Ceny Vinyla znají vítěze. Porotu nadchli Ursula Sereghy, Oliver Torr nebo Heartnoize Promotion

23. únor 2022

Spolek Vinyla rozdal už pojedenácté ceny alternativním českým hudebníkům. Ocenění v kategorii Deska roku si ze slavnostního vyhlášení v Lucerna Music Baru odnesl Oliver Torr, zabodoval s albem Fragility of Context.

Další oceněnou, tentokrát v kategorii Objev, byla elektronická hudebnice Ursula Sereghy, která v loňském roce rozčeřila tuzemské hudební vody experimentální nahrávkou OK Box. Ocenění za počin roku pak dostal promotérský kolektiv Heartnoize Promotion. Ten do Prahy přivezl třeba švédskou varhanistku Annu von Hausswolff nebo keňsko-ugandskou rapperku MC Yallah.

K již tradičním kategoriím loni přibyla ještě cena Jany „Apačky“ Grygarové pro mladé hudební publicisty do 27 let. Její druhý ročník vyhrála autorka z magazínu Full Moon Maria Pyatkina, porotu oslovila především svým souhrnným textem o současné ruské hudební scéně.

Úplnou novinkou je pak kategorie Bastl Electronic Track pro elektronické producenty do 25 let. Tady porotci vybírali z 27 přihlášených skladeb, mezi kterými ocenili tracky Agony and Ivory od Pavly Bastlové vystupující pod jménem Tokyo Drift a maybe it's a ghost or maybe it's just a draft... od Johannese Tröstlera aka DJ Binga.

„Vinyla nechce být jen instituce, která udílí ceny, ale daleko víc nám jde o dlouhodobé vytváření podmínek, které tuzemským tvůrcům pomáhají v dalším rozvoji,“ dodal k záměrům spolku Vinyla za organizátory Tomáš Grombíř.

Spustit audio
  • Sumo zápas s pivem nebo hodnocení mulletů. Florida Man Games vycházejí z mýtů o americkém státu

    26. únor 2024
    Florida Man Games 2024

    Útěk před policií nebo souboj o pivo. To je jen slabý výčet soutěžních kategorií v takzvaných „Florida Man Games“, které si dělají legraci z pověsti tohoto amerického státu. Florida se totiž vyznačuje bizarními novinovými články, ve kterých nechybí rvačky, pití, střelba, zápasení s plazy a další kratochvíle, za které hrozí pobyt ve vězení nebo na jednotce intenzivní péče.

    První soutěž na Florida Man Games vyhrál James Gordon z DeLandu, který o zlomek sekundy před svým soupeřem snědl talíř plný grilovaného vepřového masa a klobás. Na oslavu si dal pivo.

    Další disciplíny zahrnovaly souboje v kalné vodě v nafukovacím bazénu, kde soupeři byli ozbrojeni zbraněmi vyrobenými z bazénových nudlí a lepicí pásky. V dalších soutěžích lidé zápasili ve stylu sumo a drželi přitom džbány s pivem. Utíkali taky před skutečnými zástupci šerifa a skákali přes ploty a vyhýbali se překážkám nebo kradli kola. Jiní se museli poprat o peníze létající v simulovaném hurikánovém větru. Mezi disciplínami byla i soutěž krásy mulletů.

    Za sledování absurdních sportů zaplatili diváci asi 45 dolarů, tedy asi 1000 korun. Někteří lidé za akcí cestovali víc jak 300 kilometrů.

    Fenomén „Florida Man“ pronikl do povědomí národa částečně díky účtu na Twitteru, který vznikl v roce 2013 pod přezdívkou @_FloridaMan. Účet propagoval „skutečné příběhy nejhoršího superhrdiny na světě“ a sdílel titulky zpráv, jako například „Floridský muž pokousal psa, aby si ‚upevnil nadvládu‘“ nebo „Floridský muž se snažil zaplatit za hamburger trávou“.

    Majitel účtu @_FloridaMan ho v roce 2019 zrušil, jak připomíná list New York Times. Odůvodnil to tím, že se mu nelíbí zesměšňovat chování lidí v den, který patří k nejhorším v jejich životě.

  • Mravenci umí podle vědců léčit své kamarády. Mohlo by to pomoc při vývoji léku pro lidi

    26. únor 2024
    Mravenec

    Subsaharští mravenci matabele jsou známí jako precizní lovci, ale vědce nedávno zaujala jejich něžná stránka. Při lovu termitů, svého jediného zdroje potravy, se často zraní, protože termiti se zuřivě brání a způsobují útočníkům vážná zranění. Mravenci ale mají zvláštní schopnost uzdravovat své kamarády: dokážou rozpoznat, kdy je zranění infikované, a léčit je antimikrobiálními látkami, které si sami vyrobí. Všímá si toho list Washington post.

    „Mají velmi propracovaný systém, jak se s pozoruhodnou účinností vypořádat s nebezpečnými a někdy i smrtelnými infekcemi,“ říká vědec z katedry ekologie zvířat a tropické biologie na Würzburské univerzitě Erik Frank.

    Jeho studie se zaměřila na mravence nakažené bakterií pseudomonas aeruginosa, což je běžná infekce při poranění. Stejný mikrob mimochodem loni ve Spojených státech kontaminoval oční kapky pro lidi a způsobil případy slepoty a úmrtí a je rezistentní vůči lékům.

    Mravenci při ošetřování infikovaných ran produkují látku složenou ze 100 chemických sloučenin a 41 proteinů. Frank dodává, že díky tomu aplikují na ránu druhého mravence něco jako širokospektrální antibiotikum.

    Některé z těchto sloučenin by podle vědců mohly mít využití i v našem zdravotnictví. „V sekretech byl zdaleka nejhojněji zastoupen jeden dosud nepoznaný protein. Vsadím se, že na této bílkovině je něco zvláštního při léčbě infikovaných ran,“ říká.

  • K čemu je potřeba přestupný rok? A proč se den nepřidává úplně každé čtyři roky?

    26. únor 2024
    Přestupný rok

    Přestupný rok byl zaveden z velké části proto, aby se měsíce synchronizovaly s ročními událostmi, včetně rovnodenností a slunovratů. Všímá si toho agentura AP s odkazem na vědce amerického Kalifornského technologického institutu.

    Doba, za kterou Země oběhne slunce totiž není přesně 365 dní v roce. Cesta naší planetě podle vědců z NASA trvá asi o šest hodin déle.

    Neznamená to ale, že každý čtvrtý rok je přestupný. Ani těch 6 hodin totiž není úplně přesný údaj a za několik desítek let by roční události opět neseděly. Rozhodlo se proto, že roky dělitelné 100 se nebudou přestupné, pokud nebudou zároveň dělitelné 400.

    V uplynulých 500 letech nebyl přestupný den v letech 1700, 1800 a 1900, ale v roce 2000 byl. V příštích 500 letech, pokud bude praxe dodržována, nebude přestupný den v letech 2100, 2200, 2300 a 2500.

    Co by se tedy dělo bez přestupného roku? „Bez přestupných roků bychom po několika stech letech měli léto v listopadu,“ řekl Younas Khan, učitel fyziky na Alabamské univerzitě v Birminghamu. „Vánoce budou v létě.“

    S přestupným přichází také tradice. Například v Irsku to býval den, kdy bylo možné, aby ženy požádaly o ruku muže a ne naopak. Podle historičky Katherine Parkinové tradice sahá až do pátého století, kdy svatá Bridget apelovala na svatého Patrika, aby nabídl ženám možnost požádat o sňatek. Ve dvacátém století ale tenhle zvyk feministky označily jako výsměch rovnoprávnosti pohlaví.

  • Červená rtěnka možná pochází z Íránu. Archeologové našli její předchůdkyni z doby bronzové

    23. únor 2024
    žena, rtěnka, červená rtěnka, rty, krása
    Nový archeologický objev starý přes čtyři tisíce let odhaluje, že první tubu s červenou rtěnkou možná vymysleli staří Íránci. Nalezené líčidlo na rty pochází z doby bronzové a je v obalu, který svým tvarem připomíná dnešní oválné tuby. Také receptura rtěnky se podle vědců podobá složení dnešních přípravků na rty.

    Zatímco původ očních linek se připisuje Egypťanům, červená rtěnka by na základě nového objevu mohla pravděpodobně patřit Íráncům. Vědci z univerzit v Padově a Teheránu nalezli chloritovou lahvičku s tmavě červeným práškem u řeky Hilal v provincii Kermán. Nacházela se mezi předměty, které vyplavila voda z hrobů civilizace předcházející Peršanům, v sumerském písmu známé jako Maraši nebo v akkadském jako Parašum, píše server Good News Network.

    Podle výzkumu uveřejněném v časopise Nature by líčidlo mělo pocházet z doby bronzové a jeho výrobu archeologové datují mezi lety 1936 a 1687 před naším letopočtem. Jde tak o nejstarší objevený kosmetický přípravek v regionu Blízkého východu.

    Archeologové lahvičku podrobili analýze, včetně kapalinové chromatografie, hmotnostní spektroskopie, skenovací elektronové mikroskopie a rentgenové difrakce, aby identifikovali minerální složení líčidla. To sestávalo z hematitu, manganitu, braunitu, galenitu, anglesitu a vosků na rostlinné bázi. Podle archeologů se tak toto složení až nápadně podobá recepturám, které se na výrobu rtěnek používají dnes.

    „Zatímco staroíránské podkladové báze, oční stíny a růžové barvy se vyráběly převážně z uhličitanů olova, nově objevená kosmetika obsahuje minimální množství olovnatých minerálů. To může naznačovat, že si výrobci této kosmetiky na rty byli vědomi potenciálního nebezpečí přímého orálního požití olova,“ popisují vědci.

  • Německo na cestě k legalizaci konopí. Lidé by mohli držet až 50 gramů pro osobní potřebu

    23. únor 2024
    marihuana, prodej marihuany, konopí, legalizace
    Německý parlament by podle očekávání měl během pátku částečně legalizovat konopí pro osobní potřebu. Nová legislativa by měla marihuanu vyřadit ze seznamu zakázaných látek a lidé by ji mohli legálně kupovat, pěstovat i držet, a to až do 50 gramů. 

    Pokud zákon projde parlamentem, stane se Německo třetí evropskou zemí, ve které bude možné legálně prodávat, kupovat, pěstovat i držet marihuanu. A to po Maltě a Lucembursku. Na veřejnosti by jednotlivec u sebe mohl přechovávat až 25 gramů pro osobní užití, v domácím prostředí až 50 gramů, píše server Guardian.

    Změnu legislativy podporuje spolkový kancléř Olaf Scholz spolu s trojkoalicí, v níž jsou sociální demokraté, Zelení a Svobodná demokratická strana. Pokud dojde ke schválení jejich návrhu, od dubna by lidé mohli pěstovat až tři rostliny a od července by bylo možné konopí zakoupit i v specializovaných neziskových klubech.

    Zákon by měl pomoct zlegalizovat trh s marihuanou, na kterém aktuálně nakupuje okolo sedmi milionů německého obyvatelstva, které ji užívají pravidelně. Podle vlády má také zákon pomoct v dostupnosti konopí lidem, kteří ho užívají hlavně pro zdravotní účely a navíc by se tím měla zvednout i kvalita prodávané látky.

    47 % respondentů průzkumu YouGov jsou úplně či spíše pro legalizaci, dalších 42 % je spíše či úplně proti, zbylých 11 % z 2151 dotazovaných nemá silný názor, píše server Deutsche Welle.

    Proti legalizaci marihuany se postavily některé ze spolkových zemí, včetně Bavorska. Hlavním argumentem proti legalizaci jsou obavy z přístupnosti látky dětem a mladistvým. Podle tamního ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha by ale zákon měl napomoct ke kontrole distribuce konopí a zmenšit i skrytý trh s ním.

    „Ochrana dětí a mládeže je jádrem toho, čeho má tento zákon dosáhnout. V posledních deseti letech spotřeba u dětí a mladých lidí neustále roste,“ řekl Lauterbach. Navíc také dodal, že legislativa zakáže kouření konopí v okruhu 100 metrů od vzdělávacích zařízení.

  • Vědci přišli na nový způsob zkoumání antihmoty. Její antičástice zmrazili pomocí laseru

    23. únor 2024
    Hmota a antihmota (ilustrační snímek)
    Nové způsoby zkoumání i potenciálního využití antihmoty může přinést experiment, během kterého vědci z CERNu pomocí laseru zamrazili atom pozitronia, v němž se nachází antičástice elektronu. Tím se podařilo částice zpomalit, aby je bylo možné lépe zkoumat pro jejich budoucí využití třeba v lékařství nebo cestování vesmírem. 

    Vědci zamražení pomocí laseru testovali na atomu pozitronia, což je atom vodíku, v němž se nachází částice hmoty i antihmoty – tedy elektron a jeho antičástice zvaná pozitron. Experiment provedli výzkumníci ve švýcarském CERNu, kde mají v současnosti největší úložiště atomů vodíku s antičásticemi, píše server BBC.

    „Fyzikové jsou do pozitronia zamilovaní. Je to ideální atom pro experimenty s antihmotou. Nyní otevíráme celou oblast jejího studia,“ uvedl k experimentu jeho hlavní řešitel Ruggero Caravita z CERNu.

    Pomocí techniky laserového chlazení se jim povedlo atomy ochladit až na 100 °C, což je zatím vůbec nejnižší teplota, které se podařilo dosáhnout. Celý experiment byl poměrně složitý a náročný. Spočíval v tom, že vědci laserem osvětlovali atom pozitronu, aby se částice uvnitř něj přestaly tak rychle pohybovat a bylo tak možné je lépe prozkoumat. Dosud bylo totiž studium antihmoty velmi obtížné, protože její atomy jsou kvůli velmi rychlému pohybu částic v podstatě nepolapitelné a navíc se po 142 miliardtinách sekundy rozpadá na gama záření, píše na svých stránkách CERN.

    Výzkum antihmoty by mohl být prospěšný pro řadu oborů, protože tato látka může mít velké praktické přínosy. Když se elektron a pozitron spojí, uvolní obrovské množství energie, což může být využité třeba pro výkonné gama lasery. Ty mají využití hlavně v lékařství, například v zobrazovacích metodách nebo pro léčbu rakoviny. Někteří vědci ale vidí potenciál i pro jiné obory, třeba pro vesmírné cestování. Tato energie by se totiž mohla dát využít pro pohon kosmických lodí.

  • Frýdek-Místek nainstaluje do parků nové budky. Chce jimi podpořit hnízdění ptáků

    22. únor 2024
    Budka

    Ve frýdecko-místeckých městských parcích by mělo přibýt 30 odolných budek pro ptactvo. Radnice chce podpořit jejich hnízdění a instalací nových ptačích obydlí tak chce nahradit chybějící přirozené prostředí pro rozmnožování, kterého je ve městě nedostatek. Píše o tom server Ekolist.cz.

    Stromy ve městech jsou pro hnízdění ptáků často nevyhovující. Kvůli kvalitě ovzduší, zvýšené prašnosti a dalším vlivům žijí stromy často kratší dobu. „V parcích sice stromy žijí déle, ale zase na ně působí masivní rozrůstání jmelí, anebo je nezbytné je kácet z důvodu zajištění bezpečnosti pro kolemjdoucí,“ uvedla mluvčí frýdecko-místeckého magistrátu Jana Musálková Jeckelová.

    Mladé stromy zase nejsou vhodné pro ty druhy ptáků, které hnízdí v dutinách. Město se tak rozhodlo přijít s náhradním řešením ve formě nových budek. V první vlně jich nechá nainstalovat 30, v budoucnu by jich chtělo umístit ještě více.

    Nová ptačí obydlí by měla být vyrobená z odolného materiálu a měla by mít životnost okolo 25 let. Budky budou vytvořené ze směsi betonu a dřevěných pilin a měly by být i tepelně izolované. „Materiál je paropropustný, dobře kompenzuje prudké změny teplot. Proto nedochází uvnitř ke kondenzaci vlhkosti a následně k hnilobě jako u standardních dřevěných budek,“ řekl náměstek primátora Jiří Kajzar z hnutí Naše Město F-M.

    V parcích budou umístěné dva typy budek. První typ s menším vletovým otvorem bude pro menší ptáky, jako jsou třeba drobnější druhy sýkor. Druhý typ pro větší ptáky bude třeba pro vrabce, rehky nebo brhlíky. Zároveň by některé budky měly mít otvor tvarovaný tak, aby ptactvo nemohli ohrožovat predátoři, třeba kočky nebo kuny.

  • Meta a Open AI podepsaly pakt proti dezinformacím generovaným AI. Omezit je mají hlavně ve volbách

    22. únor 2024
    Volby na mobilu

    Během šestnáctého ročníku Mnichovské bezpečnostní konference podepsaly největší technologické společnosti pakt, který má zabránit využívání nástrojů umělé inteligence k narušování demokratických voleb po celém světě. Mezi signatáři je třeba Meta, OpenAI, X, TikTok, Microsoft, McAfee a Amazon. Upozorňuje na to server Good News Network.

    V letošním „supervolebním“ roce proběhnou volby ve více než 60 zemích po celém světě, včetně USA, Velké Británie, Indie, Evropské unie včetně Česka i Slovenska, Ruska a Běloruska a značného množství afrických států. Odborníci tak v souvislost s tím varují před riziky spojenými s nástroji generativní AI, které mohou být během volebních kampaní zneužité k šíření dezinformací.

    Společnosti Meta, OpenAI, X, TikTok, Microsoft, McAfee a Amazon se tak rozhodly dobrovolně přijmout preventivní opatření, která se budou zaměřovat hlavně na vygenerovaná videa, obrazy, hlasové nahrávky nebo zvuky, v nichž budou figurovat političtí kandidáti a další klíčoví aktéři demokratických voleb. Zároveň by se měl pakt týkat také obecně šířených dezinformací o volbách.

    Dohoda mezi technologickými giganty má spíše symbolické dopady. Nezavazují se k tomu, že budou takto generované dezinformace, jako jsou třeba deepfakes, zakazovat a blokovat. Podle společností by totiž obsahy měly být na sociálních sítích a platformách automaticky označené jako generované umělou inteligencí, aby každý z uživatelů mohl tuto skutečnost zvážit sám.

    Někteří to považují za nedostatečné, ale snaha společností je obecně oceňovaná. „Formulace není tak silná, jak by se dalo očekávat. Myslím si ale, že bychom měli ocenit a uznat, že společnosti mají zájem na tom, aby jejich nástroje nebyly používány k podkopávání svobodných a spravedlivých voleb,“ uvedla Rachel Orey, zástupkyně ředitele projektu Elections z amerického think tanku Bipartisan Policy Center.

  • Velrybám pomáhá ke zpěvu speciální hlasivka. Jejich písně ale v oceánu narušuje lidská činnost

    22. únor 2024
    Velryba

    Dánským vědcům se podařil odhalit přesný způsob, kterým velryby vytvářejí svůj známý zpěv. Pomáhá jim k tomu speciální hlasivka, kterou výzkumníci poprvé prozkoumali a popsali. V rámci studie ale také upozornili na to, že činnost člověka v oceánu velryby ruší a znemožňuje tvorům se mezi sebou dorozumívat. Píše o tom server BBC.

    Dunivé zvuky a sténání, které nazýváme jako velrybí zpěv, mohou největší tvorové planety z malořádu kosticovců vydávat kvůli speciálně uzpůsobeným strukturám v hrtanu a hlasivce ve tvaru písmene „U“, již se nachází v něm. Anatomie hrtanu velrybám umožňuje během zpěvu uzavřít dýchací cesty, zadržet dech a vzduch potřebný pro zpěv tak v sobě v podstatě recyklují. Hrtan jim také zabraňuje vdechovat vodu, takže se tvorové během zpěvu neutopí.

    Přesný způsob vytváření zvuku u kosticovců, mezi které patří třeba velrybovití, plejtvákovci nebo keporkaci, nebyl dosud přesně známý. Vědcům z University of Southern Denmark se to ale podařilo ozřejmit během experimentů s hrtany tří uhynulých velryb, které vyjmuli a následně jimi v laboratorních podmínkách proháněli vzduch.

    Zároveň se výzkum také zabýval frekvencí vydávaného zvuku. Rozsah i hloubka vokalizace je u těchto živočichů fyziologicky omezená a dokážou tak vydávat zvuky jen do 300 Herzů. „Zvuk je pro jejich přežití naprosto klíčový, protože je to jediný způsob, jak se mohou v oceánu najít a pářit,“ řekl vedoucí studie Coen Elemans z University of Southern Denmark.

    V současnosti ale velrybí písně významně narušuje lidská činnost v oceánech, hlavně provoz lodí, jejichž hluk se pohybuje v podobných frekvencích. Velrybám tak na větší vzdálenosti znemožňuje komunikovat. „Nemohou se jednoduše rozhodnout, že budou například zpívat výš, aby se vyhnuly hluku, který v oceánu vydáváme my,“ dodal Elemans. Tato zjištění by mohla být důležitým argumentem pro větší ochranu oceánů před lidskou činností.