Cate Blanchett ve Veletržním paláci deklamuje zásadní texty moderního umění. Jako bezdomovkyně i učitelka
Národní galerie zahájila ve středu naráz pět výstav ve Veletržním paláci. Největším tahákem je určitě projekt Manifesto berlínského umělce Juliana Rosefeldta, v němž herečka Cate Blanchettová vystupuje celkem ve třinácti rolích a představuje manifesty, které stály u kolébky moderního umění.
Podzimnímu programu Národní galerie v Praze ve Veletržním paláci kraluje filmová instalace Juliana Rosefeldta Manifesto v hlavní roli s australskou herečkou Cate Blanchettovou. Třináctidílná série prostřednictvím různých postav ztělesněných právě Blanchettovou dává zaznít manifestům dadaistů, futuristů, hnutí Fluxus, suprematistů a dalších uměleckých skupin. Zazní i méně známé texty významných architektů, filmařů či tanečníků, které ovlivnily vývoj moderního umění.
„Třináctidílná instalace byla před Prahou představena v Berlíně, New Yorku, Helsinkách nebo Buenos Aires a všude sklidila nebývalý ohlas. Série filmů se natáčela celkem dvanáct dnů v Berlíně v roce 2014. Byla to velmi intezivní společná práce," uvedl ředitel Národní galerie Jiří Fajt.
„Cate Blanchettová se v rámci tohoto 'manifestu manifestů' převtěluje do třinácti postav - bezdomovce, učitelky, loutkoherečky nebo dělnice. Proslulým i méně známým výrokům dává v nečekaných souvislostech nové, dramatické vyznění," dodal Fajt.
„Cate Blanchettová coby obyčejná matka před obědem namísto modlitby přeříkává text Claese Oldenburga I am for an Art, o tom, čím je umění. Zasazením apelativního textu do běžného rituálu rodiny a obyčejného prostředí vybízí k zamyšlení nad uměním současným," říká kurátor výstavy Adam Budak.
Studenti a Skála
Kromě Manifestu představí Národní galerie výstavu Biafra ducha – Studenti z třetího světa v Československu. Ta diváka seznámí s tvorbou afrických a asijských studentů, kteří v 60. a 70. letech v Praze studovali film.
Ze současné studentské výtvarné tvorby na evropském kontinentu představí Veletržní palác to nejzajímavější výstavou finalistů a vítěze ceny StartPoint 2017.
Na té je podle jejího kurátora Pavla Vančáta důležitá vedle tradice a rozpětí nezávislost na akademiích, které mají ve výběru jen menšinový hlas. „Nerozhoduje ani médium, technika či námět, nejpodstatnějším kritériem je neotřelost a originalita," řekl.
StartPoint vznikl v roce 2003 v Galerii Klatovy/Klenová jako soutěž pro diplomanty českých uměleckých škol, později se projekt rozšířil do okolních zemí. Roku 2010 StartPoint opustil klatovskou galerii a prezentoval se v dalších prostorech a městech. Od ročníku 2015 je součástí podzimního programu Veletržního paláce.
V letošní mezinárodní porotě zasedli kromě šéfkurátora Národní galerie v Praze Adama Budaka zástupci výstavních institucí z Rotterdamu, Vilniusu, Salcburku a Varšavy. Z českých studentů mezi finalisty jsou Anna Ročňová, z pražské UMPRUM, Martina Růžičková z brněnské FaVU a Pamela Kuťáková z Akademie výtvarných umění v Praze.
Součástí podzimní vernisáže bylo také otevření dosud běžně nepřístupného prostoru haly A Veletržního paláce. Tam je k vidění dlouhodobá instalace děl Františka Skály, které Národní galerie získala od umělce darem, či zápůjčkou z nedávno ukončené velmi navštěvované výstavy ve Valdštejnské jízdárně.