Cestování je součástí mojí touhy po svobodě, říká herečka Eliška Křenková. Giboni mě rozplakali

14. srpen 2025

Herečku Elišku Křenkovou představujeme v podcastu Expedice jako fotografku a cestovatelku. Natáčeli jsme s ní během výletu ve Svatém Janu pod Skalou, během kterého vyprávěla své zážitky ze sólo cesty po jihovýchodní Asii anebo z Himálaje.

„K cestování jsme měla chuť vždycky, souvisí to s mojí touhou po svobodě, ale k první velké cestě mě popostrčil můj psychoterapeut. Strach jsem napoprvé měla velký, ochromující, ale byla by hrozná škoda cestu nepodniknout jenom kvůli němu. Žijeme jenom jednou,“ popisuje Eliška Křenková, jak se vydala na svou první velkou cestu.

„V severním Vietnamu jsem se vyhýbala turistickým pastem, když jsem chtěla poznat horská etnika,“ vypráví populární herečka zážitky ze své tříměsíční sólo cesty po jihovýchodní Asii. „Celá ta cestě mě hodně změnila,“ říká.

Nějaký čas strávila i buddhistickém klášteře v tichu a mlčení. Na jiném místě ji nesmírně dojali giboni, které měla možnost pozorovat právě v den svých narozenin. „Je to nepopsatelný zážitek, vydávají zvuky jako mimozemšťani,“ popisuje a svou terénní nahrávku gibonů do podcastu věnovala.

„Na cestách míň mluvím, nepotkávám tolik lidí, poodstoupím trochu od svého běžného života, nejlíp se mi přemýšlí. Není to žádný útěk,“ shrnuje význam svého cestování Eliška Křenková v podcastu Expedice.

Jaké zážitky si Eliška Křenková přivezla z indického Himálaje, kde její výpravu zaskočilo husté sněžení? Jaké to bylo, když se poprvé ubytovala v mnohalůžkovém pokoji v hostelu, navíc na Štědrý den? Poslechněte si nový díl podcastu Expedice, letního speciálu cestovatelské Casablanky!

autor: Pavel Sladký
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.