrát měnili. Úpravy říčního toku negativně ovlivnily život v ní i kolem, zejména podmínky ptáků a hmyzu.

    K úbytku fauny přispěly také betonové a skleněné stavby, v pórovitých cihlách totiž mohou žít některé druhy. Město se před dvěma roky, po vítězství levicového občanského hnutí Ahora Madrid, rozhodlo s úbytkem biodiverzity bojovat a daří se mu to. Ve městě byly otevřeny protipovodňové hráze a kolem nich vysazeny rostliny, v řece se vytvořily přirozené ostrůvky, které samovolně zarůstají rostlinami. Voda více proudí, je čistší a díky tomu se v okolí zdvojnásobil počet druhů ptáků. Na stavbách vzniklo také více travnatých střech. Město méně seká trávu v parcích a nepoužívá pesticidy. To zase pomáhá hmyzu, který jinak v západním světě ubývá kvůli chemickým postřikům. Radnice na území města podporuje drobné farmaření a chystá se na podzim příštího roku omezit dopravu. V neposlední řadě byly v metropoli instalovány ptačí a hmyzí budky. Město dokonce vydá plán rozvoje biodiverzity, médiím ho představí ve čtvrtek 19. července. Více se dočtete na webu CityLab, který se životem měst zabývá.

  • V Olomouci se znovu protestovalo proti výstavbě Šantovka Tower, developer má prý kladná stanoviska

    17. červenec 2018
    Protest proti stavbě Šantovka Tower

    Lidé, kteří nesouhlasí s vybudováním Šantovka Tower nedaleko městské památkové rezervace, v pondělí znovu protestovali v centru Olomouce.

    Podle organizátorů z iniciativy Občané proti Šantovka Tower a spolku Za krásnou Olomouc se na akci sešlo asi 150 lidí. Někteří přišli s transparenty s nápisy „Kdo se k mrakodrapu hlásí, nedostane naše hlasy!“, „Primátore + ministře kultury držte se zákona! Hodnoty města máte chránit!“ nebo „Na normální ego stačilo by lego, ale ego mafiána musí vlastnit panoráma!“. Na happening přišli i zástupci akademické sféry z řad architektů. 75 metrů vysoká budova by podle protestujících poškodila právě historické panoráma města. Organizátoři veřejného shromáždění tvrdí, že developer už získal důležité povolení a může pokračovat v přípravě stavby. Jak informuje server Archiweb, Martina Mertová ze spolku Za krásnou Olomouc ČTK řekla, že investor SMC Development nedávno od památkářů z magistrátu dostal v pořadí čtvrté kladné stanovisko k projektu Šantovka Tower. Místo plánované stavby se podle ní sice mírně posunulo, stále se ale počítá s tím, že budova bude stát v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Se záměrem společnosti nesouhlasí Národní památkový ústav, na rozdíl od odboru památkové péče olomouckého magistrátu, který proti němu nic nemá. Investor si před 5 lety u Ministerstva kultury na postup olomouckého pracoviště NPÚ stěžoval. Kritizoval, že NPÚ vyvíjí na zastavení přípravy projektu výškové stavby nezákonný tlak. Výstavbě Šantovka Tower by mohla zabránit výšková regulace. Olomoucké zastupitelstvo ale v červnu neprojednalo dlouho připravovanou změnu územního plánu, která měla stanovit výškový limit pro stavby blízko historického centra. „Velmi oceňujeme rozvážnost a objektivní přístup zastupitelstva a z výsledku jsme samozřejmě potěšeni. Zvítězil zdravý rozum,“ reagoval Juraj Aláč, mluvčí projektu Šantovka pro Olomoucký deník. „Při realizaci dalších fází projektu Šantovka budeme přistupovat stejně jako dosud s pokorou a úctou k danému místu a historii města Olomouc,“ dodal. K vydání dočasné stavební uzávěry radnici nedávno vyzvali i zástupci pěti politických stran a hnutí. Radní by o ní znovu měli jednat zítra, tedy 18. července.

  • Villeneuvova Duna má hlavní hvězdu. Paul Atreides dá své jméno Timothée Chalametovi

    17. červenec 2018
    Timothée Chalamet ve filmu Dej mi své jméno

    V připravované adaptaci klasického sci-fi románu Franka Herberta Duna bude hrát hvězda snímku Dej mi své jméno Timothée Chalamet. Ztvární Paula Atreida z feudálního rodu, který má v daleké budoucnosti převzít kontrolu nad planetou Arrakis, zdrojem mystického koření umožňujícího mezihvězdné lety.

    Pro Chalameta, který se zatím pohybuje spíš na poli dramat o dospívání jako Lady Bird nebo Hot Summer Nights, to bude skok do mnohem rozmáchlejšího vesmíru. Na Duně už si vylámali zuby uznávaní režiséři jako Alejandro Jodorowsky, který vlastní megalomanskou verzi nikdy nedokončil, nebo David Lynch, jehož drasticky sestříhaný nepřehledný snímek ve své době u diváků propadl. Možná i proto bude děj Herbertova románu v připravované adaptaci rovnou rozdělený do dvou filmů. Tvůrce sci-fi Blade Runner 2049 Denis Villeneuve, který nové ztvárnění Duny připravuje, má už teď od fanoušků proslulé předlohy na krku hodně ostrý gom-džabbár.

  • Šťastní koně frkají, tvrdí francouzští vědci

    17. červenec 2018
    Kůň

    Až donedávna se odborníci o koňské pofrkávání nijak zvlášť nezajímali, většinou předpokládali, že si tak koně pročišťují nozdry.

    Vědci z Univerzity v Rennes ale nyní přišli s teorií, že frkáním koně projevují svoje emoce, píše BBC. Zjistili, že koně žijící v pohodovém prostředí frkají mnohem více než zvířata, která jsou ve stresu. Výzkumníci pozorovali dvě skupiny koní, jedna žila v malých stájích v jezdecké škole a jezdilo se na nich několik hodin týdně, druhá žila volně na pastvě. Zvířata na pastvě si odfrkávala mnohem častěji. Koně z obou skupin navíc nejčastěji frkali ve chvílích, kdy byli evidentně spokojení, nikdy v případech, kdy se chovali nervózně nebo agresivně. Vědecky ověřit, kdy se koně cítí šťastní, není vůbec jednoduché. Nevydávají totiž jednoznačné signály jako třeba kočky, když předou. Lidé například věří, že koně jsou šťastní, když si hrají. Vědci ale tvrdí, že je to sporné, koně se tak možná vyrovnávají s neočekávanými událostmi nebo napětím ve stádu. Autoři studie věří, že jejich výzkum přispěje k lepšímu porozumění mezi lidmi a koňmi a třeba pomůže i vylepšit podmínky, ve kterých koně žijí.

  • Sedmiletá holčička z Islandu pozvala na narozeniny prezidenta. Přišel s celou rodinou

    17. červenec 2018
    Guðni Th. Jóhannesson s Karólínou Björt Steinþórsdóttir

    Karólína Björt Steinþórsdóttir z Djúpivoguru tuto sobotu slavila sedmé narozeniny. A řekla si, proč nezkusit pozvat na oslavu i prezidenta Islandu Guðniho Th. Jóhannessona. Naštěstí pro Karólínu prezident ve vesnici nacházející se na opačné straně ostrova než Reykjavík právě ten den pobýval.

    Byl totiž čestným hostem zahájení mezinárodní výtvarné výstavy Rúllandi snjóbolti, která se poslední roky koná každé léto v této obci s přibližně 400 obyvateli. Pozvánku od Karólíny obdržel prezident už s předstihem, holčička ji odeslala 2 týdny před jeho příjezdem, a to na adresu prezidentského sídla Bessastaðiru. Ačkoli nejsou společně nijak spřízněni ani se jinak neznají, prezident se rozhodl narozeninové party pořádané na zahradě rodinného domu zúčastnit. A vzal s sebou rovnou i manželku a čtyři své děti. „Máme skvělého prezidenta. Má dcera jej pozvala na oslavu svých narozenin a on prostě bez vytáček přišel,“ blahořečí hlavu islandského státu Karólínina matka Auðbjörg Elísa Stefánsdóttir. Pravdou zůstává, že Guðni Th. Jóhannesson poutá pozornost veřejnosti často dosti kuriózním způsobem. Největší mezinárodní poprask vyvolal jeho tvrdý odsudek pizzy s ananasem, které v našich zeměpisných šířkách říkáme Havaj. Pro tuto aféru se dokonce na sociálních sítích ustavil hashtag #pizzagate. Srdce ekologicky smýšlejících lidí si Guðni zase získal, když byl spatřen, jak v okolí prezidentského sídla provozuje plogging. Že nevíte, co to je? Tak to si musíte přečíst tento text.

  • Rostliny rozkvétají dříve, zjistili vědci zkoumáním cyklistických přenosů

    16. červenec 2018
    Peter Sagan, vítěz stého závodu Kolem Flander

    Když 5. dubna 1982 vyhrál nizozemský cyklista Hennie Kuiper o minutu závod Kolem Flander, asi nepřemýšlel o tom, jestli stromy a květiny kolem trati kvetou, nebo ne. O několik desetiletí později se ale touto otázkou začala zabývat skupina vědců kolem biologa Pietera De Frenneho z Univerzity v Ghentu.

    Ve své práci sledovali, v jakém období začaly na různých rostlinách rašit listy a kdy začaly zkoumané stromy a byliny kvést. K výzkumu využili záběrů ze šestatřiceti ročníků jednodenního cyklistického závodu Kolem Flander. Píše o tom server CBC. Přenosy z cyklistických závodů si vědci vybrali z prostého důvodu. „Jsme fanoušci cyklistiky a navíc televize přenosy z velkých jarních cyklistických závodů archivují. Všimli jsme si, že v novějších přenosech je krajina zelenější, a tak nás napadlo záznamy prozkoumat,“ řekl De Frenne. Závod Kolem Flander si vědci vybrali také proto, že se koná každý rok ve stejném termínu, vždy první víkend v dubnu. Autoři na záběrech ze závodů identifikovali 46 různých druhů rostlin a mezi lety 1981 a 2016 zkoumali stupeň jejich rozkvětu. K posouzení si stanovili bodovou škálu, kdy holé rostliny ohodnotili nulou a úplně rozkvetlé čtyřkou. Podobně posuzovali i výskyt listů. V jednotlivých letech potom zkoumali skóre různých stromů a bylin a zjistili, že v roce 2016 měly stromy o 67 procent více květů a o 19 procent více listů než v roce 1961. O výsledcích výzkumu píše americký server o rozvoji měst CityLab. Vědci také pomocí údajů o počasí zjistili, že v letech, kdy byly vyšší zimní teploty, rozkvetlo během závodů více stromů než v letech mrazivých. Podle De Frenneho mají ale záznamy cyklistických závodů ještě větší výzkumný potenciál. Vědci mohou zkoumat například hladinu řek a jezer v jednotlivých letech nebo kdy se v různých letech sázely a klíčily plodiny na polích. 

  • Dopravní policie v Indii zaměstnala muže, který varuje řidiče v převleku za boha smrti

    16. červenec 2018
    Indický bůh smrti Jama

    Policie v indickém městě Banglúr přišla s netradičním nápadem, jak upozornit řidiče na nedodržování dopravních předpisů. Zaměstnala umělce, který v přestrojení za indického boha smrti Jamu, straší nezodpovědné řidiče – například ty, kteří nenosí helmu na motorce nebo se v autě nepoutají bezpečnostními pásy. Policisté se tak snaží řešit dopravní přestupky bez pokut a jiných kárných opatření.

    Nápad vznikl v rámci projektu banglúrské dopravní policie s názvem Road Safety Week. „Vyhlásili jsme červenec měsícem dopravní bezpečnosti. Jeho součástí jsou různé akce, jako například lekce na středních a vysokých školách nebo programy přímo v ulicích,“ řekl indické televizi Anupam Agrawal, náměstek komisaře dopravní policie v Banglúru. Umělec, který v minulých týdnech zastavoval v převleku za Jamu nezodpovědné motoristy, si říká Veeresh a je to divadelní herec zaměřující se na dramata z hinduistické mytologie. Ačkoliv se nasazení mytologické postavy u dopravní policie může zdát úsměvné, kampaň má šanci uspět hlavně mezi relativně početnou skupinou hinduistů, kteří v mytologické bohy věří. „Využitím postavy Jamy chceme motoristům vzkázat, že pokud nebudou dodržovat dopravní předpisy, může bůh smrti navštívit jejich domovy,“ doplnil Agrawal. O úspěchu kampaně hovoří i pozitivní ohlasy na sociální síti Reddit. Snižuje se také počet nehod v oblasti. V roce 2016 se jich stalo více než 7 500 a přes 750 skončilo tragicky. O rok později jich bylo kolem 5 000, z toho 609 tragických. Do konce června letošního roku potom policisté zaznamenali 2 336 nehod. Tragický konec mělo 33 z nich. Píše o tom server Patheos. Policisté sice nedokáží potvrdit, že klesající čísla ovlivňuje přímo kampaň s bohem Jamou, je ale možné, že k nim přispívá. Mytologická postava tak možná i bez nadpřirozených schopností zachraňuje životy.