Česká kultura v roce 2014: Aktivní veřejnost a nesystémová politika

29. duben 2016
03283539.jpeg

„Lidé si začínají uvědomovat, že to za ně nikdo nezařídí. Mladá generace chápe, že to, v čem bude žít, je i na ní. A zdá se, že si toho začínají všímat i politici.“ S kulturní analytičkou Martou Smolíkovou jsme probrali hlavní témata českého kulturního dění roku 2014: vývoj v Národní galerii, kauzu ústeckého Činoheráku nebo financování české kultury.

Dobrou zprávou je, že se o kultuře začíná uvažovat jako o oblasti, která patří do naší ekonomiky. Na jednání kulturního výboru v parlamentu letos poslanci vznesli řadu pozměňovacích návrhů, které se týkaly živého umění. Je to zatím nesystémový, ale každopádně zřetelný posun novým směrem. „Třeba na jednotlivé hudební festivaly poslanci vyžádali konkrétní částky, což je zároveň i zpráva o nedůvěře poslanců vůči rozdělování peněz ministerskými komisemi.“

Kauza kolem Činoheráku Ústí podle Marty Smolíkové poukázala na problémy ve vzájemném vztahu mezi zřizovatelem – městem – a divadlem: „Dlouhou dobu docházelo k řadě konfliktů, divadlo otevřeně kritizovalo jednotlivé zastupitele a ti pak pochopitelně nebyli příliš vstřícní. Zároveň tehdy městští zastupitelé Činoherák podcenili, nečekali, že bude mít takovou podporu veřejnosti.“ Na otázku, jestli je současný stav happy endem, ale v tuto chvíli ještě není možné odpovědět. „Vyhráno rozhodně ještě není, je potřeba vyjednat řadu praktických věcí, aby mohlo divadlo dál fungovat. Musí se vymyslet nový způsob financování a ukotvení téhle kulturní instituce ve městě.“ Poslechněte si více.

Další články autora