Chyběl nám kontakt s lidmi, říkají blogeři Ogurčákovi, kteří si otevřeli vlastní bistro

6. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Gabriela a Petr Ogurčákovi

Proč někdo opustí pohodlí práce z domova a psaní blogu o vaření pro radost, aby založil vlastní podnik? S Petrem a Gabrielou Ogurčákovými, manželi a blogery známými jako PG Foodies, jsme se bavili o jejich motivaci založit a vést vlastní bistro, o největších problémech provozu i o tom, jaký je klíč výběru zaměstnanců.

Petr Ogurčák je původně UC designér, Gabriela se věnovala tvorbě PPC kampaní, spolu založili kromě blogu časem i e-shop se specializovanými potravinami a vlastně i kvůli němu a potřebě skladovacího a výdejního místa se původně pustili do hledání kamenného obchodu. „Nastavil jsem si na reality hlídací psy, ale pak jsem na to zapomněl. Po roce na mě najednou vyskočilo tohle místo a už z toho inzerátu jsem cítil, že to bude ono.“

Petr a Gabriela OgurčákovI začali provozovat vlastní bistro

Vzhledem k tomu, že prostor už předtím sloužil jako kavárna, byť bez kuchyně, využít ho jako gastroprovoz bylo nasnadě. „Chtěli jsme vytvořit něco skutečného. Tím, že jsme žili posledních 8 let v onlinu a bylo to zrychlené, bez kontaktu s lidmi… A stejně je to i s blogem. Jsme vidět, vytváříme něco pro ostatní, ale skutečný kontakt není. Tady nám přišlo super, že se s lidmi potkáme,“ vysvětluje Gabriela.

Během necelého půlroku došlo k přestavbě prostoru kavárny na bistro s kuchyní, manželé Ogurčákovi se pustili do hledání personálu a spustili crowdfundingovou kampaň na pec na pečení chleba. I poměrně funkční prostor totiž vyžaduje velké vstupní investice – ať už šlo o kuchyň, nebo o odstupné a další zařízení podniku. „Kvůli bistru jsem prodal byt na Kladně a takhle ho posunul sem. Hrubě jsme to vyčíslili asi na dva miliony.“

Crowdfundingová internetová kampaň, kde se vybíralo na chlebovou pec, posloužila jak jako marketingová, tak i další finanční podpora. „Myslím si, že by nám nikdo nepřispíval na celé bistro, v tom byla skvělá ta chlebová pec.“ Péct chleba začal Petr těsně předtím, než se pustili do bistra Etapa, jak svůj podnik nazvali – a právě tohle hobby se teď vyplácí i ve společném podnikání.

V bistru Etapa

Foodblogeři a instagrameři jsou pro některé restauratéry terčem vtipů a nejinak tomu bylo i před startem bistra Ogurčákových. „Lidi z gastra se nám smáli hodně často, často nás taky odrazovali. Ale myslím, že právě proto nám to docela vyšlo – šli jsme do toho po hlavě, udělali mraky chyb, neustále něco předěláváme. Možná kdybychom o tom rozhodovali teď, možná bychom přemýšleli déle než ten týden, který jsme měli.“ Ale nakonec se rychlé rozhodnutí celkem vyplatilo.

V bistru Etapa

Ze začátku řešili spíš opačné problémy, než většinu začínajících podniků trápí – hostů bylo víc než zkušeností. „Nemyslím si, že jsme tolik oblíbení jako blogeři, spíš máme poměrně spoustu kamarádů, kteří nám tohle místo pomohli zviditelnit. Je to spíš o té foodblogerské komunitě, což nám pomohlo – lidi za tím viděli další normální lidi.“

Minimálně pro start podniku se tak může dlouhodobá práce s online komunitou hodit, ale stejně tak může počáteční vlna popularity restauracím někdy spíš uškodit. „Myslím, že je to o té první návštěvě. Aby se někdo vracel, už to místo musí být dobré. V tom jsme měli výhodu – na tu první návštěvu jsme mohli zasáhnout širší spektrum, ale teď už je to na nás,“ doplňuje Petr Ogurčák.

Proč se hodily zkušenosti s e-shopem a programováním v provozu? Kolik procent zaměstnanců tvoří v nadšeneckém bistru gastroprofesionálové? Stíhají ještě Petr a Gabi blogovat? Poslechněte si celé Ve vlastní šťávě.

Spustit audio