Brno má sdílenou skříň a lednici. Kdokoliv si může vzít jídlo nebo oblečení na zimu

10. leden 2018
Brno má sdílenou skříň a lednici. Kdokoliv si může vzít jídlo nebo oblečení na zimu

Nepotřebné kousky oblečení, bot nebo jídlo, které nestíháte sníst – to všechno nyní můžete darovat ulici a lidem, kterým věci chybí. Stejně tak si z ní můžete cokoliv odnést.

Takzvaný share point vznikl z iniciativy Veřejné lednice a sociálního podniku People in Safety, píše regionální server Brněnská drbna. Dobrovolníci mají podle České televize v plánu každý den kontrolovat bezpečnost darovaného jídla. Sdílenou skříň a lednici finančně podpořila radnice Brna-střed. Pokud se osvědčí, vzniknou share pointy na dalších místech. V Praze podobné projekty fungují již několik let, například iniciativa Dobroskříň otevřela veřejnou skříň na pražském náměstí Václava Havla, lednici i šatník najdeme i na Pankráci. Po Praze 6 rozmístila plastové share pointy s oblečením samotná radnice. Místní totiž začali věšet nepotřebné kousky oblečení na dejvické stromy. Vedení městské části se nelíbilo, že to stromy ničí. Rozhodla se proto na popud místní občanky, Blanky Fröhlichové, vyjít lidem vstříc. „Skříně jsou umístěny na třech místech, a to na přelomu ulic Bělohorská a Vaníčkova, na ulici Pod Marjánkou přímo pod parkem Pod Drinopolem a na Šesťáku,“ říká deníku Metro mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek.

Spustit audio
  • Zchátralá funkcionalistická kavárna na Štvanici se bourat nebude. Má z ní být volnočasové centrum

    16. říjen 2018
    Bývalý klub FaceToFace, dnes opuštěný

    Magistrát hl. města Prahy vypsal zakázku na zpracování projektu opravy Fuchsovy kavárny, která už je od nultých let opuštěná a v současnosti je v dezolátním stavu.

    Vítěze zakázky schválí pražští radní, zakázka by měla být zadána ještě letos. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana by se objekt měl využívat pro volnočasové aktivity Pražanů a návštěvníků města. Památkově chráněnou budovu navrhli ve 30. letech Josef Fuchs a Bohumil Steigenhöfer, sloužila také jako zázemí stadionu a od 90. let jako hudební klub. Magistrát chystá celkovou revitalizaci ostrova, měly by se zde opravit cesty a zřídit pikniková místa. Přes Štvanici by také měla vést lávka, která spojí Holešovice s Karlínem.

  • Archeologové objevili v Norsku vikingskou pohřební loď, speciální radar ji našel jen asi půl metru pod zemí

    16. říjen 2018
    Vikingská loď zobrazená na tapisérii z Bayeux z 11. století

    Archeologové objevili jihovýchodně od Osla pohřbenou vikingskou loď. Použili k tomu speciální radar, podle kterého je přibližně dvacetimetrový kýl lodi dobře zachovaný, stejně jako několik lodních trámů. 

    Podle odborníků je to výjimečný nález, protože je součástí většího pohřebiště s několika pohřebními mohylami. „Loď není izolovaná, hřbitov, do kterého patří, měl jasně ukazovat moc a vliv,“ vysvětluje vedoucí projektu a archeolog Lars Gustavsen z norského Institutu pro výzkum kulturního dědictví. Výzkumníci pracovali se speciálním radarem umístěným na traktoru. Ten, jak je vidět na videu o objevu, projel celé území u přilehlého kopečku Jelle. Ačkoli jsou nálezy jen asi půl metru pod vrchní vrstvou půdy, archeologové je zatím neplánují vykopávat. Chtějí se zaměřit na neinvazivní výzkum, jehož cílem bude zjistit, kolik toho pod zemí vlastně je a v jakém jsou pozůstatky stavu. „Je to vzrušující objev. V Norsku totiž existují jen tři dobře zachované vikingské lodě, které se navíc podařilo vykopat už před delší dobou. Tahle nová loď bude mít určitě obrovský historický význam, protože ji můžeme prozkoumat všemi moderními archeologickými metodami,“ těší se Knut Paasche, vedoucí Oddělení digitální archeologie Institutu pro výzkum kulturního dědictví a odborník na vikingské lodě. 
    Server Guardian připomíná, že podobné lodě byly velice cenné a že taková pohřební místa byla vyhrazena pro vysoce postavené jedince.

  • Vědci navrhují nechat kolem domů vzniknout louky spíše než pěstovat trávníky

    15. říjen 2018
    Louka - muž se psem

    Pěstěné plochy zeleného trávníku rozléhající se kolem domů, firem a v parcích už podle australské vědkyně Marie Ignatievy a švédského vědce Marcuse Hedbloma nejsou tím nejvhodnějším způsobem, jak pěstovat zeleň v prostředí kolem nás. 

    Podle jejich studie publikované v časopise Science bychom se měli zamyslet nad udržitelnější variantou zeleného pokryvu půdy. Způsob pěstování takového trávníku totiž škodí životnímu prostředí víc, než mu samotný trávník prospívá. Na jeho udržování se spotřebuje velké množství vody, hnojiv a přístroje pro jeho sekání a kosení bývají často motorové, takže znečišťují ovzduší. Na stránkách serveru Inhabitat dále tito městští ekologové upozorňují, že travní plochy pokrývají na Zemi plochu o velikosti srovnatelné s rozlohou Anglie a Španělska dohromady. A varují, že na zalévání trávníků se použije 75 % spotřeby vody při udržování domácnosti. Ignatieva a Hedblom doporučují například místo toho nechat plochu volně zarůst a dát vzniknout přirozeným loukám. Například v Berlíně je taková možnost již povolená. Ekologové uvažují také o vyvinutí nového druhu krátké traviny, která pro své přežití nebude vyžadovat tolik vody.

  • Film, který polské duchovní označuje za zkorumpované, opilé smilníky a pedofily, trhá rekordy

    15. říjen 2018
    Z filmu Klér

    Kontroverzní polský film Klér vyobrazuje duchovní činitele jako zkorumpované smilníky a upozorňuje na celou řadu příkladů nepřípustného chování v celé katolické obci. Satira založená na skutečných událostech, přecházející v hořké svědectví hlavně o sexuálním zneužívání dětí v historii i současnosti v Polsku, trhá rekordy ve sledovanosti. 

    Během prvních deseti dní od uvedení do kin ho vidělo podle deníku The Guardian přes tři miliony lidí. Jeho vlivem se teď začínají dostávat ve známost skutečné konkrétní skandály. V souvislosti s filmem se píše hlavně o případu z Poznaně, kde místní soud potvrdil přelomový rozsudek. Jak uvádí server Aktualne.sk, církev musí ženě, kterou jako třináctiletou dlouhodobě zneužíval kněz, doživotně platit rentu a navíc zaplatit jednorázové odškodné v přepočtu téměř šest milionů korun. Polská církev samotný film režiséra Wojciecha Smarzowskiho rozhořčeně odsoudila a označila ho za produkt vulgární klergyfobie.

  • Měsíc autobusů zdarma ve francouzském Dunkirku způsobil malou společenskou revoluci

    15. říjen 2018
    bus - autobus - veřejná doprava

    Ve francouzském přístavním městě Dunkirk zavedli před měsícem autobusy zdarma a od té doby se z nich stala malá společenská atrakce. Město s počtem obyvatel kolem 200 000 nemá žádnou jinou formu veřejné dopravy. Nejezdí tu tramvaje, trolejbusy ani lokální vlaky. Svézt se obyvatelé i návštěvníci města mohou pouze autobusem, a to nově už měsíc zcela zdarma. 

    Obyvatelé Dunkirku změnu velmi vítají. V období, kdy se ceny pohonných hmot neustále zvyšují, se z čím dál využívanějších autobusů stala téměř společenská událost. Místní žena pro britský deník Guardian přiznává, že se občas projede jen tak pro radost, aby si popovídala s lidmi. Další si pochvaluje, že jí zrušení jízdného výrazně pomáhá s jejím důchodovým rozpočtem. Autobusy ale jezdí i mladí lidé, kteří v nich zadarmo využívají internet, mohou si v nich telefony i nabít. Město plánuje pořádat na palubách diskuze, hudební akce, nebo dokonce občas pozvat nějakou celebritu. Některé z vozů na sebe už z dálky upozorňují zářivým nátěrem. Počet měst s neplacenou hromadnou dopravou se stále zvyšuje. Momentální seznam nejen těch evropských můžete najít ve studii Wojciecha Keblowskiho, experta na městské plánování.

  • Za úspěchy Islanďanů v hudbě a umění může školství preferující ruční práce a pletení před testy

    15. říjen 2018
    Reykjavík, Island

    Není to dáno neobyčejnou přírodou, ale systémem školství a výchovy preferujícím kreativitu a dovednosti před vědomostmi, čím si můžeme vysvětlovat výraznou islandskou stopu na poli hudby, literatury či filmu.

    Ze studie zpracované University of Kansas se dozvídáme, že většina Islanďanů nemá v oblibě teorii zdůvodňující výlučnost jejich kultury právě unikátními přírodními podmínkami ostrovního státu. Jeho obyvatelé dokonce často nenahlíží svou společnost jako nějakou výrazněji kreativnější v porovnání s jinými státy. Vysvětlení úspěšnosti a originality zdejších umělců musíme hledat spíš v kombinaci několika faktorů. Již od počátku 20. století jsou islandské děti ve školách vedeny k ručním pracím – zpracování dřeva, šití, pletení či vaření. Navíc před více než 20 lety bylo do zdejšího školství uvedeno kurikulum (základní edukační dokument, udávající ráz a podobu školství, pozn. red.) zdůrazňující kreativní složku výuky, což se projevuje mimo jiné tím, že islandští školáci nepíšou tak často testy a nejsou zkoušeni z holých vědomostí. Svou roli také hraje funkční, otevřené rodinné prostředí, kterému vychází vstříc podpora ze strany státu. A více než nevšední příroda se ukazuje dle Islanďanů podstatnější městské prostředí. Nabízí totiž dostatek komunitních či sportovních středisek poskytujících dětem prostor pro vyžití i rozvíjení svého kreativního potenciálu. V neposlední řadě také musíme vzít v potaz, že Islanďané jsou velmi malým národem, což v oblasti kultury umožňuje snadnější přehlednost uměleckých scén a propojování tvořivých tendencí. Zprávu přinesl server Iceland Magazine.

  • V Amsterdamu vzniklo muzeum ekologické módy, vystavuje oděvy z jablek nebo hub

    15. říjen 2018
    Fashion For Good je interaktivní muzeum představující mimo jiné práci asi 50 společností, které se svými inovacemi snaží měnit módní průmysl k lepšímu

    Nové muzeum v Amsterdamu vystavuje ekologické inovace v textilním průmyslu a snaží se návštěvníky inspirovat k zodpovědnější spotřebě.

    Fashion For Good je interaktivní muzeum představující mimo jiné práci asi 50 společností, které se svými inovacemi snaží měnit módní průmysl k lepšímu. Nachází se zde například biologicky odbouratelná imitace kůže vytvořená z jablek nebo oděv vyrobený z mycelia, materiálu, který se nachází v kořenech hub. Muzeum se také snaží návštěvníkům poradit, které konkrétní kroky mohou podniknut, aby změnili své spotřebitelské návyky. Projekt má podnítit diskuzi, která je podle jeho zakladatelů nezbytná pro to, aby mohla být móda ekologicky udržitelným průmyslovým odvětvím. „Byli jsme šokováni, když jsme se dozvěděli, že oděvní průmysl je jedním z odvětví, které nejvíce přispívá ke změně klimatu. Odhaduje se, že vypustí 1,2 miliardy tun emisí skleníkových plynů každý rok,“ cituje Jakea Bartona, zakladatele organizace, která za projektem stojí, web Dezeen.

  • Více než milion lidí v Británii žije v potravinové poušti, mají ztížený přístup k čerstvým potravinám

    12. říjen 2018
    britská ulice

    Podle nové studie žije více než milion lidí ve Velké Británii v takzvaných „potravinových pouštích“. Jde o místa, kde je v důsledku špatné veřejné dopravy a nedostatku supermarketů omezený přístup k cenově dostupným čerstvým potravinám, především ovoci a zelenině. Život v takových čtvrtích má negativní dopad na jejich zdraví.

    Potravinovými pouštěmi jsou podle odborníků nejčastěji velká městská sídliště, obsluhovaná hrstkou malých a relativně drahých obchodů. Obchody tu jen zřídka prodávají čerstvé a zdravé potraviny. Odborníci se domnívají, že život v těchto oblastech, ve kterých se zpravidla nachází i rozsáhlá síť rychlých občerstvení, přispívá k vyšší pravděpodobnosti řady zdravotních problémů. Častější je tu výskyt cukrovky a obezity. Nedostupnost supermarketů ohrožuje prý navíc hlavně starší lidi se sníženou pohyblivostí, pro které je obtížnější nakupovat ve vzdálených supermarketech. Pro další obyvatele potravinových pouští, kde je chudoba častým problémem, to pak znamená další nezanedbatelné náklady na dopravu. „Každodenní potravinová nejistota je ve Velké Británii stále častější. Pro ty, kteří žijí v potravinových pouštích, to může znamenat, že jsou nuceni dát část svého už tak napjatého rozpočtu na dopravu, aby si tak zajistili jídlo,“ cituje Guardian odbornici na potravinovou bezpečnost z Univerzity v Sheffieldu Megan Blake. S podobným problémem se potýkají také v USA. V některých státech se proto rozhodli přilákat do ohrožených sousedství supermarkety za pomocí grantů, a tím zlepšit dostupnost zdravých potravin.

  • Kanye West není Picasso. V posmrtné sbírce Leonarda Cohena je báseň o rapperovi

    12. říjen 2018
    03737102.jpeg

    Posmrtné vydávání artefaktů se nevyhlo ani Leonardu Cohenovi. U kanadského písničkáře, který zemřel téměř přesně před dvěma lety, ale zatím nejde o hudební alba. Na začátku října vyšla kniha The Flame, ve které najdeme básně, ilustrace i deníkové zápisky z posledních let Cohenova života.

    Největší poprask okamžitě způsobila báseň Kanye West Is Not Picasso, kterou Cohen napsal v březnu roku 2015 a kterou na Twitteru sdílela písničkářka Amanda Shires. Originál básně si můžete přečíst tady, my vám navíc nabízíme přebásnění do češtiny od našeho odborníka na severoamerickou literaturu Jakuba Kaifosze. Pokud vám básně nestačí, nezoufejte. Cohenův syn Adam nedávno potvrdil, že příští rok by měla vyjít i zmíněná posmrtná Cohenova deska.

    Kanye West není Picasso

    Kanye West není Picasso
    Já jsem Picasso
    Kanye West není Edison
    Já jsem Edison
    Já jsem Tesla
    Jay-Z není Dylanem čehokoliv
    Já jsem Dylanem čehokoliv
    Já jsem Kanye Westem Kanye Westa
    Kanye Westem
    Významně bezcenného plynutí přizdisráčské kultury
    Z jednoho butiku do druhého
    Já jsem Tesla
    Já jsem jeho transformátor
    Transformátor, který učinil elektřinu měkkou jako postel
    Já jsem Kanye West Kanye Westových představ
    Když vás shazuje z pódia
    Já jsem opravdový Kanye West
    Už ani moc nevycházím
    Jako ostatně vždy
    Ožívám pokaždé jen po válce
    A do té jsme se stále nepustili

    (březen, 2015)