„Čínští studenti pomáhají dělníkům se bouřit. Někteří zmizeli,“ říká sinoložka
Čínská policie při srpnové razii zadržela padesátku studentů, kteří se postavili na stranu dělníků protestujících proti pracovním podmínkám v továrnách. Část z nich zůstává nezvěstná. V zemi se k boji za svobodné odbory přidává čím dál více mladých lidí. „Studenti vysokých škol se vrací vyzbrojeni myšlenkami o sociální spravedlnosti a ideologicky vybavují protestující dělníky,“ popisuje sinoložka Olga Lomová z projektu Sinopsis, na němž se podílí i FF UK.
Čínské továrny jsou známé velmi špatnými pracovními podmínky. Dělníci, kterým chybí vyjednávací pozice, pracují neúměrně dlouhou pracovní dobu a často za nižší než slíbenou mzdu. „Základní problém je ten, že se jedná o zemi, která se hlásí k socialismu,“ vysvětluje sinoložka. Komunistická strana se tváří, že brání zájmy mas a pracujících. Strana ale zároveň rozvíjí kapitalistické hospodářství, na kterém jsou členové státního aparátu zainteresováni. To vede k absurdní situaci. Ti, kteří by měli hájit zájmy pracujících, mají zájem na tom, aby za ně nikdo nebojoval. Pak dosahují vyššího zisku.“
Vede to dnes už k nepokojům. Dělníci se také pokouší zakládat nezávislé odbory, v zemi něco takového ale vůbec nepřipadá v úvahu. Nově se ovšem na jejich stranu začínají přidávat studenti nebo absolventi vysokých škol, a to i těch velmi prestižních. Dostávají se do přímého kontaktu se zaměstnanci konkrétních problematických továren. Dělníkům pak předestírají svou marxistickou představu o řešení situace.
Mao Ce-tung jako inspirace
Světová média dokonce skupiny popisují jako maoistické. „Poprvé mě to zaskočilo. Otázka je, co si kdo pod termínem maoismus představí. U nás v postkomunistické Evropě ho vnímáme jako stalinismus. Analogie jsou jasné,“ říká Lomová. Připomíná ale, že například ve Spojených státech 60. let se silné studentské hnutí hlásilo právě k Mao Ce-tungovi. „V tomto kontextu nemá maoismus nutně totalitární konotace. Naopak je postava Maa – byť to může být naivní a pošetilé – ikonou hnutí mládeže volající po svobodě,“ připomíná odbornice. I v samotné Číně je Mao Ce-tung pozitivně hodnocená osobnost.
Protestujících studentů zatím není mnoho. „Bezpochyby je to menšina. Tento argument ale nemám ráda, protože v něm rezonuje oficiální čínská propaganda. Oficiálně se tvrdí, že vláda koná v zájmu absolutní většiny a nespokojená je jen marginální část,“ tvrdí Lomová s tím, že většina je vždy mlčící.
„Vyoutovat se v Číně je velký problém,“ říkají LGBT aktivisté z Asie
„Ve velkých městech se ale situace zlepšuje,“ shodují se Chu Č'-ťün z Číny, Kam Hung Cheung z Hongkongu a Čchen Čch'-a Jü z Tchaj-wanu. Lidskoprávní aktivisté se ve svých zemích starají o práva LGBT komunit a do Prahy přijeli na festival Prague Pride. V rozhovoru mluví o boji za registrované partnerství, nemoci AIDS i vlastních bolestných zkušenostech s coming outem.
Jak ukazuje amatérská videonahrávka z razie proti padesátce studentů, čínská policie postupuje proti aktivistům velmi brutálně. „Ona taková je. Turista to nepozná, potkává v ulicích usměvavé strážníky. Pokud ale sledujete kauzy, které vyplouvají na povrch, tak vidíte, že jde o případy, kdy policie nepřiměřeně zasáhne proti člověku, který ani nemusí být nutně přímo zapojený do protestů. Na následky může i zemřít.“
Na zadržených se „tvrdě pracuje“
Mezinárodně známým příkladem je umělec Aj Wej-wej. Ten chtěl před časem svědčit u soudu ve prospěch aktivisty, který obviňoval úřady z porušování norem, což vedlo k pádu budov během zemětřesení. Aj Wej-wej se ale nakonec k soudu vůbec nedostal, protože byl v noci zmlácen policií. Vyvázl s těžkým poraněním mozku a musel na operaci do Německa. „Je to součást režimu, který chce lidi udržet v poslušnosti,“ dodává Lomová.
Další osud stále zadržených studentů se dá jen odhadovat. „Můžeme předpokládat, že se na nich ‚tvrdě pracuje‘ a že se po čase někdo z nich objeví v televizi, kde učiní přiznání, jak se pokoušel podkopávat společenskou harmonii a prosperitu,“ popisuje sinoložka. Režim se tím snaží pokusy o založení nezávislých odborů zdiskreditovat. Ani to ale podle Lomové nepovede k uklidnění situace v zemi, kde se polarizují rozdíly mezi chudými a bohatými.
Kudy vede cesta z prestižní univerzity mezi protestující dělníky? A pomáhají v boji proti policejní brutalitě nahrávky razií? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka