Česká delegace v Sýrii: „Je to jako letět v roce 1942 na návštěvu za Hitlerem,” říká poslanec Gabal
Česko má v Sýrii jako poslední unijní země svoji ambasádu. Je to správné? A je v pořádku, že tam čtyři čeští poslanci z petičního výboru odletěli na návštěvu?
Zuzka Bebarová-Rujbrová z KSČM, Radim Holeček z ODS, Ivana Dobešová z hnutí ANO a nezařazený Karel Fiedler odletěli do Sýrie v pondělí ráno. Až do 16. prosince budou jednat s partnerským výborem syrského parlamentu a dalšími institucemi. Cestu výrazně podporuje velvyslankyně v Damašku Eva Filipi.
Hosty Plusu jsou předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik a Ivan Gabal, místopředseda sněmovního Výboru pro obranu a poslanec za KDU-ČSL.
Jestli mají poslanci v kufru humanitární pomoc, to není to klíčové, o co bychom se měli zajímat. Otázka je, jestli mají v kufru nějakou rozvahu o mírovém řešení a utlumení toho opravdu brutálního zločinného jednání Bašárova režimu a ruských sil vůči civilnímu obyvatelstvu. Ivan Gabal (KDU-ČSL)
Gabal považuje to, že výbory cestují do krizových oblastí, za rozumné a potřebné. „Otázka je, jestli tam nebylo třeba letět už před zhruba třemi lety. A pokud letíte do země, která je takto rozvrácená válkou a probíhají v ní prokazatelně válečné zločiny režimu, od použití chemických zbraní proti obyvatelstvu až po cílené vojenské operace proti zdravotním zařízením, je třeba uvažovat nad tím, zda tím ten režim nepodpoříte. Já bych asi v tomto případě uvažoval o tom, že riziko podpory toho kriminálního režimu je poměrně značné. Podle toho bych se asi rozhodoval,” vysvětluje poslanec.
Podle Kováčika je třeba do Sýrie jet, jednat s lidmi na místě a dovézt humanitární pomoc. „Ten konflikt dříve nebo později skončí. Je to významná šance, protože ti, kteří se syrskými občany jsou v době, kdy jim je nejhůř, budou mít určitě na co navázat při obnově rozvrácené země, třeba při navázování ekonomických vztahů.”
Na návštěvu za Hitlerem
Poslanec za KSČM vyzdvihuje, že Asadův režim byl řádně zvolen. „My nejednáme s nějakými vzbouřenci, ale s právoplatně zvolenými představiteli,” říká Kováčik.
„Je to asi tak, jako byste letěli z Londýna na návštěvu do Berlína k Hitlerovi, někdy v roce asi 1942. Možná je ten mír blíž, rozhodně nepovažuji za ideální, že se při blížícím se mírovém řešení přikláníme jednoznačně na ruskou stranu. Odpovídá tomu i to, že KSČM tlačí tuto kartu,” myslí si Gabal.
„V letošním roce zahynulo ve Středozemním moři 4700 lidí. Když se podíváme do Aleppa, tak vidíme, co se tam děje a jak to skončilo – vybíjením civilistů. Legitimita nebo neligitimita režimu Bašára Asada se ukáže ve finálním řešení. Jsem si skoro jistý, že Asad může být obviněný z válečných zločinů. Osobně se nedomnívám, že je v našem zájmu přiklánět se na stranu takového člověka,” říká Gabal.
Západ viníkem
V Sýrii řešíme důsledky západní politiky, nikoliv toho, že režim je obviňován z toho či onoho. Pavel Kováčik (KSČM)
Kováčik viní z počátku konfliktu v Sýrii západ. „Jde o jedno z tragických pochybení západní politiky, která si myslí, že může exportem západního typu politiky dál vládnout světu. USA a západní země Evropské unie se rozhodly, že potáhnou proti Bašáru Asadovi, proti tehdy ekonomicky, politicky, vědecky a kulturně fungující společnosti,” myslí si poslanec.
S tím Gabal nesouhlasí. „Myslím si, že pan kolega lže. Začalo to demonstracemi obyvatel, kteří žádali liberálnější poměry a otevřenou vládu, nikoliv policejní režim ovládaný tajnými službami. Neúčastnily se toho žádné cizí síly, nikdo jim neasistoval. Nebylo za tím nic jiného než touha Syřanů po tom, co jsme my získali po roce 1989. Odpovědí jim byla střelba z kulometů a nakonec i chemický útok. Bavíme se tady o režimu, který cíleně vraždil doktory, aby nemohli ošetřovat zraněné.”
„Ambasádou pokrýváme vražedný režim”
Gabal říká, že o české ambasádě, která se v Sýrii nachází jako jediná evropská, komunikuje už delší dobu s ministrem zahraničí. „Pokrýváme kriminální režim, který používá proti svým mírově protestujícím obyvatelům vojenskou sílu, zabíjí disidenty po celém světě, nepřipustil žádný vnitropolitický liberální proces vůči svým obyvatelům. I naše delegace nás zatahuje na ruskou stranu konfliktu.”
„Už členstvím v NATO jsme zatahováni spíše na druhou stranu, ale to teď není rozhodující. Rozhodující je, že budeme na té straně, která bude chtít, aby byl konflikt na celém Blízkém a Středním východě ukončen,” reaguje Kováčik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.