Brno rozjíždí novou sociální politiku. Do června ubytuje 50 rodin z ulice

Rada města Brna dnes jednohlasně schválila podání projektu Rapid Re-housing. Jedná se o projekt rychlého zabydlení, díky kterému by mělo padesát rodin s dětmi získat v červnu bydlení. Mělo by jít o rodiny bez domova, z azylových domů anebo ubytoven. Platit by ho měly ze sociálních dávek. Jak uvedl zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund z hnutí Žít Brno, cílem projektu je pomoci lidem v nouzi při návratu do normálního života a zároveň zabraňovat vytváření dalších bezdomovců. Jak Freund dále říká, město dluhy nikomu neodpustí, jen se bude snažit dlužníkovi pomoci. „Ten, kdo má vůči městu dluh, se nemůže několik let o městský byt ucházet. Zůstává tak na ulici a zvyšuje se kriminalita. Je třeba i těmto lidem pomoct, aby mohli splácet své dluhy.“ Lidé, kteří dostanou šanci se zapojit do projektu rychlého zabydlení, budou vybráni průzkumem a následným losem. Jednou z podmínek je, aby lidé pravidelně platili nájem a bývalí bezdomovci tak nemohli dávky utrácet za alkohol. Každý týden by je také měl kontrolovat sociální pracovník, který dohlédne na finanční zázemí nebo školní docházku dětí. Brno chce pro projekt vyčlenit byty hlavně v ulici Cejl a okolí, o které není takový zájem. Některé plánuje opravit. Náklady, na které chce město z velké části získat peníze z evropských dotací, se pohybují kolem 10 milionů korun.

Spustit audio
autor: Karolina Zikmundová
  • Vědci konečně zachytili nejrůznější zvuky narvalů, a to včetně společenských hovorů a echolokace

    29. květen 2020
    Narval na ilustraci A. Thorburna z roku 1920

    Různé volání, bzučení, cvakání a pískání vydávané stvořením lidově nazývaným mořský jednorožec pomáhají vědcům lépe porozumět podmořskému životu v arktických ledovcových fjordech. Záznamy zvířecích zvuků navíc poskytují vědcům cenné informace o chování těchto tajemných tvorů.

    Narvaly je obtížné studovat, protože jsou notoricky plaší a tráví většinu času ve velké hloubce mrazivého Severního ledového oceánu. Léto tráví většinou v ledovcových fjordech po celém Grónsku a Kanadě, vědci ale mají často potíže dostat se k nim dostatečně blízko, aby si je mohli prohlédnout. Čela ledovců mohou být totiž velmi nebezpečná a těžce přístupná. Zvířata navíc většinou uplavou, když slyší motor lodě. Naštěstí jsou tu zkušení inuitští lovci, kteří se dokážou ke zvířatům přiblížit, aniž by je rušili.

    V červenci 2019 vědci doprovázeli několik loveckých výprav Inuitů v severozápadním Grónsku, aby tam narvaly mohli podrobněji studovat. Pomocí podvodních mikrofonů připojených k malým člunům zachytili narvalí společenské hovoryNahrávky pomáhají vědcům vytvořit si představu o základní linii zvuků, které prostupují nedotčeným přirozeným prostředím těchto plachých tvorů. V kombinaci s pozorováním se ukázalo, že se narvalové přibližují mnohem blíže k čelu ledovce, než se předpokládalo, a že i v létě tu pátrají po potravě.

    „Jejich svět je zvukovou scénou ledovcového fjordu,“ řekl Evgeny Podolskiy, geofyzik z japonské univerzity a hlavní autor nové studie. V průběhu výzkumu bylo zachyceno několik zvuků vydávaných narvaly, včetně společenského volání nebo pískání a klikání, sloužícího k echolokaci (navigace a hledání potravy). Čím blíže se k jídlu narvalové dostanou, tím rychleji klikají, nakonec se zvuk změní v bzučení, které se příliš neliší od motorové pily.

  • Společnost Google dá zaměstnancům 1000 dolarů, aby si mohli zvelebit home office

    29. květen 2020
    Google

    Ředitel společnosti Google Sundar Pichai v úterý oznámil, že společnost poskytne 1000 dolarů zaměstnancům, kteří pracují z domova z důvodů opatření souvisejících s pandemií koronaviru – na pokrytí nákladů na vybavení home office.

    Sundar Pichai však stále věří, že práce v kancelářích má svou hodnotu, a kancelářský areál společnosti nechce opustit. „Za předpokladu, že to vnější podmínky dovolí, začneme 6. června otevírat další naše budovy ve více městech. To umožní zaměstnancům společnosti Google, kteří se potřebují vrátit do kanceláře nebo – pokud to kapacita dovolí – kteří se chtějí do ní vrátit, pracovat opět z kanceláře, avšak na omezené, rotující bázi,“ napsal Pichai v dopise svým zaměstnancům

    Generální ředitel také uvedl, že omezený počet zaměstnanců bude přímo požádán, aby se do kanceláře vrátil ještě v tomto kalendářním roce. „Pro všechny ostatní bude návrat do kanceláře až do konce roku dobrovolný, a pokud je to možné, doporučujeme pokračovat v práci z domova. A protože stále předpokládáme, že většina zaměstnanců společnosti Google bude po zbytek letošního roku pracovat převážně na home office, poskytneme každému zaměstnanci příplatek ve výši 1000 dolarů, aby si mohl zakoupit domů potřebné vybavení a kancelářský nábytek,“ řekl Pichai

    Přese všechno ale generální ředitel Googlu neopomněl zdůraznit, jak důležité kancelářské prostory pro společnost jsou. „Naše pracovní kampusy jsou navrženy tak, aby usnadňovaly spolupráci a vytváření komunity. Některé z našich největší inovací byly vlastně výsledkem našich náhodných setkání v kanceláři a je jasné, že tuhle atmosféru nemůže virtuální prostor nahradit, proto ji nechceme ztratit,“ napsal Pichai v dopise svým zaměstnancům.

  • Káááámo? Vědci prozkoumali sto miliard tweetů, aby přišli na kloub tomu, proč protahujeme slova

    29. květen 2020
    Star Wars meme

    Při mluvení běžně protahujeme délku slov. Zprostředkováváme tím emoce nebo posilujeme jejich význam, například když jsme nadšeni, bojíme se nebo jsme zmatení. Pravděpodobně to děláme od doby, kdy lidstvo poprvé promluvilo, ale dosud nebyl tento neformální projev jazyka nikde písemně zaznamenán.

    Se sociálními médii ovšem přišla i příležitost tato hovorová protažená slova zkoumat, vysvětlují své motivace vědci z univerzity ve Vermontu. Tweety začali sbírat již v roce 2008, kdy si poprvé všimli, že protažená slova jako „hahaha“ nebo „kááámo“ se používají celkem častoOd té doby zanalyzovali s pomocí počítačové techniky zhruba 100 miliard tweetů, konkrétně v období od září 2008 do prosince 2016. Katalogizovali vygenerovaná slova a zjišťovali, zda existují konkrétní vzorce jejich používání.

    Ukázalo se, že slova protahujeme v online světě většinou téměř ze stejných důvodů jako v reálném životě. Barvité slovní variace mohou zprostředkovat pocity, jako je sarkasmus („jaaaaasný“) nebo euforie („góóóóól“). Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve středu v časopise PLOS OnePodle autorů studie jejich práce ukázala, jak se každodenní jazykové vzorce liší od formálního psaného jazyka. Výzkum navíc může postupně připravit půdu pro to, aby se nejčastěji protahovaná slova dostala v nové podobě do slovníků. Vědci totiž zjistili, že výrazy, která mají lidé tendenci protahovat, nejsou užívány nahodile. Ve skutečnosti v tom existuje jistá pravidelnost, např. jak moc se slovo protahuje a ve které své části.

    Studie zjistila, že lidé často natahují slovo na písmenech/hláskách, které jsou tzv. artikulovatelnou částí slova – tím v psané formě napodobují řeč, ovšem existují také případy, kdy se slovo běžně protahuje i na písmenech, která se artikulovat nedají, např. u „prosííííímmmmm pomoooooccccc“ u „m“ a „c“. Vědci naznačili, že by to mohlo souviset s tím, že v online světě zkrátka natažená slova vynikají více a stávají se tzv. vizuální narážkou.

  • Spojené státy dělají ústupky lovcům na Aljašce. Umožní jim snadněji lovit mláďata medvědů a vlků

    29. květen 2020
    Mládě baribala

    Trumpova vláda dokončuje soubor předpisů, který usnadní lovcům v aljašských národních rezervacích střílet medvědy, vlky a jejich mláďata, a to, i když budou zrovna ukryta v doupatech.

    Správní orgán National Park Service mění pravidla vypracovaná vládou Baracka Obamy, která zakázala některé velmi kritizované praktiky při lovu predátorů. Jesse Prentice-Dunn, ředitel organizace Center for Western Priorities, označil změnu předpisů za „neuvěřitelně krutou“ a řekl, že šlo „o poslední z řady nových opatření, která sníží ochranu amerických divokých zvířat, což bylo dlouhodobé přání ropných společností a lovců trofejí“.

    Zástupce ředitele National Park Service David Vela však oponuje tvrzením, že tato změna „bude více v souladu s předpisy o lovu a chytání do pastí stanovenými státem Aljaška“. Očekává se, že nařízení bude oficiálně zveřejněno tento týden.

    Aljašský senátor Dan Sullivan pak upřesnil, že revize předpisů byla nutná, a to hlavně z hlediska práv státu. S tím se ztotožňuje i kmenové sdružení Tanana Chiefs Conference, jehož zástupce uvedl, že Obamovy předpisy byly zavedeny bez odpovídajících kmenových konzultací a také bez ohledu na to, že aljašský venkov je na zdroji potravy z lovu divokých zvířat závislý. Staré předpisy tak ohrožovaly staletí fungující praxi.

    Peter Christian, mluvčí správního orgánu chráněných míst, v té souvislosti sdělil deníku Anchorage Daily News, že změny umožní lovcům vylákat medvědy baribaly včetně mláďat a samic z doupat pomocí umělého světla, používat návnadu k přilákání medvědů baribalů a medvědů hnědých, lovit vlky a kojoty v období, kdy mají mladé a jsou ukryti v doupatech, a střílet soby polární, zatímco plavou. „Tyto postupy budou v národních rezervacích umožněny za předpokladu, že je povolí stát Aljaška,“ řekl Christian.

    Obamova vláda při zavedení regulací zdůrazňovala, že předpisy jsou nezbytné pro zabránění umělému úbytku populace aljašských predátorů a destabilizaci jejich ekosystémů. Ministerstvo vnitra se za Trumpovy vlády neustále snaží rozšířit práva lovců a společností vyrábějících fosilní paliva.

  • Středočeský kraj chce zastavět mokřad v Lysé nad Labem. Plánuje tam areál pro záchranáře

    28. květen 2020
    Mokřad Žabák v Lysé nad Labem

    V Lysé nad Labem hrozí zánik mokřadu. Po vysušení by měl na místě vzniknout výcvikový areál pro středočeské záchranáře. Pozemek patří městu, které souhlasilo s prodejem. Odkup ale ještě musí potvrdit středočeské zastupitelstvo.

    Mokřad, jemuž někteří říkají Žabák, se nachází na východě Lysé nad Labem. Podle tamního opozičního hnutí Lysá nás spojuje je trvalým i dočasným domovem pro 79 druhů ptáků, jako jsou vodouš bahenní, konipas bílý či jeřáb popelavý. Útočiště nabízí i plazům a obojživelníkům. Mnoho z tamních živočichů navíc patří mezi ohrožené druhy. „Považujeme za absurdní situaci, kdy ministři životního prostředí i zemědělství za ANO a ČSSD bijí na poplach v boji se suchem a zároveň na lokální úrovni stejné strany prosazují likvidaci mokřadu a zástavbu zemědělské půdy,“ říká opoziční městská zastupitelka Martina Tužinská Synková (Cesta města).

    Výcvikový a vzdělávací areál Svět záchranářů by podle ní mohl vzniknout jinde. Starosta Lysé nad Labem Karel Otava (ČSSD) projekt brání. „Na místě byla voda v únoru poté, co více zapršelo. Nyní tam žádná není. Není to o tom, že bychom nechtěli ve městě místa, kde se dá zadržovat voda. Máme i v územním plánu vyčleněná místa, kde by taková místa mohla být, včetně třeba rybníčku,“ cituje Otavu Benešovský deník.

    Aby stavba mohla být povolena, musí se vypracovat studie o vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. „V rámci projednávání budou vypořádány veškeré dopady na životní prostředí,“ vysvětluje náměstek hejtmanky Miloš Petera (ČSSD).

    Mokřad Žabák v Lysé nad Labem
  • Všechny zbloudilé kočky pochytáme a utratíme, varoval finský hygienik. Po kritice ustoupil

    28. květen 2020
    kočka

    Isokyrö na západě Finska trápí toulavé kočky. Nikoho tedy nepřekvapilo, když se úřady rozhodly zakročit. Tamní hygienik ale zvolil cestu, která mnohé Finy překvapila. Rozhodl se totiž, že zvířata pochytá a nechá utratit.

    Místním na začátku května přišlo upozornění, že se tamní úřady hodlají koček zbavit. „Znamená to, že jakákoli venku toulající se kočka bude od 9. května lapena a utracena,“ stojí v letáku. Hygienik Seppo Kangas se k takto radikálnímu kroku odhodlal kvůli zvyšujícímu se tlaku na jeho osobu. „Volali mi chataři, ale také někteří místní. Lidé volali policii i mně,“ vysvětluje Kangas pro finský veřejnoprávní rozhlas a televizi Yle. Netrvalo však dlouho, než se zvěsti o záměru rozkřikly na sociálních sítích a v médiích, a hygienik se ocitl pod tlakem i z druhé strany.

    „Mimo jiné jsem byl označen za zabijáka koček a čelil jsem i výhružkám, že mi někdo něco udělá,“ říká Kangas. „Jeden pán mi volal z jižního Finska a řekl, že přijede a kočky odveze, že prý má velký pozemek a může si je všechny k sobě vzít. Tak jsem mu řekl, ať to udělá,“ dodává Kangas. Sám ale přiznává, že varování napsal schválně takto otevřeně, aby majitelé zvířat brali celou věc vážně. Žádný plán na hromadné utracení koček podle něj neexistuje. Všechny, které budou chyceny, skončí v útulcích nebo organizacích na ochranu zvířat.

  • Film Muži, kteří nenávidí ženy bude mít seriálový spin-off od Amazonu

    28. květen 2020
    Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy

    Hlavní hrdinka Lisbeth Salander si odpočine od filmového plátna a přesune se do televize v novém seriálu. Ten se bude soustředit na dění právě kolem této postavy z knižní trilogie Milénium od Stiega Larssona.

    Literární série zahrnuje díly Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Seriál Amazonu vzniká pod názvem Muži, kteří nenávidí ženy, adaptací Larssonova románu však nebude. Vezme postavu Salander a umístí ji do dnešního světa s novým prostředím, novými postavami a příběhem. 

    Jaká herečka bude představitelkou hlavní postavy, se zatím neví. Seriálu na Amazonu předcházelo již několik filmů, které byly adaptací Larssonovy knižní trilogie, zde se jako Lisbeth Salander představila např. Noomi Rapace, Claire Foy nebo Rooney Mara. Rapace hrála hrdinku ve třech švédských filmech, zatímco Mara ji ztvárnila v americké adaptaci Davida Finchera. Film z roku 2011 však nebyl tolik výdělečný, jak společnost Sony předpokládala, a tak bylo plánované pokračování zrušeno. V roce 2018 vznikla Dívka v pavoučí síti Davida Lagercrantze, tentokrát Salander ztvárnila Claire Foy. Ani tento film však nepřinesl očekávaný úspěch.

    Seriál tedy čelí očekávání, zda dosáhne úspěchu knihy nebo se zařadí k méně úspěšným filmovým adaptacím. Amazon zatím neohlásil, jaký autor se bude na scénáři k seriálu podílet.

  • Bloger sdílel neexistující krásy bulharských hor, aby ukázal, jak snadné je uvěřit fake news

    27. květen 2020
    Bloger sdílel neexistující krásy bulharských hor, aby ukázal, jak snadné je uvěřit fake news

    Bulharský bloger, vystupující pod přezdívkou Alexander Makedonski, nahrál v úterý 19. května na svůj facebookový profil 3D model napůl zasněženého skalního hřebene v podobě schoulené ženy, jehož autorem je výtvarník Jean-Michel Bihorel. K obrázku napsal, že jde o málo známé místo zvané Spící nevěsta, které leží nedaleko od Valjavišských jezer v bulharském pohoří Pirin. V podobě zachycené na fotografii ho prý lze spatřit jen po několik dní v roce. 

    Bloger k příspěvku přidal i starou pověst, v níž se praví, že to je místo, kde kdysi dávno umrzla bulharská dívka pronásledovaná Turky. Svůj příspěvek ukončil dojemnými slovy o kráse bulharské přírody, která si zaslouží větší úctu a ochranu. Za pouhých 20 minut měl jeho příspěvek 20 sdílení a 70 lajků a rychle se šířil dál, prý mnohem rychleji než jakýkoliv z jeho předcházejících postů. Po nějaké době autor sám vysvětlil, že jeho cílem bylo ukázat, jak snadné je naletět fake news.

    O dění kolem Spící nevěsty napsal i bulharský zpravodajský server Actualno.com. Lidé snímek ochotně šířili, aniž by zpochybnili jeho pravost. Přitom bylo velmi snadné si pomocí Googlu ověřit jak zdroj obrázku, tak to, že žádný fotograf uvedeného jména neexistuje. V tomto konkrétním případě sice jde o zprávu pozitivní a neškodnou, přesto ale lživou. Podobné příspěvky se podle autora často objevují ve facebookových skupinách zaměřených na krásy hor.

    Bloger upozorňuje, že „dobrá lež se šíří rychleji než dobrá zpráva“. Píše také, že internet kdysi vnímal jako nástroj, který zprostředkuje přístup k informacím všem bez rozdílu. To se sice částečně splnilo, internet dnes ale také umožňuje informace deformovat a zásadně mění způsob, jak je vnímáme. Vyzývá proto, abychom si všechno důkladně ověřovali. Původní příspěvek na své zdi ponechal s vysvětlujícím komentářem. Počet sdílení i lajků stále roste, podle autora to však mnoho nevypovídá, protože sdílet ho mohou i lidé, kteří nečtou vůbec nic a jen se jim líbí obrázek.

    K něčemu podobnému v celosvětovém měřítku došlo v polovině března, kdy se bleskově rozšířila nepravdivá zpráva, že do Benátek, jež kvůli pandemii nového koronaviru opustili turisté, se vrací delfíni.

  • NASA uzavřela s několika zeměmi mezinárodní dohody, které usnadní vesmírný výzkum, zakládají se na transparenci a sdílení

    27. květen 2020
    Astronaut ve vesmíru

    NASA spolu s řadou partnerských kosmických agentur z celého světa zveřejnily nový soubor mezinárodních dohod, které zajistí vesmírné bádání za podmínek umožňujících větší kooperaci a prosperitu. Nedávno vydané Artemis Accords jsou nejnovější úpravou programu Artemis, jehož prostřednictvím se agentura zavazuje poslat do roku 2024 první ženu a dalšího muže na Měsíc. NASA také doufá, že dohody umožní lepší spolupráci s mezinárodními partnery při nové misi Člověk na Marsu.

    „Pro vesmírné bádání je to nový začátek. Je mi ctí oznámit, že dnes byly vydány Artemis Accords, které kladou důraz na společnou vizi a soubor zásad pro všechny mezinárodní partnery, kteří se připojí k další cestě člověka na Měsíc. Jsme v tom společně,“ napsal pracovník NASA Jim Bridenstine minulý týden na Twitter. 

    Základní hodnoty zakotvené v dohodách rozšiřují Smlouvu o vesmíru z roku 1967. Zahrnují zásadu, že průzkum vesmíru by měl být prováděn za mírovými účely a že USA a její partnerské země musí být ve svých postupech transparentní a vytvářet takové operační systémy pro informace, které mezi sebou mohou národy sdílet. Cílem programu je také chránit historické památky a artefakty za hranicemi naší planety, a to stejným způsobem, jakým jsou chráněná podobná místa na Zemi. Patří sem artefakty, které byly zanechány na místě během přistání na Měsíci v rámci programu Apollo v letech 1969–1972.

    Podle CNN mezi mezinárodní partnery, kteří se připojili k dohodám, patří Kanadská vesmírná agentura, Evropská vesmírná agentura, Ruská vesmírná agentura (Roscosmos) a Japonská agentura pro výzkum vesmíru.