Cítit se bezpečně při natáčení drastických scén mi nedává smysl, myslí si Anna Geislerová

Snímek Zuzany Kirchnerové bude mít světovou premiéru na festivalu v Cannes v soutěžní sekci Un Certain Regard. Český celovečerní film se do oficiálního programu nejprestižnějšího festivalu světa podívá po více než 30 letech. „Jsem nervózní a strašně zvědavá,“ říká Anna Geislerová. Snímek Karavan označuje za náročnou výzvu, kterou ale do života potřebovala.

„Na tohle jsem v životě čekala. Přála jsem si potkat režiséra nebo režisérku, kteří mi nedovolí cuknout nebo rutinařit a pojmou mě jako stavební materiál, ze kterého si vytvoří, co potřebují. Uvidí ve mně něco, co já sama nechápu,“ vyzdvihuje práci debutující režisérky Zuzany Kirchnerové. „Scénář jsem dostala v době, kdy to v mém životě nebylo úplně jednoduché. Dojal mě a brečela jsem u něj,“ dodává.

Herectví může podle Anny Geislerové bolet, je to součást profese, která se snaží přiblížit skutečným emocím. „Některé věci herec nemůže prožít bez diskomfortu, aby byly pravdivé. Život je někdy nepohodlnej, složitej, trapnej nebo nechutnej. A před kameru to v některých typech projektů patří a nedá se to šidit,“ říká.

U Karavanu mimo jiné zažila poprvé spolupráci s koordinátorku intimity, protože film obsahuje i scény sexu a nahoty. „Točit například scénu znásilnění a chtít se u toho cítit bezpečně, je pro mě dost komplikovaný koncept, já si k sobě vlastně musím pustit něco hrozného, co lidé skutečně zažívají,“ vysvětluje Anna Geislerová v rozhovoru svoje pojetí herectví.

Jaký film by Aňa Geislerová sama režírovala a jak přistupuje ke castingům a choulostivým scénám? V čem bylo náročné natáčet Karavan a hrát matku handicapovaného syna? Poslechněte si nový díl podcastu Vlna!