Čeští senioři jsou stále častěji sami. „Generace spolu nekomunikují,“ říká ředitelka Senior Pointů
Jak dlouho jste nemluvili se svými prarodiči? Pokud si nemůžete vzpomenout, tak radši konejte. Čeští senioři a seniorky jsou totiž často ohrožení sociálním vyloučením, počet osamělých seniorů se dokonce zvyšuje. „Dříve byly rodiny více pohromadě. I s prarodiči, bydleli spolu nebo se více stýkali,“ říká Hana Vojtková, ředitelka projektu Senior Point.
Vedoucí aktivizačního oddělení Domova pro seniory v Sokolnicích Eva Stiborová se rozhodla, že se podívá na to, jak mladí Češi vnímají ty staré. Z jejího průzkumu mezi 645 žáky základek a středních škol plyne, že třetina malých školáků se s rodiči o babičce a dědovi nebaví, 44 % z nich věří, že bydlení seniorů řeší domovy důchodců, naopak jen 10 %, že rodina. Podle Hany Vojtkové z organizace Společně se dají tato čísla aplikovat na celé Česko. „Funguje to tak celorepublikově. Souvisí to s tím, že dříve byly rodiny více pohromadě. I s prarodiči, bydleli spolu nebo se více stýkali. Dnes se lidé ženou za prací, odstěhují se od seniorů na druhý konec republiky nebo i do zahraničí. Komunikace mezi nimi vázne, proto pak vznikají takové problémy,“ říká.
Balanc o altruismu a dobrovolnictví: děláme dobré skutky jen proto, že nám to dělá radost?
Jana chodí dobrovolničit do domova pro seniory. Tráví se starými lidmi čas, peče jim, předělává oblečení a doprovází je na výlet. Věnovala domovu i peníze. Adam se rozhodl darovat kostní dřeň. Nikdo v jeho okolí není a nebyl vážně nemocný. Kdyby náhodou kostní dřeň někdy potřeboval, nechce být „černým pasažérem systému“. Proč by se někteří lidé rozdali a jiní myslí jen na sebe? Je dobro zakódované v mozku nebo v mysli? A co na to biologie a psychologie?
Mezigenerační konflikt si ředitelka projektu Senior Point vysvětluje právě nedostatkem komunikace. „Máme třeba projekt senioři ve školách, kde propojujeme děti a seniory, aby byl navázán dialog. Děti ale mají pohled na seniory často předsudečný, že senioři zabírají místo v městské hromadné dopravě, chodí nakupovat ve slevách, takže jsou fronty v obchoďácích. Stejně tak senioři mají zkreslený pohled na děti, že se neumí slušně chovat a podobně,“ popisuje Vojtková.
Mimo jiné pocit ztracenosti v moderní době často vede k tomu, že se před ní starší lidé často zavírají doma k televizi. Kdokoliv, nejen senior, odtržený od světa a společnosti jiných lidí se vystavuje riziku psychických i jiných chorob. „Takový senior není motivovaný k tomu, aby se oblékl, šel ven na vzduch, na procházku,“ vysvětluje Vojtková. Tohle změnit se snaží projekt Senior Pointů, center rozmístěných po celé republice. „Je v nich proškolený pracovník, který je schopný seniorům poradit, když mají nějaký problém, mají třeba daleko rodinu nebo se s ní stydí něco řešit. K tomu je pracovník schopný jim pomoci v sociální oblasti,“ říká Vojtková s tím, že kontaktních míst je v Česku už 35. „Často si ale senioři chtějí prostě popovídat, aby nebyli doma sami,“ dodává.
Proč více než polovina Čechů vnímá starší generaci negativně? Jak vypadá diskriminace seniorů? A jak můžeme pomoci my všichni? Poslechněte si celý rozhovor s Hanou Vojtkovou.
