Černobylská havárie pohledem seriálu i jaderné fyziky a střížovické šlechtění nových odrůd jabloní

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o výzkumu novozélandských vědců, kteří neodhalili v jezeře Loch Ness přítomnost žádného neznámého tvora a také o objevu 550 milionů let starých fosilií živočichů, který se podařil čínským paleontologům. Seznámíme vás s největším japonským dinosaurem kamuysaurem a představíme vám archeologický objev středověkého lesa na Havlíčkobrodsku; nakonec zauvažujeme nad bezpečností na oběžné dráze kolem Země, které hrozí přeplnění družicemi satelitních operátorů.

Havárie, seriál a realita

Černobylská elektrárna|foto: Fotobanka Pixabay,©

Havárie jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu, k níž došlo 26. dubna 1986, a události, které po ní následovaly, značně zvýšily citlivost veřejnosti k otázkám jaderné bezpečnosti. Zejména v zemích bývalého Sovětského svazu. Letos v srpnu se to znovu potvrdilo – díky události ve vojenském polygonu u ruského města Severodvinsk na pobřeží Severního moře, kde došlo k havárii blíže neurčeného jaderného zařízení. Dopady této havárie byly ve srovnání s Černobylem takřka nicotné. Obě události však nesou jeden společný rys – doslova „tajnosnubný“ přístup odpovědných činitelů a institucí, které informují veřejnost neochotně a se zpožděním.

Tragická černobylská pochybení velmi sugestivně, i když s jistou uměleckou licencí, zachytil americko-britský seriál „Černobyl“, který měl premiéru letos na jaře. Vysloužil si mnoho chvály, ale i kritická slova na adresu tvůrců, kteří s některými fakty zacházeli opravdu velmi volně. Co si o seriálu myslí jaderný fyzik Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky v Řeži u Prahy? Velmi obtížné muselo být pro filmaře popsat fyzikální jevy a technické záležitosti, které určovaly průběh událostí, nebylo je možné vynechat, ale zároveň se nedaly v dramatickém příběhu detailně vysvětlit. Jak se jim to podařilo? A jak vypadá Černobyl dnes?

Jak vznikají nové odrůdy jabloní?

Odrůda jabloně Sirius|foto: Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám, Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.

Šlechtitelská stanice ve Střížovicích u Turnova se více než půl století věnuje šlechtění nových odrůd jabloní, odolných proti závažným chorobám. Před týdnem jsme se v Planetáriu věnovali historii této stanice a některým jejím šlechtitelským úspěchům; také jsme si řekli, jaké choroby trápí jabloně nejvíce a jsou proto hlavním předmětem zájmu střížovických šlechtitelů. Tentokrát vám přiblížíme především samotný proces šlechtění a testování nových odrůd.

Jak se vytvářejí nové odrůdy jabloní? O tom hovoří vedoucí šlechtitelské stanice Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky Radek Černý. V první řadě připomíná, že nejde o žádné genetické manipulace - ve Střížovicích se šlechtí především klasickým, konvenčním způsobem. Jak celý proces křížení, šlechtění a testování nové odrůdy trvá dlouho? Kolik času uběhne, než se objeví na trhu? Jak tento proces urychlila modernizace střížovické stanice z roku 2017? A v čem tato modernizace spočívala?