„Čínští studenti pomáhají dělníkům se bouřit. Někteří zmizeli,“ říká sinoložka

10. září 2018

Čínská policie při srpnové razii zadržela padesátku studentů, kteří se postavili na stranu dělníků protestujících proti pracovním podmínkám v továrnách. Část z nich zůstává nezvěstná. V zemi se k boji za svobodné odbory přidává čím dál více mladých lidí. „Studenti vysokých škol se vrací vyzbrojeni myšlenkami o sociální spravedlnosti a ideologicky vybavují protestující dělníky,“ popisuje sinoložka Olga Lomová z projektu Sinopsis, na němž se podílí i FF UK.

Čínské továrny jsou známé velmi špatnými pracovními podmínky. Dělníci, kterým chybí vyjednávací pozice, pracují neúměrně dlouhou pracovní dobu a často za nižší než slíbenou mzdu. „Základní problém je ten, že se jedná o zemi, která se hlásí k socialismu,“ vysvětluje sinoložka. Komunistická strana se tváří, že brání zájmy mas a pracujících. Strana ale zároveň rozvíjí kapitalistické hospodářství, na kterém jsou členové státního aparátu zainteresováni. To vede k absurdní situaci. Ti, kteří by měli hájit zájmy pracujících, mají zájem na tom, aby za ně nikdo nebojoval. Pak dosahují vyššího zisku.“

Vede to dnes už k nepokojům. Dělníci se také pokouší zakládat nezávislé odbory, v zemi něco takového ale vůbec nepřipadá v úvahu. Nově se ovšem na jejich stranu začínají přidávat studenti nebo absolventi vysokých škol, a to i těch velmi prestižních. Dostávají se do přímého kontaktu se zaměstnanci konkrétních problematických továren. Dělníkům pak předestírají svou marxistickou představu o řešení situace.

Čínská dívka - Číňanka

Mao Ce-tung jako inspirace

Světová média dokonce skupiny popisují jako maoistické. „Poprvé mě to zaskočilo. Otázka je, co si kdo pod termínem maoismus představí. U nás v postkomunistické Evropě ho vnímáme jako stalinismus. Analogie jsou jasné,“ říká Lomová. Připomíná ale, že například ve Spojených státech 60. let se silné studentské hnutí hlásilo právě k Mao Ce-tungovi. „V tomto kontextu nemá maoismus nutně totalitární konotace. Naopak je postava Maa – byť to může být naivní a pošetilé – ikonou hnutí mládeže volající po svobodě,“ připomíná odbornice. I v samotné Číně je Mao Ce-tung pozitivně hodnocená osobnost.

Protestujících studentů zatím není mnoho. „Bezpochyby je to menšina. Tento argument ale nemám ráda, protože v něm rezonuje oficiální čínská propaganda. Oficiálně se tvrdí, že vláda koná v zájmu absolutní většiny a nespokojená je jen marginální část,“ tvrdí Lomová s tím, že většina je vždy mlčící.

„Vyoutovat se v Číně je velký problém,“ říkají LGBT aktivisté z Asie

LGBT aktivisté z Asie

„Ve velkých městech se ale situace zlepšuje,“ shodují se Chu Č'-ťün z Číny, Kam Hung Cheung  z Hongkongu a Čchen Čch'-a Jü z Tchaj-wanu. Lidskoprávní aktivisté se ve svých zemích starají o práva LGBT komunit a do Prahy přijeli na festival Prague Pride. V rozhovoru mluví o boji za registrované partnerství, nemoci AIDS i vlastních bolestných zkušenostech s coming outem.

Jak ukazuje amatérská videonahrávka z razie proti padesátce studentů, čínská policie postupuje proti aktivistům velmi brutálně. „Ona taková je. Turista to nepozná, potkává v ulicích usměvavé strážníky. Pokud ale sledujete kauzy, které vyplouvají na povrch, tak vidíte, že jde o případy, kdy policie nepřiměřeně zasáhne proti člověku, který ani nemusí být nutně přímo zapojený do protestů. Na následky může i zemřít.“

Na zadržených se „tvrdě pracuje“

Mezinárodně známým příkladem je umělec Aj Wej-wej. Ten chtěl před časem svědčit u soudu ve prospěch aktivisty, který obviňoval úřady z porušování norem, což vedlo k pádu budov během zemětřesení. Aj Wej-wej se ale nakonec k soudu vůbec nedostal, protože byl v noci zmlácen policií. Vyvázl s těžkým poraněním mozku a musel na operaci do Německa. „Je to součást režimu, který chce lidi udržet v poslušnosti,“ dodává Lomová.

Další osud stále zadržených studentů se dá jen odhadovat. „Můžeme předpokládat, že se na nich ‚tvrdě pracuje‘ a že se po čase někdo z nich objeví v televizi, kde učiní přiznání, jak se pokoušel podkopávat společenskou harmonii a prosperitu,“ popisuje sinoložka. Režim se tím snaží pokusy o založení nezávislých odborů zdiskreditovat. Ani to ale podle Lomové nepovede k uklidnění situace v zemi, kde se polarizují rozdíly mezi chudými a bohatými.

Kudy vede cesta z prestižní univerzity mezi protestující dělníky? A pomáhají v boji proti policejní brutalitě nahrávky razií? Poslechněte si celý rozhovor.

autor: Markéta Žižková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka