Byl to velkej vztek na mámu, tátu i na sebe. Bylo těžký, naučit se s tím pracovat. Jak hledáme zdravý vztah k sobě, když nás to doma neučili?
„Bylo těžký být sám se sebou v klidu. Mít se rád jenom tak, ne jenom za něco. Věřit, že to dokážu jinak, než mí rodiče. A naučit se říkat ne, když něco nechci,” přiznává Patrik Buday. V druhé epizodě série Rodina na prach mluví s třemi mladými lidmi o hledání lepšího vztahu k sobě.
Ve druhé epizodě série Rodina na prach uslyšíte Natálii, Filipa a Tamaru, tři mladé lidi, kteří od rodičů zažili násilí, alkoholismus, nezájem a disrespekt. Nerozebíráme traumatizující vzpomínky na dětství, ale to, jak žijí teď. Co je pro ně těžké, s čím bojují a co jim pomáhá, aby sami se sebou mohli nejenom přežívat, ale žít.
Poslechněte si druhý díl série Rodina na prach.
O autorovi
Patrik vyrůstal bez rodičů a část dětství strávil v Klokánku. I proto se později věnoval přednáškám v dětských domovech a teď o těchto tématech otevřeně mluví na sociálních sítích. Pod hlavičkou Buday, z. s., organizuje akce zaměřené na extrémní sporty po celé České republice, ale také tábory a kurzy skateboardingu. Příležitostně moderuje sportovní a společenské akce.
Odborná spolupráce: Dana Pokorná, Natalia Schwab Figush, Lenka Krejčová
Seznam pomáhajících organizací:
Linka bezpečí: Možnost anonymně a zdarma probrat, co vás trápí.
Locika: Pomáhá dětem a jejich rodinám žít život bez násilí.
Nevypusť duši: Rozcestník pomoci s duševním zdravím.
Persefona: Pomoc obětem (a osobám blízkým) domácího a sexuálního násilí a agrese, i pro osoby s potížemi se zvládáním agrese.
proFem: Centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí.
ROSA: Pomoc obětem domácího násilí, nonstop bezplatná krizová linka.
Šance dětem: Rozcestník pomoci pro rodiče a další blízké v okolí dětí.
Sananim: Pomoc se závislostí pro rodiče i děti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
