Cement jako kulturní materiál. Pojivu modernity se krátí čas, co bude dál?
O cementu se málokdy dočteme mimo odborná stavebnická periodika. Kim Förster je německý historik architektury, který se jím zabývá v interdisciplinární perspektivě humanitních věd. Podle něj je cement a jeho zdánlivá samozřejmost jedním z konstitučních prvků modernity, kterým je potřeba se kriticky zabývat – hlavně proto, že k jeho vzniku je potřeba velké množství energie a do atmosféry se při zahřívání vápence uvolňuje oxid uhličitý. Budoucnost cementu je proto nejistá.
„Cement hraje důležitou roli minimálně posledních 200 let industriálního rozvoje a taky se stává důležitým tématem v debatě o globálním oteplování v geologickém období antropocénu,“ říká Förster, kterého pozvala na přednášku pražská architektonická Galerie VI PER v rámci doprovodného programu k výstavě Planetary Home Improvement: From Just-in-time to Geological Time.
Beton je po vodě druhý nejpoužívanější materiál a při výrobě cementu se ročně vyprodukuje asi 8 % globálních emisí. To znamená, že by stavitelé a architekti měli na beton brzy zapomenout.
Obliba betonu historicky vyeskalovala v brutalistní architektuře. Tenhle levný, konzistentní a tvarovatelný materiál ale stojí v samém srdci modernity a je důsledkem epochy ohromně levné fosilní energie.
„Vápenec tvoří velkou část všech sedimentů na této zemi. Když jsem studoval historický bulletin švýcarských cementáren z roku 1933, tak tam se s velkou pýchou představovaly všechny možné stroje, drtiče a pece stejně jako technologie balení, uskladnění a podobně. A vedle toho stojí příspěvky různých biologů, kteří přirovnávali zpracování vápence k lidskému trávení, což je metafora, která sice může nabídnout snadné pochopení výrobního procesu, ale zároveň ukazuje, jak naturalizovaný až familiární celý proces měl být,“ popisuje své nálezy v archivech Förster.
Čtěte také
Za samozřejmostí betonu stojí dostupnost vápence a fosilních paliv, lokalizovaná výroba cementu v blízkosti lomů, ale i nadnárodní slučování výrobců, jako je 280. největší společnost na světě – švýcarský Holcim nebo původně německý Heidelberg Cement.
Výrobci cementu jsou si ohrožení byznysu vědomi a přicházejí na trh s různými alternativami nebo s cementem, při jehož výrobě se vyprodukuje méně skleníkových plynů. Klimatická reakce ve stavebnictví by ale měla být razantnější.
Jaké mechanismy se skrývají za výrobou cementu? Proč je těžké odmyslet extraktivistickou funkci moderních přírodních věd? Z jakého důvodu je beton klimaticky neudržitelný? A jaká budoucnost čeká beton a cement? Poslechněte si celý rozhovor s historikem architektury Kimem Försterem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
