Československo vzniklo i díky tomu, že Masaryk byl „akční“ intelektuál
28. října slavíme Den vzniku samostatného československého státu, který v původní podobě neměl dlouhého trvání. Postupně se z jeho území odkrajovalo, ať už po dobrém, nebo po zlém, až do dnešní podoby, kterou je Česká republika. Úplně první moderní stát Čechoslováků zanikl v roce 1938 po podpisu mnichovské dohody a připojení Sudet k nacistickému Německu. Němců žilo na jeho území dokonce víc než Slováků.
„Němci nebyli jedinou menšinou, i když byli nejpočetnější. Stát s nimi určitou dobu fungoval dobře a prošel si klasickými problémy státu, který se definuje jako národní. Zánik státu lze připisovat spíše mezinárodnímu okolí. Československo jako jeden z mála nových států, které vznikly po roce 1918, neimplodovalo. Nebyl zrušen neshodami zevnitř nebo převratem. Byl zrušen prakticky zvenčí. Lze říci, že soužití s Němci fungovalo, byť nebylo bez problémů, až do 30. let. Poté primárně vnější faktory, ať už ekonomická krize, nebo nástup Hitlera k moci, dynamizovaly vnitřní problémy státu. Řadu z nich vytvořily a zvýraznily. Následkem toho se nebyl schopen udržet,“ interpretuje zásadní okamžiky historie doktor Rudolf Kučera z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd České republiky.
Na období první republiky dnes Češi a Češky často odkazují jako na zářivé období dějin, kdy se vytvořila demokratická tradice. Možná se jedná o přikrášlený pohled na vlastní minulost, v tomto období se totiž také posílila tendence k personifikaci politiky (kult Masaryka) a zásadní podíl na moci uzmuly silné politické strany. Neobvyklé a pokrokové bylo ale třeba postavení žen.
„Na rozdíl od staré rakouské monarchie Československo garantovalo ženám volební právo. Zajímavé je, že to byla volební povinnost vynucovaná pokutou. Ne nějak velkou, ale jistý motivační faktor to mělo. Ženy byly zcela nesporně zrovnoprávněny politicky. Je to poměrně zajímavé, protože to nebylo zdaleka samozřejmé. Ve Francii obdržely ženy volební právo až po druhé světové válce, ve Švýcarsku dokonce v 70. letech. Politické zrovnoprávnění má co dělat s kulturní a faktickou pozicí žen v proklamovaných snahách o národní suverenitu. Odbojová akce byla vedena muži. Jména Masaryka a Štefánika jsou známá, ale ženy hrály důležitou roli. Jako zpravodajky, špehové a tak podobně. To je jeden faktor, kvůli kterému bylo možné ženy začlenit do politického národa. Bylo to lehce obhajitelné. Druhý faktor je utrpení na válečných frontách v zázemí. Ženy rychle ukázaly, že jsou schopny zastoupit řadu klasicky mužských profesí. Československo se chovalo na svou dobu k ženám poměrně pokrokově, Masaryk sám byl známým zastáncem ženské politické emancipace,“ říká Rudolf Kučera.
V rozhovoru jsme rozebírali také dělnické hnutí, na kterém vystavěl svou legitimitu režim po roce 1948, nebo Masarykovy aktivity v zahraničí, které ke vzniku Československa přispěly.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
