Být psychiatričkou nejen v Liberci je zázrak, kámo, zázrak

Ivanu zajímalo, jak se běžný člověk bez psychických potíží rozhodne zrovna pro dráhu duševního ranhojiče a Zuzanu zase to, jaký je rozdíl mezi psychologem, psychiatrem a terapeutem. Obě moderátorky překvapilo, že Adéla během své první praxe v nemocnici zavazovala i pořezané ruce a že psychiatrie nerovná se oddělení jak z Přeletu nad kukaččím hnízdem.

Dále přišlo na přetřes téma covidových omezení, která Adéla přežila na mateřské na chalupě v Jizerských horách. Bylo tedy nasnadě zeptat se jí, jestli pekla domácí kváskový chleba, zda fermentovala zeleninu jak o život a dělala bylinné tinktury. Vše samozřejmě proběhlo. Zuzana se pak pochlubila tím, že dělala, stejně jako Adéla, domácí mýdla. A Ivance bylo vysvětleno, co znamenají tajemná mateřská slůvka hnízdečko a muchláček.

Ženy ještě probraly život v Liberci a stěhování na jeho kraj, přírodní koupaliště, pití syrovátky, levanduli v kávě, mušelínové šaty, pobyt v Ugandě, otužování i sudetskou mentalitu a mohlo se jít pomalu domů.

Pusťte si do uší a hlavně do duše Buchty a třeba přijdete na to, že Sudety jsou místo k žití a psychiatrička nenasazuje svěrací kazajky na potkání.