Bude největší studentský protest v USA stačit, aby Trump změnil názor? A jak to myslel Killer Mike?

z protestu March For Our Lives
z protestu March For Our Lives

Kdybych vám teď řekl, že o víkendu se ve Spojených státech střílelo na další škole, pravděpodobně by mi spousta čtenářů hned uvěřila. Vůči zprávám o incidentech se střelnými zbraněmi jsme už tak necitliví jako ke zvěstem o dalším bombovém útoku v Kábulu. V USA se na žádné škole o víkendu nestřílelo, naopak. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí požadující přísnější regulaci střelných zbraní. Přísnější regulace teď podporují i dřívější skeptici.

Washington, D.C., dlouho nezažil takhle velký pochod. Masový protest s názvem March For Our Lives se konal na více než 830 místech po celých Spojených státech (ale například i na Antarktidě) a podle odhadů se ho zúčastnilo okolo 2 milionů lidí. Nápad pochodovat se zrodil v hlavách středoškoláků z Parklandu na Floridě, kde v půlce února bývalý student zastřelil 17 a postřelil 17 dalších žáků v poslední vysoce medializované střelbě na škole ve Spojených státech. Od té doby se střílelo na několika jiných školách, kterým se takové pozornosti nedostalo.

Vyzbrojme učitele papíry a pery

„Musíme vyzbrojit naše učitele. Musíme je vyzbrojit papíry, pery a penězi, aby mohli uživit sebe a svoje rodiny a vychovat budoucnost, která sedí v jejich třídách. Už se nebudeme schovávat. Už se nebudeme bát. Tohle je začátek konce. Odteď budeme bojovat,“ deklamovala ve Washingtonu Ryan Deitsch, jedna ze studentek z Parklandu a organizátorek pochodu.

Studenti se dožadují několika změn v zákoně. Chtějí, aby se zvedla věková hranice pro držení střelné zbraně na 21 let, zákaz prodeje vysokokapacitních zásobníků, zákaz některých poloautomatických zbraní a zavedení povinných prověrek pro ty, kdo si chtějí střelnou zbraň koupit. To by obnášelo i zamezení hojně využívané kličky v zákoně, která v současnosti umožňuje prodávat zbraně takřka komukoliv bez kontroly, pokud se tak děje na veletrhu se zbraněmi.

Z protestů March For Our Lives

Diskuze o reformě zákonů regulujících držení střelných zbraní americkou společnost dlouhodobě rozděluje. Odpůrci přísnějších regulací se nejčastěji odkazují k druhému dodatku Ústavy Spojených států, který zamezuje vládě „porušovat“ právo svých občanů na to se ozbrojovat. Na definici tohoto porušování se neshodnou s kritiky současných zákonů, kteří mnohdy poukazují, že v době, kdy dodatek vznikl, odkazoval k těžkopádným mušketám, nikoliv zbraním schopným vystřelit několik nábojů za vteřinu.

(Ne)očekávatelné celebrity

Pochodu March For Our Lives se pochopitelně zúčastnila celá řada celebrit. Protestovat přišli „obvyklí hollywoodští podezřelí“ jako George a Amal Clooneyovi, Miley Cyrus nebo komička Amy Schumer. Celebrity, které v sobotu March For Our Lives podpořily, se ale nerekrutovaly pouze z nejočekávatelnější liberálně-umělecké bubliny – washingtonské části pochodu se zúčastnili Kim Kardashian a Kanye West, který se vloni sešel s prezidentem Donaldem Trumpem, čímž velkou část zmíněné bubliny popudil. „Jeden z mých nejbližších přátel byl zastřelen nedaleko odsud, takže je to pro mě důležité,“ vzpomínal v New Yorku Paul McCartney na Johna Lennona.


Ne všichni hudebníci jsou ale o správnosti reforem přesvědčeni. Jedním z rozpolcených je rapper Killer Mike z dua Run the Jewels. „Pokud se budeme bavit o budoucnosti zákonů regulujících držení střelných zbraní, majitelé zbraní musí být její součástí,“ říká v rozhovoru, který odvysílal ve stejný den, kdy se pochodovalo, kanál NRA TV, televizní stanice americké Národní střelecké asociace – tedy organizace zaštiťující nejskalnější odpůrce takřka jakýchkoliv regulací. V předminulém díle si z nestydatě propagandistických postupů NRA TV dělal legraci John Oliver ve svém Last Week Tonight na HBO. „Je toho mnoho, na co je u NRA nutné si dát pozor, ale jejich televize je z nich dost možná nejhloupější a nejprůhlednější,“ říká Oliver.

Killer Mike proti černým kódům

Poté, co se atlantský rapper stal terčem celé řady kritiků, vymezil se vůči tomu, jak bylo jeho vystoupení v NRA TV zarámováno. „Poskytl jsem jim rozhovor o vlastnictví zbraní mezi černochy. Tento rozhovor byl o týden později použit k znevážení ušlechtilé kampaně, kterou ve skutečnosti podporuju,“ říká Killer Mike ve videu, ve kterém se omlouvá za to, jakým způsobem byl rozhovor použit. Ve videu ale zdůrazňuje svoje přesvědčení, že afroamerická komunita má v rámci debaty o regulaci střelných zbraní specifické postavení a potřeby.

„Podporuju March For Our Lives i právo černochů na držení zbraní. Jde to zároveň,“ říká Killer Mike a má rozhodně pravdu v tom, že v kontextu afroamerické historie je to se zákony regulujícími držení zbraní trochu komplikovanější. Existence zákonů omezujících svobody (svobodných) Afroameričanů včetně práva na držení zbraně provází Severní Ameriku od koloniálních dob. K velkému rozmachu těchto zákonů, takzvaných „Black codes“, ale došlo po občanské válce právě v reakci na ukončení otroctví.

Právě kvůli možnosti hlídkovat na ulicích s nabitými zbraněmi v rukou proti sobě na konci 60. let stály kalifornská vláda a hnutí Černých panterů. Panteři začali v polovině dekády hlídkovat převážně v ulicích Oaklandu, dle svých prohlášení, aby ohlídali, že s místním, převážně černošským, obyvatelstvem zachází policisté spravedlivě. Kalifornský kongres v reakci na jejich činnost prosadil zákon zakazující nošení nabitých zbraní ve veřejném prostoru. „Nevidím jediný důvod, proč by někdo měl chodit po ulici s nabitou zbraní,“ řekl tehdejší guvernér Kalifornie Ronald Reagan v prohlášení, které by asi mnohé jeho dnešní republikánské obdivovatele zarazilo.

„Jediné, co zastaví Trumpa a NRA, je 90 procent Američanů?“                   

Mírné formy omezení zbraní se ale v současnosti těší v USA poměrně široké oblibě. Například povinné prověrky pro ty, kdo si chtějí koupit jakoukoliv střelnou zbraň, podporuje okolo 90 procent Američanů – podle některých průzkumů si je přejí i více než dvě třetiny členů Národní střelecké asociace. Prezident NRA Wayne LaPierre to ale vidí jinak. „Jedné, co zastaví padoucha se zbraní, je hrdina se zbraní,“ řekl po střelbě na základní škole v Connecticutu v roce 2012.

Prezident Donald Trump s ním evidentně souhlasí v tom, že řešením je ne méně, ale více zbraní. Po střelbě v Parklandu, která spustila protesty, sice řekl, že rozhodně zakročí, nicméně zatím lobboval především za kontroverzní plán vyzbrojit učitele. Jaký bude mít největší studentský protest v historii vliv na jeho postoj, se teď uvidí.

Pro stručné shrnutí situace ve Spojených státech si pusťte také audioverzi příspěvku, ve které March For Our Lives probírají Matěj Schneider a Táňa Zabloudilová.