Čeští senioři jsou stále častěji sami. „Generace spolu nekomunikují,“ říká ředitelka Senior Pointů

27. listopad 2018

Jak dlouho jste nemluvili se svými prarodiči? Pokud si nemůžete vzpomenout, tak radši konejte. Čeští senioři a seniorky jsou totiž často ohrožení sociálním vyloučením, počet osamělých seniorů se dokonce zvyšuje. „Dříve byly rodiny více pohromadě. I s prarodiči, bydleli spolu nebo se více stýkali,“ říká Hana Vojtková, ředitelka projektu Senior Point.

Vedoucí aktivizačního oddělení Domova pro seniory v Sokolnicích Eva Stiborová se rozhodla, že se podívá na to, jak mladí Češi vnímají ty staré. Z jejího průzkumu mezi 645 žáky základek a středních škol plyne, že třetina malých školáků se s rodiči o babičce a dědovi nebaví, 44 % z nich věří, že bydlení seniorů řeší domovy důchodců, naopak jen 10 %, že rodina. Podle Hany Vojtkové z organizace Společně se dají tato čísla aplikovat na celé Česko. „Funguje to tak celorepublikově. Souvisí to s tím, že dříve byly rodiny více pohromadě. I s prarodiči, bydleli spolu nebo se více stýkali. Dnes se lidé ženou za prací, odstěhují se od seniorů na druhý konec republiky nebo i do zahraničí. Komunikace mezi nimi vázne, proto pak vznikají takové problémy,“ říká.

Balanc o altruismu a dobrovolnictví: děláme dobré skutky jen proto, že nám to dělá radost?

Pomoc – dobrovolničení

Jana chodí dobrovolničit do domova pro seniory. Tráví se starými lidmi čas, peče jim, předělává oblečení a doprovází je na výlet. Věnovala domovu i peníze. Adam se rozhodl darovat kostní dřeň. Nikdo v jeho okolí není a nebyl vážně nemocný. Kdyby náhodou kostní dřeň někdy potřeboval, nechce být „černým pasažérem systému“. Proč by se někteří lidé rozdali a jiní myslí jen na sebe? Je dobro zakódované v mozku nebo v mysli? A co na to biologie a psychologie?

Mezigenerační konflikt si ředitelka projektu Senior Point vysvětluje právě nedostatkem komunikace. „Máme třeba projekt senioři ve školách, kde propojujeme děti a seniory, aby byl navázán dialog. Děti ale mají pohled na seniory často předsudečný, že senioři zabírají místo v městské hromadné dopravě, chodí nakupovat ve slevách, takže jsou fronty v obchoďácích. Stejně tak senioři mají zkreslený pohled na děti, že se neumí slušně chovat a podobně,“ popisuje Vojtková.

Mimo jiné pocit ztracenosti v moderní době často vede k tomu, že se před ní starší lidé často zavírají doma k televizi. Kdokoliv, nejen senior, odtržený od světa a společnosti jiných lidí se vystavuje riziku psychických i jiných chorob. „Takový senior není motivovaný k tomu, aby se oblékl, šel ven na vzduch, na procházku,“ vysvětluje Vojtková. Tohle změnit se snaží projekt Senior Pointů, center rozmístěných po celé republice. „Je v nich proškolený pracovník, který je schopný seniorům poradit, když mají nějaký problém, mají třeba daleko rodinu nebo se s ní stydí něco řešit. K tomu je pracovník schopný jim pomoci v sociální oblasti,“ říká Vojtková s tím, že kontaktních míst je v Česku už 35. „Často si ale senioři chtějí prostě popovídat, aby nebyli doma sami,“ dodává.

Proč více než polovina Čechů vnímá starší generaci negativně? Jak vypadá diskriminace seniorů? A jak můžeme pomoci my všichni? Poslechněte si celý rozhovor s Hanou Vojtkovou.

Spustit audio