Chameleonská „nemoc“ histaminová intolerance: Jak se nezbláznit ze zakázaných potravin?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy jídlo

Ještě pár let zpátky byl pojem histaminová intolerance (HIT) mezi běžnou populací neznámý. Střih, je rok 2020 a mnozí vaši známí najednou vynechávají chleba, alkohol, ale taky rajčata, špenát, kysané zelí nebo houby. Od svých lékařů dostali seznam jídla, které nesmí, a s ním pocit, že budou muset žít z prány. Právě pro ně píše Kateřina Váňová blog s recepty, ale i návodem, jak to celé zvládnout.

„V první řadě by lékaři měli vysvětlit, že histamin máme v těle všichni a je pro nás velmi důležitý, je to běžná součást našich regulačních drah v těle. Dává taky najevo, že tělo musí zakročit proti nějakému škůdci. Problém nastane ve chvíli, kdy je ho příliš – když je něčeho moc, není to dobře,“ vysvětluje Váňová.

Přebytky histaminu naše tělo hlásí různými způsoby. „Histaminová intolerance je považovaná za malého chameleona, může se projevovat škálou symptomů a průběhem, který ale není specifický jen pro toto onemocnění. Může se projevovat symptomy jako u alergiků, různými zažívacími problémy – to vidíme často, protože se histamin vstřebává ve střevech. Můžou to být ale i projevy jako rudnutí kůže, ekzémy, bolesti hlavy…“ Jde tedy o vleklé problémy, které zná mnoho lidí.

Pokud vás už někdo diagnostikuje, dostanete do začátku často papír se vším, co nesmíte jíst. Špenát, houby, meloun, mléko, mléčné výrobky, maso, kandované ovoce, konzervy, kečup, sýry, chleba, víno…

„Já sama nejsem fanoušek slova zakázaný. Myslím ale, že lze spíš říct, že je něco nedoporučené nebo méně doporučené. Ty seznamy jsou často vytvořené jednotlivci na základě jejich vlastních zkušeností, ale ve skutečnosti je těch doopravdy problematických věcí jen pár,“ uklidňuje blogerka.

Často jsou to spíš fermentované nebo kvašené produkty. Tam musí být nějaký zdroj, ze kterého to vznikne, a mikroorganismus, který dodá enzym pro vznik histaminu. Jinak mezi nedoporučené patří tak 2–3 kousky zeleniny, ovoce a pak ty konzervované věci.“

To je dobrá zpráva – problémem nejsou nutně samotné potraviny, ale jejich zpracování, kdy čerstvost je na prvním místě, a dále taky množství, ve kterém je konzumujeme.

Vzhledem k tomu, že nejde o mechanismus alergie, kdy vadí i stopová množství, nemusí vadit třeba pár lístků špenátu bohatého na histamin, ale polévka z půl kila protlaku už s člověkem může zamávat. „Ta potravina tedy není zakázaná, ale člověk sám musí vyzkoušet, jak velkou dávku bude tolerovat.“

Kateřina píše svůj blog A spoon of histamine původně pod přezdívkou Histaminová Kašulka už od roku 2012, kdy byla sama diagnostikována. Vzhledem k tomu, že pracuje v biomedicínském výzkumu a tou dobou pobývala v USA, informace se jí hledaly o trochu snáze než běžné populaci, pro kterou tou dobou skoro neexistoval zdroj česky psaných relevantních informací.

Jak se HIT diagnostikuje? Proč je dobré na začátku držet přísnou dietu a za jak dlouho se člověk může pustit do experimentování s jídelníčkem? Proč může být maso nebo lepek problém, proč některé fermentované potraviny vadit nemusí, co si do začátku napéct a kde načerpat další informace? Poslechněte si celý rozhovor s blogerkou Kateřinou Váňovou.