Český soběstačný dům čerpá ze slunce. Oceňovaný projekt pokračuje v oblasti bateriových úložišť

22. únor 2022

V polospánku zahlédnout z okna růžově ozářenou krajinu od svítání a pak zase usnout. Nechat se z postele vytáhnout kuželem světla, po dvou krocích být na verandě a po dalších dvou ve studené trávě. Ohřát si vodu, rozpéct rohlík a opláchnout obličej, to vše jenom díky sluníčku. To je realita Českého soběstačného domu, který stojí odstřižený od inženýrských sítí v jihočeské krajině kousek od kramolínských sjezdovek. Jeho autorem je mladý podnikatel Pavel Podruh se svým týmem.

Pomalé dobývání Českého soběstačného domu od prvotní myšlenky a prvního výkopu na zelené louce mohlo sledovat celé Česko trochu jako reality show v průběhu šesti let. Na Radiu Wave jsme přinesli rozhovor s Pavlem Podruhem na podzim roku 2016, kde popisuje vize ostrovního domu, studentskou architektonickou soutěž a konzultace s různými odborníky a institucemi.

V průběhu let se na živý organismus domu nabalily desítky techniků, investorů, partnerů, dobrovolníků, ale i několik významných ocenění. Dnes objekt zažívá svoji první zimu v ostrém provozu, ačkoli mu chybí pár detailů jako čelní fasáda nebo nedodělky v interiéru. Důležité ale je, že technologie funguje a funguje dobře.

„Že si i v lednu dokážu v deset hodin večer třeba upéct jídlo v troubě z elektřiny, která se nabila, i když bylo pod mrakem, je pro mě jako netechnika na hranici nějakého zázraku,“ užívá si plody spolupráce mnoha lidí rodák z Českého Krumlova a bývalý frontman kapely Pub Animals Pavel Podruh.

Pavel Podruh

Dům živí energií 48 solárních panelů s maximálním výkonem asi 15 kilowatt-peaků ve spolupráci s lithium-železo-fosfátovým akumulátorem s kapacitou 21 kilowatthodin. To znamená, že při plném nabití baterie by v základním režimu měl dům fungovat asi šest dnů. Tuhle zimu limity domu poprvé testují návštěvníci, kteří ke stavbě domu nějak přispěli.

Podruh i přesto vidí vítězství nad technikou i českou legislativou v případě ostrovního domu jen jako první krůček, díky kterému se zorientoval v oblasti obnovitelné energetiky. Malý, ale komfortní dům uprostřed krajiny sice nespálí pro svůj chod ani gram uhlí, přesto má environmentální úskalí a jedním z nich je právě sama možnost snazšího stavení ve volné krajině.

Další kroky jeho autora proto vedou směrem k rozšíření možností akumulace. Jedním je malá baterie do domácnosti bez možnosti instalovat solární panely. Dalším je šíření open source solárního systému mezi domácnosti i velké průmyslové areály a nakonec jde o vývoj velkokapacitního bateriového úložiště.

Jak se zachází s vodou v Českém soběstačném domě? Proč by Pavel Podruh už podruhé ostrovní dům nestavěl? Co by se stalo, kdyby klesla kapacita baterie v domě pod třicet procent? Jak vede ostrovnost k šetrnosti a jaká jsou naopak její rizika? Poslechněte si celé Podhoubí o Českém soběstačném domě.

Spustit audio

Související