Bruselská architektura, nebo nový development? Místní bojují za záchranu karlínské Mazutky

30. červen 2017
Bývalá mazutová výtopna na pražském sídlišti Invalidovna

Výjimečné věci bývají často skryté. I na první pohled nenápadná stavba, která nebyla určena k ničemu významnému, může být unikátním kouskem. Přesně taková je i bývalá mazutová výtopna na pražském sídlišti Invalidovna. Architektonicky jedinečné stavbě nyní hrozí bourání. Zabránit se mu snaží iniciativa Mazutka žije.

Na trávou zarostlém pozemku v nyní nevyužívané výtopně by mohla být galerie, koncertní sál, dům dětí a mládeže, zahradní restaurace, kostel nebo liberální mešita. Tak by si využití prázdného prostoru představovali místní. Podobných staveb, jako je Mazutka, existují stovky a v naprosté většině jde o účelové budovy bez zvláštních architektonických kvalit. Mazutka je díky své střešní konstrukci výjimkou nejen mezi industriálními objekty. „Má lanovou střechu, vypadá trochu jako střecha stanová. Uvnitř je dispozice haly úplně čistá, bez jakýchkoli podpěr. Navíc se zachoval krásný komín, který stojí hned vedle výtopny,“ vysvětluje Petr Zeman z iniciativy Prázdné domy, proč je budova postavená v takzvaném bruselském stylu zaujala.

Jedinečný experiment

Mazutku navrhli v letech 1959–1960 architekt Jan Zelený a statik František Bäumelt. Dokončena byla v roce 1966. Netypická stanová střecha působí elegantně a neobvykle, kvůli její finanční a technické náročnosti se ale u nás podobných staveb postavilo jen minimum. Sídliště Invalidovna vzniklo jako experimentální prostor, kde se v praxi zkoušely jednotlivé konstrukční sestavy panelových domů i komplexní urbanistická řešení. Dodnes je jedinečným architektonickým celkem, mnoho idejí se ale nakonec z nejrůznějších důvodů, převážně ekonomických, neuplatnilo.

Ve výjimečném prostoru Invalidovny už dříve vznikly developerské projekty, například novostavba na místě bývalé školky. Když lidé z iniciativy Mazutka žije zjistili, že pražští památkáři povolili demolici výtopny a o pozemek má zájem developerská firma, začali se obávat, že i místo ní vyrostou „unifikované a nezajímavé bytové domy“. Na nedávnou akci za záchranu Mazutky jich proto přišlo několik desítek. Podle organizátorů setkání se o její osud zajímají místní čím dál více. Karlíňané, kteří se na akci přišli podívat, se proti bourání staví s rozhodností a shodují se, že Invalidovně chybí místo pro setkávání, kterým by se po rekonstrukci mohla stát právě výtopna.

Uskupení Mazutka žije tvoří iniciativa Prázdné domy, Klub za starou Prahu, Architektura 489, Divadlo Kámen a řada jednotlivců

Mazutka žije

Uskupení Mazutka žije tvoří iniciativa Prázdné domy, Klub Za starou Prahu, Architektura 489, Divadlo Kámen a řada jednotlivců. Helena Macháčková z Divadla Kámen podala na Ministerstvo kultury návrh na zapsání budovy jako kulturní památky. Majitel ale mezitím získal povolení k demolici od Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. Naproti tomu Národní památkový ústav zachování stavby doporučil. Jisté je, že po dobu posuzování návrhu na Ministerstvu kultury se prozatím nic bourat nemůže. „My se toho procesu obáváme, protože podobné novodobé památky se moc neuznávají. Takže máme strach, že si řeknou, že je to nehodnotné,“ komentuje situaci Petr Zeman.

Ministerstvo zahájilo řízení v květnu 2017. K věci se vyjádřilo takto: „Při posuzování ‚novodobých‘ památek ministerstvo postupuje obdobně jako u jiných. Ovšem problematika stanovení památkové hodnoty u staveb moderní architektury má svá specifika - vzhledem k malému časovému odstupu u takto ‚mladých‘ staveb hraje vysokou úlohu při posuzování jejich památkové hodnoty především hodnota architektonická a urbanistická, což jsou umělecké disciplíny.“

Proklamovaným cílem platformy Mazutka žije je nalézt vhodné využití budovy ve spolupráci se soukromým vlastníkem. Majitel objektu s platformou ale příliš nekomunikuje. Současné majetkové poměry navíc nejsou vyjasněné, takže je obtížné zjistit, s kým vlastně jednat. Současným vlastníkem je společnost Nová Invalidovna, patřící do skupiny PT Real Estate, která je zase dceřinou společností Pražské teplárenské. „V současné době je uzavřena budoucí kupní smlouva na prodej celého objektu se společností ze skupiny FINEP,“ uvedl předseda představenstva Nová Invalidovna Michal Viktorin. S mluvčím developerské společnosti FINEP údajně jednali i představitelé platformy, kterým potvrdil, že FINEP má o pozemek zájem. Radiu Wave ale mluvčí FINEPu řekl, že se k tématu vůbec nebude vyjadřovat, protože projekt není jejich.

Zisk, nebo veřejný zájem?

„Chtěli bychom majiteli ukázat, že zbourat Mazutku by byla velká škoda, a vysvětlit mu, že stavba má i ekonomický potenciál, že je možné ji komerčně využít,“ vysvětluje Zeman. „Může tu být například restaurace nebo multifunkční prostor jako třeba klub Plechárna na Černém Mostě. Sám autor stavby tvrdil, že by se dala využít jako sakrální prostor.“ Ačkoli se platforma pokouší majitele kontaktovat, zatím se jí to příliš nedaří. „Brownfield Invalidovna zůstával po 20 let bez povšimnutí a dosud nikomu nevadilo, že budova je opuštěna, nevyužitá a chátrá,“ říká Šárka Bláhová z Nové Invalidovny. Objekt je prý po povodních, opakovaných útocích vandalů a zlodějů v dezolátním stavu, který ohrožuje bezpečnost. „Veřejný zájem o tuto nemovitost se zvedl až nyní, kdy se jedná o jejím prodeji.“

Iniciativa Mazutka žije

Do výtopny není momentálně možné se dostat, ale lidem z platformy Mazutka žije se zdá tvrzení o poškození budovy přehnané. Pohled zvenku zpoza plotu také nenasvědčuje tomu, že by byl vyloženě v dezolátním stavu, ačkoli známky chátrání se po letech opuštěnosti samozřejmě projevují.

Osud Mazutky je tedy nejistý. Stát neumí zatím dostatečně chránit ani ty největší a nejvýznamnější budovy z dob socialismu, natož drobné industriální památky, jak dlouhodobě upozorňuje například historik architektury Rostislav Švácha. Památkové instituce podle něj dělají velmi málo, a některé se dokonce staví proti ochraně poválečných památek. „Lze to bohužel doložit zápisy z jednání regionálních komisí NPÚ i z jiných dokumentů. Za demolicí obchodního centra Ještěd v Liberci nebo za postupnou likvidací interiérů hotelu Thermal bohužel stojí velmi problematická stanoviska památkářů.“ V Česku tak často dostávají ziskové komerční projekty přednost před prostory sloužícími veřejnému zájmu. Osud Mazutky možná ukáže, zda se situace začne otáčet.

Další články autora