Brutální upřímnost a otevřené rány. Joanna Sternberg vydává svou debutovou nahrávku Then I Try Some More

„Budeš zpívat smutné písně každý den, já též,“ říká Joanna Sternberg v předposlední skladbě jejich debutu – You Have Something Special. V tento moment už je emocionálně náročná cesta jejich deskou Then I Try Some More téměř u konce. Joanna Sternberg se totiž nebojí odhalit své nejniternější pocity, strachy a zmary. Naopak, dělá to s nevypočítavou upřímností a bez jakýchkoliv snah cokoliv skrývat za jinotaje. Dává to vlastně smysl – 28letý newyorský zástupce non-binary písničkářství to nemá lehké už od dětství, problémy s tím, nacházet si kamarády, končily většinou za zavřenými dveřmi pokoje. Podobného, jako je vyobrazen na obalu Then I Try Some More, Sternberg se kromě hudby věnuje i kreslení ilustrací, kterými se také živí. 

I když za Sternberg stojí klasické hudební vzdělání, jejich písničkářství, kombinující akustické kytarové skladby s těmi na klavír, vytváří vlastní, unikátní výraz. Občas může připomínat hudebníky klasické písničkářské školy, jejich vypilované techniky a textová obnaženost nás nenápadně navádí až ke jménům, jak jsou Neil Young nebo i zmiňovaný Elliott Smith, který u nich vše odstartoval. Koketování s blues či ragtimem rámují příběhy o šikaně, spoluhráčích, kteří Sternberg nejsou schopni respektovat či podpořit, i o lásce. Právě o šikaně je i skladba You Have Something Special, která patří k tomu nejsilnějšímu, co na desce najdeme.

I když toto je u Sternberg extrémně těžké rozlousknout – v momentě, kdy se podíváme na jakýkoliv jejich text, zjišťujeme, že nám Sternberg dává nahlédnout hodně do hloubky své duše a můžeme si prohlédnout každou ránu, která se ještě nezahojila a každou starou jizvu. Sternberg totiž často osciluje mezi dvěma rovinami – pocitem osamění a opomíjenosti v klasickém cis-gender světě a jakousi univerzální osamělostí.

Sternberg se nechce limitovat v žádném ohledu, především co se týče škatulek. Muži, ženy, ale i žánry, hudba, umění a všechno ostatní – měli by podle nich promlouvat svým vlastním abstraktním jazykem, který je definuje sám. S Then I Try Some More se jim rozhodně povedlo pobořit tyto hranice, i v rámci odvětví, jako je samotné kytarové písničkářství, které není non-binary osobám zatím příliš otevřené.

Joanna Sternberg – Then I Try Some More (2019, Team Love)