Bydlení na prvním místě. Projekt sociálního bydlení z Brna vyhrál prestižní evropskou cenu

03779364_0.jpeg
03779364_0.jpeg

Program Rapid Re-housing získal cenu RegioStar Awards pro nejlepší projekt ukončování bezdomovectví.

Cenu uděluje Evropská komise a Evropské federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova a Brno ve finále porazilo projekty z Helsinek a Glasgow. Rapid Re-housing začal v Brně fungovat před rokem a jeho zavedení provázely ostré společenské debaty. Jeho princip spočívá v myšlence Housing first – Bydlení především, která spočívá v tom, že lidem v bytové nouzi se má nejprve poskytnout stabilní bydlení. Bez jistého bydlení se totiž lidem v nouzi jen těžko daří řešit jejich životní problémy. Brněnská radnice zatím vyčlenila pro Rapid Re-houisng 50 bytů. Prvním 15 rodinám, které se do městských bytů nastěhovaly loni, byla už prodloužena nájemní smlouva. Projekt má tak zatím úspěšnost 94 %. Podle Platformy pro sociální bydlení by se ale do podobného programu potřebovalo zapojit až 13 500 rodin z celé České republiky.

Spustit audio
  • Druhý pokus v boji s plasty v oceánech: Projekt Ocean Cleanup opět vypustil plovoucí hráz

    24. červen 2019
    Projekt Ocean Cleanup opět vypustil plovoucí hráz

    Druhou šanci jak zmenšit takzvanou velkou pacifickou skládku, která se nachází mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, zkouší projekt Ocean Cleanup. Systém, jehož autorem je 24letý Nizozemec Boyan Slat, se skládá z 600 metrů dlouhé plovoucí hráze, která sahá až do třímetrové hloubky a slouží k zachytávání plovoucího odpadu. Působením větru, mořských proudů a vln se hráz postupně zformuje do tvaru písmene U a shromážděný odpad udrží.

    Každých šest týdnů hráz navštíví speciálně upravená loď, která odpad odveze na pevninu pro recyklaci. Plovoucí hráz je vybavena solárními panely, světly, kamerami a satelitními anténami, aby ji bylo možné bez problému lokalizovat. Systém navíc podle biologů zapojených do projektu nepředstavuje žádný problém pro životní prostředí, mořští živočiši bariéru mohou bez problému podplavat. Skládka, na jejíž likvidaci je projekt zaměřený, se skládá z téměř dvou bilionů kusů plastů. Jedná se už o druhý pokus její rozsah za pomocí plovoucí hráze zmenšit. Poprvé byla do oceánu umístěna už loni v září, záhy se ale rozpadla a čtyři měsíce byla v opravě. „Snad si pro nás příroda tentokrát nepřipraví další překvapení,“ vyjádřil se autor projektu Boyan Slat. „Každopádně nás tato kampaň určitě posune a dozvíme se něco o tom, jak lze se znečištěním oceánů bojovat,“ doufá Nizozemec. V budoucnu by v oceánech chtěl rozmístit až na 60 takových zařízení.

  • V saském městečku vykoupili neonacistům pivo v obchodech, jejich akce se musela obejít bez alkoholu

    24. červen 2019
    Pivo - obchod s pivem - pivní

    V saském městečku Ostritz se o víkendu konala neonacistická akce, které se zúčastnilo až 600 lidí. Soud na ní z bezpečnostních důvodů zakázal podávání alkoholických nápojů, policie přesto při pátečním zásahu zabavila 4 200 litrů piva.

    Do preventivních opatření se v ten moment zapojili i obyvatelé městečka, když vykoupili všechny zásoby piva v místních obchodech. Se zprávou přišel server Deutsche Presse-Agentur. K pořizování většího množství alkoholu měli v Ostritzu ale i jiný důvod, ten stejný víkend se konala oslava při příležitosti stého výročí zdejšího fotbalového klubu. V městečku s 2 300 obyvateli bylo v posledních dnech vůbec živo. Víkendový neonacistický mítink sem přivedl i odpůrce extrémně pravicových hnutí, kteří chtěli protestovat přímo u hotelu, kde se akce konala. To jim policie v zájmu zachování klidu a pořádku nedovolila a díky zapojení posil z regionálních a republikových sborů ochranných složek nakonec nedošlo k žádným významnějším incidentům.

  • Hluk způsobený lidmi je pro ptáky velmi nebezpečný. Nedokážou kvůli němu správně komunikovat

    21. červen 2019
    Červenka obecná

    Hlučné prostředí způsobuje ptákům ještě větší problém, než se dříve myslelo. Hluk vytvářený lidmi může ptákům bránit v reprodukci a v rozvíjení normálního sociálního chování.

    Studie Královské univerzity v Belfastu zjistila, že pokud jsou červenky obecné vystaveny hlasitým zvukům, jejich chování se změní. Šum v pozadí totiž podle všeho brání ptákům v efektivní komunikaci.
    Podle Garetha Arnotta, vědeckého pracovníka z belfastské univerzity, může tento hluk překrývat důležité detaily ve struktuře ptačího zpěvu. A to zejména když ptáci vyjadřují agresivní úmysl. „Ptáci dostávají neúplné informace o záměru svého soupeře a svou odpověď náležitě nepřizpůsobí,“ vysvětlil Arnott pro Guardian. „Když je píseň překrytá hlukem v pozadí, samec často bojuje déle, než by měl, nebo se naopak příliš snadno vzdá.“
    Ptáci již čelí řadě nebezpečí způsobených lidmi, od pesticidů a intenzivního zemědělství až po nadměrný lov. Nebezpečí hluku bylo ale často přehlíženo. Podle Arnotta je ale tato studie důkazem, že hluk způsobený člověkem přímo ovlivňuje schopnost ptáků správně komunikovat, což může mít negativní dopad na jejich populaci a schopnost přežít.

    Přečtěte si taky V 70. letech zobali v Británii z krmítek hlavně vrabci a špačci, od té doby se počet druhů ztrojnásobil.

  • V USA museli utratit medvídě. Můžou za to turisté, kteří zvíře krmili

    21. červen 2019
    Malý medvěd baribal

    V americkém Oregonu bylo utraceno mládě medvěda baribala. Na vině jsou podle úřadů turisté, kteří zvíře krmili.

    Návštěvníci vodní nádrže Henryho Hagga medvídě často vídali, jak se potuluje kolem, dávali mu jídlo a fotili se s ním. Na mládě byl proto opakovaně upozorněn úřad šerifa, který se ho rozhodl odchytit a přemístit dále od rušných cest, kde by nebylo v kontaktu s lidmi. Po odchycení ale pracovníci parku zjistili, že medvěd kvůli kontaktu s turisty ztratil strach z lidí. Úřady proto neměly na výběr a musely zvíře utratit.
    „Toto je klasický příklad, proč žádáme veřejnost, aby medvědy nekrmila,“ uvedl ve svém prohlášení biolog Kurt License. „Ačkoliv jedinci, kteří medvědovi jídlo dávali, mohli mít dobré úmysly, medvědi by se nikdy krmit neměli.“
    Úřady vysvětlují, že krmení medvědů není nebezpečné jen pro jejich zdraví, ale může způsobit právě i to, že si kvůli tomu na lidi zvyknou. Když pak medvědi zestárnou a zmohutní, může kvůli tomu docházet k nebezpečným konfrontacím. Strážci parku odhadují, že medvídě bylo pouze tři roky staré.

    Přečtěte si taky Tchaj-wan dřív býval ostrovem medvědů, nyní jich zbývá jen pár set.

  • Lidé stále méně používají Facebook. Možná za to můžou skandály společnosti

    21. červen 2019
    Cambridge Analytica a Facebook

    Podle zjištění webu Guardian se užívání Facebooku v posledním roce prudce snížilo, a to i navzdory oficiálním informacím Facebooku, který hlásí nárůst v počtu aktivních uživatelů.

    Aktivita uživatelů na Facebooku se začala výrazně snižovat v dubnu 2018, tedy první měsíc po vypuknutí skandálu se společností Cambridge Analytica. Podle analýzy společnosti Mixpanel se o téměř 20 % snížil počet příspěvků, sdílení a rozdaných lajků. Aktivita se pak sice mírně zvýšila v letních měsících, následně se ale opět propadla.
    Pokles se časově shodoval se sérií skandálů, se kterými se Facebook v poslední době potýkal. V září společnost například objevila chybu, která ohrožovala soukromé informace a zabezpečení více než 50 milionů účtů.
    Statistiky, které zveřejňuje sám Facebook, ale ukazují nárůst počtu denních a měsíčních uživatelů – tedy těch, kteří se na Facebook přihlásí alespoň jednou denně, respektive jednou měsíčně. V poslední čtvrtletní zprávě o hospodaření společnosti, která byla zveřejněna v dubnu, je uvedeno, že počet denních uživatelů v březnu meziročně vzrostl o 8 %, to samé platí i pro měsíční uživatele.
    Tyto údaje se podle Guardianu nemusí vzájemně vylučovat. Neoficiální zprávy totiž naznačují, že zatímco malá část uživatelů po skandálech své účty smazala, větší část jen snížila svou aktivitu na síti. Tento měsíc například společnost eMarketer oznámila, že došlo k poklesu množství času, který američtí uživatelé v průměru stráví na Facebooku. Typický uživatel Facebooku zde stráví asi 38 minut denně, v roce 2017 to bylo 41 minut.
    O temné stránce internetu a sociálních sítí si můžete více poslechnout v rozhovoru s investigativním novinářem Yashou Levinem.

    Podívejte se taky na Finové věří Facebooku o něco méně. 300 tisíc jich od dubna přestalo sociální síť používat.

  • Věří v zázrak? Tisíce křesťanů žádaly peticí omylem Netflix, aby zrušil seriál Amazonu Dobrá znamení

    21. červen 2019
    Ze seriálu Good Omens

    Zástupcům amerického křesťanského spolku Návrat k řádu (Return to Order) se nelíbí nedávno premiérovaná seriálová adaptace společného literárního díla autorů Neila Gaimana a Terryho Pratchetta. Petici požadující její okamžité a bezpodmínečné stažení z distribuce podepsalo přes 20 000 lidí. Bohužel ale byla směřována ke špatné streamovací společnosti.

    A není to zjevně poprvé, co si diváci pletou Netflix s Amazonem Prime, jak se streamovací platforma zásilkové společnosti jmenuje. Na častou záměnu adresáta žádostí i stížností dokonce upozorňuje kampaň Amazonu na sociálních sítích, samozřejmě humornou formou. Případ seriálu Dobrá znamení (v originále Good Omens) je ale závažnější/zábavnější, protože dle mínění signatářů výzvy se jedná o „další krok k tomu, aby satanismus působil jako něco normálního, mírného a akceptovatelného“. V knize i seriálu se totiž anděl s démonem v přátelském sepětí a součinnosti postarají o to, aby se nenaplnil Boží záměr, a uchrání tak lidstvo od nevyhnutelné a nemilosrdné zkázy. Podle autorů petice tvůrci seriálu „zesměšňují Boží moudrost“, „znevažují hodnoty jako Pravda, Omyl, Dobro a Zlo a bourají bariéry strachu, který stále ještě společnost ve vztahu k ďáblovi pociťuje“. Jeden z nejhorších údajných prohřešků – že Boží hlas ozývající se shůry ztvárnila žena, konkrétně herečka Frances McDormand – se stal terčem laskavého posměchu. „Bůh zázračně už tak učinil (odstranil seriál z Netflixu, pozn. red.). Jen jim neříkejte, že ho Ona místo toho umístila na Amazonu,“ tweetovala kritička Cheryl Morgan. „Miluju to, že píšou Netflixu a zkouší si vynutit, aby byla Dobrá znamení zrušena,“ vyjádřil se na Twitteru sám autor předlohy i scénáře Neil Gaiman. „To samo o sobě říká vše, opravdu. Úplná nádhera… Slíbíte mi, že jim to nevyzradíte?“ Bohužel si toho už všimli a autoři posmívanou petici ze svého webu stáhli. Naštěstí důkazů její existence najdeme na internetu dost.

    Přečtěte si taky Za lepší film a krásnější herce! Proč fanoušci sepisují petice, které nic nezmění.

  • 88 % Čechů bere změnu klimatu jako problém. Pročtěte si, jak se mění přístup k životnímu prostředí

    20. červen 2019
    sucho

    Jak Češi vnímají změny klimatu? Kolik peněz Česko investuje do ochrany životního prostředí? Jak se v republice hospodaří s vodou? Tím vším se zabývá nová publikace organizace CENIA – české informační agentury životního prostředí, která je zdarma k dispozici na internetu. Dokument ukazuje, ve kterých oblastech se prostředí v Česku mezi lety 1993 a 2017 zlepšilo, kde vývoj stagnuje a kde se situace horší.

    Publikace je rozdělená do jedenácti kapitol, které se věnují krajině, vodě, zemědělství, odpadům, lesům, ale také chráněným územím. Kromě historických a ekonomických dat se v nich zájemci můžou dozvědět i o statistických informacích o přístupu Čechů k životnímu prostředí. Například 88 % obyvatel České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém. Pouze 38 % obyvatel uvádí, že za posledních šest měsíců vykonali nějakou aktivitu, aby zmírnili změnu klimatu. 66 % obyvatel České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém. Přitom 34 % obyvatel České republiky uvádí, že v posledním měsíci snižovalo svou spotřebu vody. Dokument dále uvádí, že 8 z 10 obyvatel České republiky je spokojeno s životním prostředím v místě svého bydliště. 7 z 10 obyvatel České republiky se domnívá, že v ČR nejsou při výstavbě dostatečně chráněny přírodní plochy. Publikace se věnuje i odpadům – 9 z 10 obyvatel České republiky uvádí, že se snaží omezovat množství odpadu ve svých domácnostech. 30 % domácností v České republice pak považuje objem odpadu, který produkují, za příliš velký.

  • Aby se projevil pozitivní vliv zaměstnání na duševní zdraví, nemusí se pracovat 8 hodin denně

    20. červen 2019
    Workoholismus - práce - kancelář

    Výhody, které lidem plynou z toho, že jsou zaměstnaní, se na jejich duševním zdraví projeví už při jednodenním pracovním týdnu. Po provedení rozsáhlého výzkumu to zjistili vědci z Cambridgeské univerzity.

    Vycházeli z dřívějších zjištění, že nezaměstnanost má určitou spojitost se zhoršením psychického rozpoložení. Důvodem je, že práce přináší interakci s ostatními, time management, ale také uvědomění si vlastní identity. Autoři současné studie teď přišli na to, kolik času je vlastně potřeba, aby se pozitivní dopad přechodu z nezaměstnanosti na placenou práci projevil. Zjistili, že k tomu stačí osm hodin, respektive jeden pracovní den týdně. Navíc podle nich platí, že vyšší počet odpracovaných hodin už duševní zdraví nijak výrazně nezlepšuje. 

    Britská studie zkoumala každý rok od roku 2009 více než 71 000 osob ve věku od 16 do 64 let, kteří odpovídali na otázky po dobu dvou a více let. Měli například popsat svou pracovní pozici, pracovní dobu a také ohodnotit svou duševní pohodu i životní spokojenost. Tým vědců bral v potaz také jejich příjem, věk, počet dětí, choroby a další faktory. Ukázalo se, že změna statusu z nezaměstnaného na zaměstnaného člověka zmírnila riziko propadu lidí do kategorie, kde respondenti vnímali svůj psychický stav nejhůře, o 30 %. Tento údaj byl stejný bez ohledu na to, jestli odpracovali jeden nebo více dnů v týdnu. Výhody toho být zaměstnaný se podle studie projevily i u žen a mužů, kteří nepracovali například kvůli nějakému postižení, rodičovské dovolené, důchodu nebo proto, že se starali o své blízké. Hlubší analýza výsledků prý zároveň nepotvrdila, že by standardní 36- až 40hodinový pracovní týden měl za následek zhoršení duševního zdraví nebo blahobytu. 

    Server Guardian ale zároveň upozorňuje na limity studie – ta se například nezabývala tím, jakou práci respondenti mají nebo jakými dalšími aktivitami se vedle zaměstnání baví – zda například fungují někde jako dobrovolníci. „Je to opravdu významná studie, která ukazuje společenský význam toho, když je člověk zaměstnaný. Zároveň se ale musíme vyhnout přehnaně zjednodušujícím vysvětlením závěrů průzkumu. Protože paušální snížení pracovní doby by mohlo neúmyslně zvýšit nerovnost ve společnosti a přivést více lidí do chudoby,“ myslí si Mike Slade z Univerzity v Nottinghamu, který se zabývá sociálním začleňováním a také duševním zdravím. 

    O úpravě pracovní doby jsme před časem psali například zde.

  • Himálajské ledovce tají v posledních letech dvakrát rychleji než dříve, ukázaly satelitní snímky

    20. červen 2019
    Himálajský ledovec Baltoro

    Ledovce v Himálaji mizí od roku 2000 téměř dvakrát rychlejším tempem, než tomu bylo v letech 1975 až 2000. Ukazuje to studie, při jejímž zpracování vědci používali moderní satelitní snímky a odtajněné špionážní záběry z poloviny 70. let. Vytvořili tak první detailní záznam toho, jak se měnil povrch 650 ledovců ve zhruba 2 400 kilometrů dlouhém pohoří.

    Vědci přišli na to, že se tamní ledovce od roku 1975 zmenšily o více než čtvrtinu. Podle studie ubývá každý rok osm miliard tun ledu, které sníh ani led nenahradí. „Je to zatím nejjasnější obrázek toho, jak rychle a proč himálajské ledovce tají,“ cituje server Guardian Joshuu Maurera z observatoře Kolumbijské univerzity, který výzkum vedl. Ve studii se píše, že se dá výrazné odtávání vysvětlit jedině globálním oteplováním způsobeným lidskými aktivitami. „Je to zničující a podle mého názoru není ani trochu pochyb, že to, co vidíme, je dopad klimatické krize,“ doplňuje ho spoluautor výzkumu Joerg Schaefer.

    National Geographic poukazuje také na to, že Himálaj je po Antarktidě a Arktidě třetí největší zásobárnou ledu a sněhu na světě. Zmenšování ledovců bude mít podle vědců dopad i na zhruba miliardu lidí, kteří jsou závislí na vodě odtékající velkými řekami například do Indie, Pákistánu nebo Číny. V posledních dnech se objevila ještě jedna zpráva týkající se změny krajiny – tým vědců z aljašské univerzity ohromilo podle agentury Reuters zjištění, jak rychle se rozpouští svrchní vrstvy permafrostu v kanadské Arktidě. Děje se to prý o 70 let dříve, než se předpokládalo.