Cesta ke slávě přes mrtvoly: Wiegedood ukazují, že vzestup nemusí znamenat ústupky

5. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Wiegedood

O belgické kapele Wiegedood se zprvu psalo zejména jako o bočním projektu členů slavnějších Oathbreaker. Mezi roky 2015 a 2018 vydali tři desky a pak se odmlčeli. Už třetí z desek ale vyšla na labelu Century Media – jednom z největších žánrových vydavatelství na světě. Tamtéž teď vychází album There's Always Blood at the End of the Road, zběsilá a naprosto nekompromisní nahrávka, hudební doprovod ke zrychlené morové ráně. 

Ta dokazuje, že představy o tom, jak se undergroundová kapela spojením s velkým vydavatelem automaticky zaprodává, jsou už dávno passé.

O něco problematičtěji zní ukázky z nadcházející desky francouzských Celeste. Kapela, která patřila mezi ty, jež nejlépe snoubily hardcorovou hutnost s průrazností black metalu, vydá na konci ledna první desku u vydavatelství Nuclear Blast a první ukázky svědčí o poněkud nejisté snaze zachovat konstanty původně nekompromisního zvuku, ale zároveň je zpřehlednit, a tedy zpřístupnit.

To Decultivate zůstali se svou novou deskou Pohrdat věrni domácímu labelu Pushteek, kde vydali i debut Milovat, jenž stále zůstává zřejmě nejkratší LP deskou, která u nás kdy vyšla. Ani teď nepřesahuje stopáž nahrávky patnáct minut, je do ní ovšem natlakováno maximální množství energie, frustrace a vzteku, to vše převedeno do drtivých riffů a nekompromisní bubenické palby. Nově však Decultivate pracují i s lehce emocionálnější a experimentálnější polohou a výsledek zní skvěle.

Třikrát kapely, které začínaly v zaplivaném podzemí, kam ale nově vtáhly největší hráče mezi metalovými labely. Kam tohle povede? Poslouchejte Modeláře, kteří tentokrát hrají na obzvláště temné struny.

 

Spustit audio