Brutální upřímnost a otevřené rány. Joanna Sternberg vydává svou debutovou nahrávku Then I Try Some More

Joanna Sternberg
Joanna Sternberg

U Joanna Sternberg to s písničkářstvím začalo před šesti lety a úplně jednoduše – poslechem Elliotta Smithe. Sternberg má sice vystudovanou jazzovou hudbu, nápad začít hrát vlastní skladby odhalující nejniternější pocity vznikl až díky inspiraci přicházející právě ze Smithovy hudby. Sternberg se identifikuje jako genderově neutrální. Jejich první nahrávka Then I Try Some More patří mezi nejsyrovější a nejkřehčí debuty letošního roku.

„Budeš zpívat smutné písně každý den, já též,“ říká Joanna Sternberg v předposlední skladbě jejich debutu – You Have Something Special. V tento moment už je emocionálně náročná cesta jejich deskou Then I Try Some More téměř u konce. Joanna Sternberg se totiž nebojí odhalit své nejniternější pocity, strachy a zmary. Naopak, dělá to s nevypočítavou upřímností a bez jakýchkoliv snah cokoliv skrývat za jinotaje. Dává to vlastně smysl – 28letý newyorský zástupce non-binary písničkářství to nemá lehké už od dětství, problémy s tím, nacházet si kamarády, končily většinou za zavřenými dveřmi pokoje. Podobného, jako je vyobrazen na obalu Then I Try Some More, Sternberg se kromě hudby věnuje i kreslení ilustrací, kterými se také živí. 

I když za Sternberg stojí klasické hudební vzdělání, jejich písničkářství, kombinující akustické kytarové skladby s těmi na klavír, vytváří vlastní, unikátní výraz. Občas může připomínat hudebníky klasické písničkářské školy, jejich vypilované techniky a textová obnaženost nás nenápadně navádí až ke jménům, jak jsou Neil Young nebo i zmiňovaný Elliott Smith, který u nich vše odstartoval. Koketování s blues či ragtimem rámují příběhy o šikaně, spoluhráčích, kteří Sternberg nejsou schopni respektovat či podpořit, i o lásce. Právě o šikaně je i skladba You Have Something Special, která patří k tomu nejsilnějšímu, co na desce najdeme.

I když toto je u Sternberg extrémně těžké rozlousknout – v momentě, kdy se podíváme na jakýkoliv jejich text, zjišťujeme, že nám Sternberg dává nahlédnout hodně do hloubky své duše a můžeme si prohlédnout každou ránu, která se ještě nezahojila a každou starou jizvu. Sternberg totiž často osciluje mezi dvěma rovinami – pocitem osamění a opomíjenosti v klasickém cis-gender světě a jakousi univerzální osamělostí.

Sternberg se nechce limitovat v žádném ohledu, především co se týče škatulek. Muži, ženy, ale i žánry, hudba, umění a všechno ostatní – měli by podle nich promlouvat svým vlastním abstraktním jazykem, který je definuje sám. S Then I Try Some More se jim rozhodně povedlo pobořit tyto hranice, i v rámci odvětví, jako je samotné kytarové písničkářství, které není non-binary osobám zatím příliš otevřené.

O čem zpívá Sternberg na své debutové nahrávce? Jak se do jejich hry promítlo hudební vzdělání? Jaký je nejsilnější moment desky? Poslechněte si celý příspěvek o naší desce týdne!

Joanna Sternberg – Then I Try Some More (2019, Team Love)