Češi mohou pomoci vědcům. Budou pozorovat, kdy kvetou rostliny nebo opadávají listy ze stromů

1. březen 2019

Lidé v Česku mohou pomoct vědcům pozorovat dopady změn počasí, znečištění nebo škůdců na přírodu. Sledovat budou vývojové fáze rostlin. Zaznamenávat by měli, kdy se u vybraných druhů rostlin objeví květy či opadají listy. Projekt startuje na jaře a lidé budou moct svá zjištění zapisovat na webu www.fenofaze.cz.

Na projektu spolupracují Český hydrometeorologický ústav a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Sledovat vývojové fáze rostlin bude moct kdokoli, nebude potřebovat žádné speciální vybavení. „Ten, kdo se k nám přidá, se poučí o zákonitostech, kterými se příroda řídí, a poučí se o růstových fázích klíčových rostlinných druhů naší krajiny, ať jde o stromy, keře nebo polní plodiny. Pro každý druh, který sledujeme, je nutné zaznamenat termín daných fází vývoje – například rašení listů, kvetení stromů, zbarvení či opad listů nebo datum vzcházení či kvetení polních plodin,“ sdělila Lenka Bartošová z Akademie věd. Informuje o tom Ekolist. Sledování vývojových stadií rostlin, takzvaných fenologických fází, je nedílnou součástí studia dopadů klimatických změn. „Je zde významný a jasně zřetelný posun termínů fenologických fází do dřívějších dat právě v reakci na stav počasí,“ uvedl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Michal V. Marek. Díky informacím získaným od laické veřejnosti budou moct vědci mimo jiné sledovat odezvu rostlin na změny klimatu nebo monitorovat aktivitu pylových alergenů v ovzduší. Také bude možné lépe využít družicové snímky a odlišit proměny krajiny v důsledku nástupů vývojových fází rostlin od změn způsobených škůdci, chorobami či znečištěním. Údaje mohou také pomoct zjistit, jak změny teplot ovlivňují nejen stromy a rostliny, ale třeba i hnízdění ptáků. Sledování vývojových fází rostlin přitom není žádná novinka, v Česku začalo už ve 20. letech minulého století. Teď poprvé ale do něj vědci chtějí masově zapojit laickou veřejnost.

autor: Vít Voltr
Spustit audio
  • V brazilském parlamentu poprvé usednou dvě trans političky

    6. říjen 2022
    Erika Hilton

    Duda Salabert a Erika Hilton byly zvoleny do brazilského Národního kongresu jako první trans ženy v historii země. Podle španělského serveru El País ale budou čelit nepřátelskému prostředí. Nové složení brazilské poslanecké sněmovny je totiž jedním z nejkonzervativnějších.

    Salabert i Hilton už mají zkušenosti z komunální politiky, na federální úrovni jsou ale nováčky. Obě ženy jsou dlouholetými aktivistkami, Salabert také vyučovala portugalštinu. Ze školy ale byla podle španělského serveru nucena odejít, protože čelila tlaku ze strany rodičů a slovním výhružkám.

    Kromě boje proti transfobii zasvětila Salabert svůj politický program také životnímu prostředí. Během kampaně slíbila vysadit strom za každý získaný hlas. Zároveň jako první politička v historii vedla uhlíkově neutrální kampaň, a to bez letáčků, vlajek nebo samolepek. Kromě toho chce také omezit používání pesticidů a omezit těžbu přírodních zdrojů.

    Hilton zase musela čelit diskriminaci kvůli svojí genderové identitě. Když jí bylo čtrnáct, rodina ji vyhodila z domu a Erika se začala živit jako sexuální pracovnice. Jako aktivistky bojující za práva trans lidí si jí později všimla brazilská Strana socialismu a svobody. Její program se sice soustředí na LGBTQ+ komunitu, podle El País se chce také věnovat například původním brazilským obyvatelům.

    Španělský server připomíná, že LGBTQ+ komunita čelí v Brazílii diskriminaci. Loni bylo v zemi zabito 140 trans Brazilců, což je podle serveru víc než kdekoliv jinde.

  • Nový superkontinent vznikne spojením Asie a Ameriky. Potrvá to stovky milionů let

    6. říjen 2022
    Zeměkoule

    Asie a Amerika se podle vědců jednou spojí a vytvoří superkontinent. Může za to spojování zemských masivů. Proces ale bude trvat ještě nejméně dva miliony let. Informuje o tom britský server Independent.

    Australští vědci totiž zjistili, že se Tichý oceán uzavírá do sebe a postupem času vytvoří nový kontinent. Superkontinent Amasia, jak ho vědci pojmenovali, vznikne spojením Ameriky a Asie.

    „Během posledních dvou miliard let vznikl superkontinent každých šest set milionů let, za několik set milionů se spojí i současné kontinenty,“ říká hlavní autor studie Chuan Huang z Curtinovy univerzity v australském Perthu.

    Podle studie publikované ve vědeckém časopise National Science Review se Tichý oceán pomalu, ale trvale zmenšuje a to asi o jeden centimetr ročně. Tektonické desky, na kterých leží Amerika, se přitom pomalu posouvají na západ.

    Nový kontinent ale nevznikne dřív než za několik milionů let. Australští experti z perthské univerzity totiž pomocí počítačové simulace spočítali, že se desky srazí až za 200 až 300 milionů let, kdy vytvoří superkontinent Amasia.

    „Předpokládáme, že superkontinenty, které známe z minulosti, vznikly jiným způsobem, bavit se můžeme o introverzi nebo naopak extroverzi,“ popisují vědci. „U introverze jde o uzavření vnitřních oceánů, které vznikly při rozpadu předchozího superkontinentu, uzavření předchozího vnějšího superoceánu zase známe jako extroverzi,“ vysvětlují v National Science Review.

  • Energii pro lidi, ne pro zisk. Začal další Klimakemp

    6. říjen 2022
    Aktivisté Klimakempu u Okořína na Mostecku demonstrovali v roce 2020 před uhelnou elektrárnou Počerady u Volevčic na Mostecku za budoucnost bez uhlí

    Na Ostravsku začal v pondělí 3. října další Klimakemp, bezpečný a všem otevřený tábor plný workshopů, přednášek a nenásilných demonstrací za klimatickou spravedlnost pořádaný organizací Limity jsme my. Do studia Radia Wave přišla letošní ročník představit jedna z organizátorek, Alžběta Králová.

    Klimakemp se každý rok odehrává na jiném místě, které je klimatickou krizí výrazně postiženo. V minulosti to byla třeba obec Horní Jiřetín zasažená těžbou uhlí, letos je to osada Děhylov na Ostravsku. Organizace Limity jsme my, která Klimakemp už šestým rokem pořádá, se tentokrát rozhodla upozornit na nepříznivou bytovou situaci v Moravskoslezském kraji a energetickou krizi, kterou Česko právě prochází.

    Alžběta Králová

    „Letošní zimy se bojíme všichni,“ říká jedna z organizátorek. I proto je heslem aktuálního Klimakempu slogan „Energii pro lidi, ne pro zisk“ a kromě koncertů, přednášek a debat se chystají například workshopy, při kterých se lidé naučí, jak a čím si mohou zateplit dům, aby tuto zimu snáze překonali. Mimo to návštěvnictvo také o víkendu čekají nenásilné demonstrace za spravedlivé bydlení a akce občanské neposlušnosti.

    Jak dodává Králová, pro organizátorský kolektiv je vždy důležité, aby se tábora a přidružených událostí účastnili i místní a nejen lidé, kteří se už aktivismu věnují nebo se o problémy spojené s klimatem intenzivně zajímají.

    Podobné klimatické kempy navazují na první akci tohoto druhu konanou ve Velké Británii v roce 2006. Jejím cílem bylo vzdělávat návštěvnictvo, ukazovat, že udržitelný způsob života je možný, budovat rozsáhlé klimatické hnutí a v neposlední řadě přímými akcemi upozorňovat na činnost institucí, které za klimatický rozvrat nesou odpovědnost. O totéž se snaží i organizátoři a organizátorky letošního Klimakempu, který probíhá mezi 3. a 10. říjnem v osadě Děhylov. Více informací najdete například na Facebooku či v krátkém rozhovoru.

  • Kolín rozšíří psí útulek o výběh pro hospodářská zvířata

    5. říjen 2022
    ovce
    Útulek pro hospodářská zvířata vznikne u psího útulku za lesoparkem v Borkách. Sloužit bude například pro zakrslé kozy a ovce, postupně by se měl ale rozrůst i o další zvířata. Podle serveru Ekolist se záměr rozšířit útulek o hospodářská zvířata objevil už před několika lety. Celý proces ale zdržela pandemie koronaviru a nepříznivá situace na trhu se stavebními materiály.

    Společnost Environmental Building by měla výběh začít stavět na jaře. Součástí bude oplocení, technické zázemí a přístupová cesta. V areálu vznikne i chlívek, šplhací prvky, objekt na skladování sena a slámy. Hlavním stavebním materiálem bude dřevo. Společnost výběh postaví za 2,4 milionu korun bez DPH. Město firmu vybralo až ve druhém kole, do prvního se totiž podle Ekolistu nikdo nepřihlásil.

    Hospodářská zvířata budou mít na starost zaměstnanci psího útulku, se kterým bude minizoo sousedit. Psí útulek pojme až 24 psů a zřizuje ho město od roku 2001. Na jeho provoz lidé přispívají materiálními dary.

  • Ruský soud udělil pokutu TikToku kvůli propagaci homosexuality

    5. říjen 2022
    LGBT vlajka

    Moskevský soud po čínské sociální síti požaduje tři miliony rublů, to je v přepočtu jeden milion tři sta tisíc korun. Podle ruského soudu se TikTok provinil neodstraňováním příspěvků souvisejících s LGBTQ+ tématikou. Informuje o tom britský server Independent.

    Soud tak vyhověl stížnosti ruského telekomunikačního regulátora Roskomnadzor. Podle úřadu TikTok umožňuje sdílení videí, která porušují ruské zákony, protože propagují „LGBT, radikální feminismus a pokřivený pohled na tradiční sexuální vztahy“.

    „Na rozdíl od Západu Rusové nikdy nepřestanou milovat svoji zemi, víru a tradiční hodnoty,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin minulý týden při příležitosti anexe čtyř ukrajinských oblastí. Právě obranou tradičních hodnot ruský režim obhajuje potlačování práv sexuálních menšin.

    V roce 2013 přijalo Rusko zákony zakazující takzvanou propagaci homosexuality, čímž v zemi de facto zakázalo jakékoliv snahy o emancipaci členů LGBTQ+ komunity.

    Kromě TikToku pokutoval ruský soud také streamovací platformu Twitch vlastněnou americkou společností Amazon. Kvůli tomu, že platforma nesmazala rozhovor s poradcem ukrajinského prezidenta Oleksijem Arestovyčem, má zaplatit pokutu čtyři miliony rublů, v přepočtu necelé dva miliony korun.

    Soud podle serveru Euronews uvedl, že rozhovor obsahuje falešné informace. Server připomíná, že Twitch dostal v Rusku letos pokutu už podruhé, a to rovněž za rozhovor s Arestovyčem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu udělily ruské soudy zahraničním společnostem několik pokut. Patří mezi ně například služba WhatsApp, sociální síť Snapchat nebo server Wikipedia.

  • Nový Zéland má problém. Produkuje příliš mnoho medu

    5. říjen 2022
    včely, plástev, med, včelař

    V posledních pěti letech poptávka po tradičním novozélandském medu rostla. Vše umocnila pandemie koronaviru, která ceny medu mānuka vyhnala nahoru a na Novém Zélandu vyvolala medovou horečku. Podle britského serveru Guardian teď ale poptávka klesá a země se doslova topí v medu.

    Ostrov má teď v zásobách až 30 tisíc tun medu. Za rok se ale obvykle prodá maximálně 13 tisíc tun. Šéfka včelařské organizace Apiculture New Zealand Karin Kos uvedla, že zásoby pomohla vytvořit mimořádně bohatá sezóna 2020 a zájem o domácí med podpořený pandemií koronaviru. „V roce 2020 byla úroda obrovská, sklidili jsme asi 27 tisíc tun medu, průměr je přitom 19 tisíc,“ říká Kos.

    Ministerstvo průmyslu uvedlo, že během pandemie navíc vzrostla poptávka po zdravých potravinách. Z Nového Zélandu se podařilo vyvézt med v hodnotě 482 milionu dolarů, to je v přepočtu skoro 12 miliard korun. Tyto hodnoty se ale podle ministerstva nepodaří udržet a export může klesnout až o 15 %.

    Na cenu medu mānuka to nemá větší vliv, v průměru se teď prodává zhruba o 10 % levněji. Menší poptávku ale pociťují zejména novozélandští včelaři. Ti prodávají med až o polovinu levněji, protože velcí odběratelé, kteří by jej normálně nakupovali, se zbavují svých skladových zásob.

    Během posledních dvou let počty včelstev klesly asi na 720 tisíc. „Očekáváme, že jejich počet ještě klesne. Optimální by bylo asi 600 tisíc včelstev,“ uvádí Kos z Apiculture New Zealand. „Včelaři už dělali všechno, co mohli, aby snížili náklady, nevím, jestli můžou udělat ještě něco dalšího,“ dodává ředitelka organizace.

  • Bohaté celebrity v LA plýtvají vodou. Město jim začíná omezovat dodávky

    4. říjen 2022
    Kim Kardashian a mnoha dalším americkým celebritám hrozí kvůli plýtvání vodou instalace omezovače průtoku

    Los Angeles prožívá historické sucho. To ale některým jeho obyvatelům nebrání v tom udržovat svoje trávníky a okrasné zahrady dobře zalévané. Podle britského serveru Guardian s vodou nešetrně zachází hlavně celebrity a známé osobnosti. Místní úřady tak radikálně zakročily a bohaté teď drží na uzdě díky takzvanému omezovači průtoku.

    Jedná se o malý kovový disk, který lze během několika minut nainstalovat do potrubí a výrazně zpomalit průtok vody. Podle záznamů vodárenských společností, které prověřil britský server Guardian, byla vychytávka nainstalována třeba komiku Kevinu Hartovi, rapperovi The Gameovi nebo bývalému partnerovi Kourtney Kardashianové Scottu Disickovi.

    Na seznamu porušovatelů opatření proti suchu jsou i adresy spojené s hvězdami, jako je Madonna, Sylvester Stallone nebo Kim Kardashianová. Brzy by se tak malý kovový disk mohl ocitnout i v jejich potrubí.

    Pro vodohospodářské úřady i město Los Angeles není omezování vody slavným osobnostem jen pouhou snahou o zmírnění dopadů sucha v Kalifornii. Je to také experiment prokazující fakt, že superbohatí se nedrží stejných norem jako běžní lidé, a to ani v případech, kdy jde o environmentální krizi.

    V letošním roce, kdy se prohloubilo desetiletí trvající kalifornské sucho, vydaly úřady po celém státě povinná omezení vymáhaná pokutami. Zákazníci některých vodárenských okrsků, jak je třeba Las Virgenes, kde bydlí řada celebrit, ale pravidla často porušují dál, protože je pro ně výše pokut příliš nízká.

  • K hranicím konzervativních států USA bude jezdit mobilní interrupční klinika

    4. říjen 2022
    Pochod na podporu aktivit organizace Planned Parenting

    Americká organizace Planned Parenthood chce pomoct těhotným ženám ve státech, které nyní interrupce zakazují. Aby za zákrokem nemusely cestovat, otevře v Illinois první mobilní interrupční kliniku. „Naším cílem je zkrátit stovky kilometrů, které nyní musí lidé urazit, aby se jim dostalo péče a vyjít jim vstříc tam, kde jsou,“ řekla v rozhovoru pro americké NPR Yamelsie Rodriguezová z Planned Parenthood, která má na starost část státu Missouri, kde jsou interrupce zakázané.

    Mobilní klinika začne poskytovat konzultace a vydávat interrupční pilulky ještě letos. Působit bude na území státu Illinois. Tam je umělé přerušení těhotenství sice nadále legální, ale pro zdravotníky bude jednodušší vyjíždět k hranicím států, kde jejich občané volný přístup k interrupcím nemají.

    Obytný vůz, kde se zdravotníci chystají pomáhat lidem převážně z amerického středozápadu a jihu, bude obsahovat malou čekárnu, laboratoř a dvě vyšetřovny. Zpočátku bude poskytovat medikamentózní interrupce až do 11. týdne těhotenství. Od příštího roku by tam pak mohlo být možné podstoupit i chirurgické přerušení těhotenství.

    Planned Parenthood se teď snaží určit nejlepší trasy pro mobilní kliniku. Organizace zjišťuje, odkud pacienti přicházejí, a hledá zdravotnická zařízení, kostely a další místa jako potenciální zastávky. Později by mohlo mobilních jednotek vyjíždět víc, dodává National Public Radio.

  • Australská vláda chce zmezit vyhynutí 110 ohrožených zvířat, ochránci přírody to kritizují

    4. říjen 2022
    Australská ministryně životního prostředí a vodního hospodářství Tanya Pliberseková

    Austrálie představila plán, jak zpomalit vymírání a zachránit 110 druhů ohrožených zvířat. Do deseti let má také ochránit celkem 20 míst v zemi, půjde o 50 milionů hektarů pevniny i mořské oblasti.

    Ministryně životního prostředí a vodního hospodářství Tanya Pliberseková uvedla, že vláda stanovuje „nejvyšší cíle, jaké jsme kdy viděli“, aby se pokusila zvrátit přírodní krizi, kterou mimo jiné zdokumentovala letošní zpráva o stavu životního prostředí. Informuje o tom britský Guardian.

    Ochránci přírody plán uvítali. Nelíbí se jim ale fakt, že podle nové strategie si vláda vybírá, která zvířata bude prioritně chránit, když podle vnitrostátních zákonů jich jsou na seznamu ohrožených druhů až dva tisíce.

    Australská vláda v odpovědi na tuto kritiku reagovala s tím, že do konce roku plán přezkoumá a na program záchrany původních druhů vyčlenila přes 224 milionů dolarů. Podle vědců by ale k řešení krize vymírání australských ohrožených druhů bylo potřeba skoro 1,7 miliardy dolarů ročně.