Desetitisíce Čechoslováků se v závěru 1. světové války vydaly napříč euroasijským kontinentem. Jaký otisk zanechali legionáři v místech, kterými se probíjeli? Reportéři Českého rozhlasu Martina Pouchlá a Ivan Studený se vydali po stopách československé legie na Sibiři.
Co všechno se skrývá pod slupkou legend o hrdinství československých legionářů? Po stopách svého pradědečka legionáře Jana Kouby se vydala literární historička a autorka knihy Transsibiřská odysea Ina Píšová.
Jejich první zastávkou na cestě od Uralu (až k pobřeží Pacifiku) byl Jekatěrinburg. Právě tam bylo od jeho dobytí legionáři v roce 1918, až do jeho vyklizení v létě 1919, významné centrum československých vojsk na Rusi.
„Kolem nádraží, kterým jsme přicestovali, se koncentrovalo legionářské hospodářství a průmysl. Čechoslováci přebírali opuštěné továrny, byly tu i naše nemocnice,“ vysvětluje Martina Pouchlá. „Ve městě také sídlila odbočka Československé národní rady na Rusi. Na zdejším Michajlovském hřbitově je pak pochováno 359 Čechoslováků, které dnes už desátým rokem připomíná krásně udržovaný pomník.“
V Rusku mají československé legie u některých lidí velmi dobrou pověst. „Při jednom výjezdu s mikrofonem za město jsem se potkal s asi 20letým mladíkem. S nadšením vyprávěl, jak bylo období, kdy ve městě působili legionáři, nejklidnějším a nejproduktivnějším časem ve všech těch zmatcích občanské války,“ vypráví Ivan Studený.
S kým se na své cestě setkali a co dalšího se o československé legii dozvěděli? Poslouchejte tento týden Český rozhlas Plus po 7.20 nebo sledujte Instagram Českého rozhlasu či online reportáž přímo z jejich cesty!
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
