„Chtěl jsem ukázat, jak fungují předsudky,“ říká o svém románu Josef Pánek

„Chování vypravěče je příklad toho, jak funguje lidská mysl. Vytváří si předsudky, které nám někdo řekne, naučí nás ve škole. Čím silnější to tvrzení je, tím silnější prototyp se v mozku vytvoří. A pak se podle něj člověk chová, aniž by si to sám uvědomoval,“ vysvětluje Pánek ústřední téma, které se snažil v románu zachytit. Jeho esencí pak může být refrén, který neodbytně táhne hlavou vypravěči: „Je to černá ženská, ta, vo který vám řekli vaši kolegové, že je černá a smrdí, a že jediný, vo co jí de, je vypadnout z Indie.“  

Komiks Svatá Barbora o „kuřimské kauze“ ukazuje, že k šílenství máme blízko všichni

• Upravit
• Smazat

Týrání dětí, dospělá žena vydávající se za malou Aničku a posléze i školáka Adama, sekta Hnutí Grálu... Zamotaná kuřimská kauza, která hýbala před více než deseti lety celým Českem, se teď vrací na stránkách komiksu Svatá Barbora od tria Marek Šindelka, Vojtěch Mašek a Marek Pokorný.

„Myslel jsem si, že už jsem viděl ve světě úplně všechno. Vůbec jsem si neuvědomoval, že to není pravda, až když jsem přijel do Indie. Čekal jsem na letišti a vrtalo mi hlavou, proč tam pro vás přijedou přímo autem z hotelu, proč nemůžete jet taxíkem. Je to proto, že by do toho hotelu nikdo nikdy netrefil, Bangalore má nějakých 16 milionů lidí,“ vzpomíná Josef Pánek na chvíli, kdy se začal rodit nápad na tenhle román. „Vezli mě z letiště, všude smrad, špína, tma, kolem silnic hořely ohně... Celou dobu jsem se krčil na zadním sedadle a říkal si: Tak, a teď mu zaklepu na rameno a řeknu, aby mě odvezl zpátky, že chci pryč.“

Řidiči tenkrát na rameno nezaklepal. Místo toho zážitek zpracoval do románu, který sklízí pochvaly ze všech stran a dočkal se i nominace na Literu za prózu. „Ta knížka ze mě vypadla spontánně, během několika týdnů,“ komentuje to stručně Pánek, který o svém psaní nemluví moc rád – zato s nadšením vypráví jednu historku za druhou.