Čím dřív se s hazardem začne, tím hůř se z něj dostává, říká adiktolog a bývalý hazardní hráč

14. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy František Trantina

Sázení na dostihy vypadá na první pohled jako gentlemanský sport. Dostat se od něj k automatům v nonstop hernách ale není nic těžkého. Nástup do léčby je pro hazardního hráče potvrzením jeho životního debaklu. Ženy do léčby tak často nechodí, za hraní se stydí.

V příběhu Františka Trantiny není nouze o životní zvraty. Před lety pracoval pro velkou sázkovou společnost a vysvětloval do médií, že zatímco automaty jsou lidově řečeno pro hlupáky, kurzové sázky jsou neškodná zábava pro lidi, kteří se rádi baví a umí nad věcmi přemýšlet. Už v tu dobu se ale on sám potýkal s obrovskými dluhy, tajil před rodinou svůj problém s hazardem a v obchodě kradl salám, aby měl co jíst poté, co během jediné noci prohrál celou výplatu.

První pokus o léčbu mu nevyšel. „Po léčbě jsem hodně pracoval, abych zaplatil dluhy. Když se mi to po asi šesti letech povedlo, tak jsem si řekl, že už nemám problém, a začal jsem zase hrát,“ vzpomíná Trantina. Pád dolů byl tentokrát ještě rychlejší než před léčbou.

Po další léčbě se František Trantina rozhodl vystudovat adiktologii a tématu se věnovat odborně. Provozuje mimo jiné poradnu pro hazardní hráče a jejich blízké na webu Neprohraj život.

Berou ho klienti díky jeho vlastní zkušenosti víc jako „svého“? Jak se bývalí hráči vyrovnávají s tím, když jejich výplata chodí na účet partnerky, která jim pak dává kapesné? A může bývalý gambler hrát s vnoučaty Člověče, nezlob se? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související