Čím konzervativnější umělec, tím důležitější pro něj rádio je. Co znamená rozhlas pro českou hudbu?
Na třináctého února připadá od roku 2011 světový den rádia. Význam tohoto média pro posluchače každoročně mapuje třeba výzkum Radioprojekt, na Radiu Wave jsme se na téma ale rozhodli podívat trochu z jiného úhlu – co vlastně znamená rozhlasové vysílání pro současné hudebníky a hudebnice? Potřebují ho ještě? A cítí mladá scéna ze strany rádií podporu a zájem?
Odpovídali dva lidé z rozdílných stran hudební scény – dvacátník Šimon Brabec, zakladatel nezávislého rapového kolektivu Butterclub, a matador Miloslav Zýka, který má na starosti marketing v české pobočce největšího světového vydavatelství Universal Music.
„Význam toho média se samozřejmě proměňuje s časem, v současnosti rádia spíš sledují trendy na streamovacích službách a těmi se inspirují,“ vysvětluje Zýka vztah mezi digitální a rádiovou sférou. Nejmladší generace posluchačů podle něj rádio jako zdroj informací o nové hudbě nevnímá. Brabec jeho slova potvrzuje: „Já rádio neposlouchám, přijde mi škoda, že velké stanice takřka ignorují novou hudbu.“
Zýka dodává, že ve vydavatelství se řídí při oslovování rádií jednoduchou poučkou: „Čím konzervativnější umělec, tím víc je pro něj rádio důležité. I jeho posluchačstvo bude s největší pravděpodobností konzervativní a nejlépe ho zasáhne právě z rozhlasu.“
Jak funguje rádiová dramaturgie? A jak by mohla rádia pomáhat mladým umělcům a umělkyním? Poslechněte si celý příspěvek.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
