Černá duše Karlína mizí, co ji nahradí? Proměna jedné městské části symbolizuje přeměnu celé Prahy

26. březen 2020

„Karlín bývá popisován jako Fénix, který povstal z popela. My jsme se pokusily nahlédnout na tuhle představu trochu kriticky,“ říká Eliška Málková, jedna z kurátorek výstavy Pro/Měna Karlín. Výstava v galerii Vi Per se snaží popsat, co se vlastně v původně dělnické a průmyslové čtvrti od povodní v roce 2002 stalo. Autorky výstavy v magazínu Spot vysvětlují, proč i změny, které na první pohled vypadají prospěšně, mohou být v lecčems problematické.

Městská část Praha 8 výstavě poskytla záštitu, k tématu proměny Karlína se ale současné vedení MČ Radiu Wave nechtělo vyjádřit.

Někteří si proměnu Karlína za posledních 20 let nemohou vynachválit, pro jiné je symbolem negativní gentrifikace a pro další znamenala ztrátu domova. Eliška Málková s Lyndou Zein se rozhodly na karlínský vývoj podívat pomocí dat. Údaje o tom, kolik městská část prodala domů a pozemků, kolik lidí se do Karlína přistěhovalo i odstěhovalo pryč nebo kolik kancelářských komplexů tu za posledních 18 let vyrostlo, jsou napsány přímo na zeď galerie. Strohé věty mají kolikrát větší působivost než rozsáhlé texty.

Představu o tom, jak moc se ve čtvrti zvýšily od povodní ceny, si mohou návštěvníci udělat z modelů ve tvaru jednotlivých karlínských pozemků. Jejich spodní patro tvoří cena za metr čtvereční v roce 2002, horní v současnosti. Model brownfieldu na Rohanském ostrově, kde se ceny zvýšily mnohonásobně, je díky tomu tak nestabilní, že na vernisáži každou chvíli hrozilo zřícení. „Na tom je vidět, jak moc je to nepřirozené,“ ohodnotila situaci Lynda Zein.

Proměna Karlína ale nespočívá jen v nahrazení staré zástavby luxusními kancelářskými a bytovými projekty, ale hlavně ve změně složení obyvatel. Teoretickou část výstavy tak doplňují projekce Davida Přílučíka. Vznikly ve spolupráci se socioložkou Barborou Matysovou, která natočila rozhovory s bývalými i současnými obyvateli. „Překvapilo mě, že současnou developerskou výstavbu kritizují jak bývalí obyvatelé, tak novousedlíci, kteří si tu pořídili byt teprve před pár lety,“ říká socioložka.

Pro Karlín je typický odsun romského obyvatelstva, které tu před rokem 1989 tvořilo silnou pospolitost a mělo dobré vztahy s majoritou. Povodně prý byly záminkou pro to, aby se většina Romů už do Karlína nemohla vrátit. „Dříve v Karlíně žila také hlavně nižší a střední třída, která ale pomalu přestávala na život tady mít,“ vysvětluje Matysová. „Po roce 2002 se sem ještě stěhovala střední a vyšší střední třída, ale při dnešních cenách už si tu nemůže dovolit koupi bytu ani ona. Dnes je to dostupné už jen lidem s nejvyššími příjmy a spekulantům.“

Logo

„Pro mě je gentrifikace Karlína problematická z několika rovin. Jednou z nich je právě ta sociální,“ říká Eliška Málková. „Hodně se mě dotklo, když jsem zjistila, že i dnes jsou lidé z Karlína nuceně vystěhováváni.“ Barbora Matysová upozorňuje, že Karlín je nejen celopražským, ale i celosvětovým příkladem současných procesů. „Města přestávají sloužit těm, kteří v nich celý život pracovali v dělnických profesích nebo službách, a dnes si v nich nemohou dovolit bydlet. Slouží jen těm, kteří na to mají. Lidem se nevrací zpět to, co městu dali,“ říká socioložka.

Pro Lyndu Zein je pointou výstavy otázka, co mají dnes města a městské části dělat, co mají regulovat a koho chránit. „Vnímám jako chybu, že nejchudší lidé museli odejít, že město nedokázalo ochránit ty nejzranitelnější,“ uzavírá Lynda Zein. Městská část Praha 8 výstavě poskytla záštitu, k tématu proměny Karlína se ale současné vedení MČ nechtělo vyjádřit.

V době karantény na výstavu nemůžeme. Poslechněte si tedy alespoň rozhovor s autorkami výstavy Pro/Měna Karlín, ať víte, na co se těšit, až nás propustí zpět za kulturou!

Logo
autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Související