Členové Ľudové strany chtějí zakázat inscenaci o žhářském útoku, který zranil malou Natálku

Všímá si toho agentura AP. Program odstraňování tetování, který byl zahájen v roce 2019, se nyní koná každý ramadán, měsíc půstu, zvýšeného uctívání, náboženských úvah a dobrých skutků. Letos se do něj přihlásilo přibližně 700 lidí. Celkem si nechalo své tetování odstranit přes 3 000 lidí.

Tetování je v některých asijských kulturách stále silně spojeno s gangy a kriminalitou. Podle AP mohou být navíc ženy s tetováním označené za promiskuitní nebo nepohodlné a nehodné sňatku. V Indonésii je většina obyvatel muslimského vyznání.

Sri Indrayati, 52 let, uvedla, že si nechala vytetovat jméno své první dcery na ruku krátce poté, co ji ve svých 22 letech porodila. Řekla, že toho litovala, když ji její dvě vnoučata neustále žádala, aby to vymazala, protože to vypadalo jako napsané tlustým fixem.

„Když jdu s vnukem do školy, děti si mezi sebou šeptají: ‚Podívej se na tu babičku, má tetování!‘“ řekla.

Podobně se cítí i třicetiletý kytarista Teguh Islean Septura, který si nechal potetovat záda, ruce a nohy, aby „vypadal cool“, když vystupoval v kapele. V poslední době ale Septura projevuje nově objevený zápal pro islám, včetně přesvědčení, že muslimové by neměli měnit tělo, které jim dal Bůh.

Ramadán má sloužit k přiblížení člověka k bohu a k sebereflexi. Podle tradice byl právě v této době seslán muslimskému prorokovi Mohamedovi korán a platilo, že o ramadánu se nemá válčit. Lidé se mají věnovat četbě koránu a náboženskému rozjímání. Skončit by měl na konci března.

V létě vyjde první e-kniha na motivy Skibidi Toilet. Informoval o tom web Screenrant.

„Jsme nadšeni, že můžeme být vydavatelským partnerem jedné z nejunikátnějších knih naší doby – skutečného kulturního fenoménu, který má ohlas u čtenářů všech věkových kategorií,“ řekla Debra Dorfman ze společnosti Scholastic. Novinky si všímá server Screen Rant.

Nové zpracování by mohlo podle společnosti pomoct rodičům odvést potomky od telefonů a tabletů, ale zároveň jim umožnit věnovat se obsahu, který je baví. Jde o další iteraci, která bude vycházet z populárních a kontroverzních youtubových videí. Už loni v létě informoval server Variety o tom, že Hollywood připravuje televizní a filmové zpracování pod taktovkou režiséra Michaela Baye.

Skibidi Toilet začalo v roce 2023 jako video od Alexeje Gerasimova, který si říká Boom. Rychle se vyvinulo v digitální sérii, která si podmanila duch doby. V youtubové sérii se mimozemský druh mechanizovaných záchodových hybridů známých jako Skibidi Toilets snaží vyhladit lidstvo. Na obranu vyráží humanoidi s kamerami, reproduktory a televizními obrazovkami místo hlav. Animátor po expanzi franšízy teď nejspíš někde radostí skanduje „Skibidi dop dop dop yes yes“.

„Pomocí vysoce realistických syntetických obrázků a videí jsou pachatelé schopni oklamat či vydírat oběti, nebo se vydávat za jiné osoby. Modulace hlasu pomocí umělé inteligence nebo deepfake video hovory hrozbu zesilují a umožňují nové formy podvodů, vydírání a krádeží identity,“ uvádí zpráva Europolu, kterou cituje agentura AP.

Evropský policejní úřad na konci února zasáhl proti mezinárodní síti, která pomocí umělé inteligence vytvářela videa znásilňování dětí a nabízela je on-line. Během celosvětové operace s názvem Cumberland bylo podle BBC zatčeno nejméně 25 lidí v 19 zemích. Podle Europolu šlo o jednu z prvních operací zahrnující generovaný materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí.

V nové zprávě Europolu se také píše, že trestné činy od obchodování s drogami, po pašování lidí, praní špinavých peněz, kybernetické útoky a online podvody podkopávají společnost a právní stát tím, „že generují nezákonné příjmy, šíří násilí a normalizují korupci“.

Dokument také uvádí, že se v poslední době zločinci stále úžeji spolupracují s některými státy a provádí útoky na evropskou kritickou infrastrukturu. Podobné útoky podle dokumentu pocházejí často z Ruska a zemí v jeho sféře vlivu.

Náměstek polského ministerstva vnitra Maciej Duszczyk zmínil nedávný kybernetický útok na nemocnici jako nejnovější příklad ve své zemi. „Ta nemocnice bohužel musela na několik hodin zastavit svou činnost. Šlo o vážný kybernetický útok,“ zesílený vlivem umělé inteligence, uvedl Duszczyk.

Válka mezi mileniály a generací Z našla v posledních týdnech nové bitevní pole – na TikToku zahořel konflikt o oblečení na cvičení. 

Generačního sporu na sociální síti TikTok si všímá americký list New York Times (NYT). Debata o přiléhavém oblečení – do posilovny i na běžné nošení – se vede už léta, ale v poslední době eskaluje právě na čínské sociální síti. Někteří uživatelé ve videích předvádí své oblíbené přiléhavé cvičební úbory a přesvědčují ostatní o výhodách. Jiní vyjadřují překvapení nad tím, že jejich oblečení na cvičení může způsobit, že je někteří lidé považují za starší. Uživatelka z generace Z komentující různé kombinace popsala, že těsné úbory ji připomínají střední školu.

Sarkastické spory mezi mileniály a generací Z jsou už dlouho oblíbenou kratochvílí. Vášnivé diskuse se vedou o výšce ponožek nebo o správné šířce nohavic u kalhot. Závratně rychlý koloběh trendů rozdmýchávaný na internetu přiměl některé příslušníky generace Z, aby se na trendy úplně vykašlali.

„Proč se vždycky musí z něčeho dělat něco většího, než to je. Proč lidé prostě nemohou nosit to, co chtějí, v čem se cítí pohodlně?“ řekla osmadvacetiletá Stephanie Zambra z Miami pro NYT v telefonickém rozhovoru.Třiadvacetiletá Alexa Amiel zveřejnila podobně kritické video a poznamenala, že tyto debaty jsou často genderově podmíněné. „Je frustrující, že tyto diskuse jsou vždy zaměřeny na ženy a že se neustále snažíme přijít na to, jaký bude další trend,“ uvedla pro americký list Alexa.

Litevci do 30 let jsou podle World Happiness Report nejšťastnější na světě. Překvapivé? Možná. Tahle malá pobaltská země, která si letos připomíná 35 let nezávislosti, sice leží na hranici s Ruskem a Běloruskem, ale její mladí se místo strachu soustředí spíš na party, startupy a budování komunity.

„Opravdu si tvořím život, jaký chci,“ říká Sandra (25) z Kaunasu, která vede kulturní iniciativu Emerging Kaunas. Přestože se Litva stále vyrovnává s vysokou mírou sebevražd a alkoholu, nová generace se na budoucnost dívá jinak. „Naše generace je první, která nežila pod sovětskými pravidly,“ říká Simas (26), IT specialista a DJ.

Hlavní město Vilnius zažívá ekonomický boom – inovativní finanční společnosti, technologické startupy a levné bydlení lákají mladé talenty. Kromě toho tu roste pulzující noční život. „Máme tu fakt dobrou scénu, klidně bych ji srovnal s Berlínem,“ tvrdí Simas, který po večerech roztáčí desky v místních klubech.

Alkohol ale už není středobodem zábavy. „Chodíme do barů kvůli lidem, ne kvůli chlastu,“ říká herečka Lina (26). Mladí Litevci dnes podle průzkumů považují pití za přežitek minulosti.

I když je Vilnius na vrcholu žebříčku štěstí, ne každý v Litvě se cítí stejně. Greta (20) z Kaunasu by se ráda přestěhovala do hlavního města, ale nemůže si to dovolit. „Štěstí je otázka peněz. Já na něj zatím nemám,“ říká.

Kromě ekonomických rozdílů je tu ještě jeden strašák – Rusko. Po invazi na Ukrajinu jsou Litevci ve střehu. „Máme instrukce, co dělat při napadení, ale nemůžeme žít jenom tím. Musíme si užívat každý den,“ říká studentka Orinta (21).

A tak zatímco se jejich rodiče obávají budoucnosti, litevská Gen Z slaví přítomnost. „Naše úžasná techno scéna možná vychází z toho, že nevíme, co bude zítra. Ale dneska? Dneska tancujeme,“ uzavírá Aistė.

Vědci z Linköpingské univerzity ve Švédsku objevili způsob, jak plně recyklovat moderní solární panely s použitím vody jako hlavního rozpouštědla. Tato metoda umožňuje opakovaně recyklovat všechny části moderního solárního článku bez použití environmentálně nebezpečných rozpouštědel. Recyklovaný solární článek má navíc stejnou účinnost jako původní. Celá metoda pracuje s jednou z nejslibnějších technologií pro solární články nové generace – využítím perovskitu.

Perovskit je minerální materiál s krystalickou strukturou, který umožňuje vysoce účinnou přeměnu slunečního záření na elektřinu. Perovskitové solární články jsou navíc relativně levné a snadno vyrobitelné, a navíc také lehké, flexibilní a průhledné. Díky těmto vlastnostem je lze umístit na různé povrchy, jako třeba na okna. Oproti křemíkovým solárním panelům mají perovskitové jednu nevýhodu – znatelně kratší životnost. I proto je efektivní způsob jejich recyklace alfou a omegou jejich skutečného pro-enviromentálního
potenciálu.

Dosud se pro demontáž perovskitových solárních článků používaly metody s použitím látky zvané dimethylformamid, běžné složky v rozpouštědlech barev. Dimethylformamid je ale toxický, nebezpečný pro životní prostředí a potenciálně i karcinogenní. To byl také jeden z důvodů, proč vědci z Linköpingské univerzity zahájili vývoj technologie, při které lze jako rozpouštědlo při demontáži degradovaných perovskitů použít vodu.

Dalším krokem pro vědce je zdokonalit metodu pro použití ve větším měřítku v průmyslovém procesu. Zároveň si svou technologii nechali patentovat.

Proměnit zvířecí trus v mláďata? Ne, nejde o kouzelný trik ošetřovatelů zvířat, ale o výsledek revolučního vědeckého výzkumu. Projekt přezdívaný „the poo zoo“, tedy něco jako „zoologická z hovínek“, využívá fakt, že výkaly kromě zbytků potravy a bakterií obsahují i živé buňky jejich původců. Pokud se buňky podaří izolovat, mohou sloužit k analýze genetické rozmanitosti nebo dokonce ke vzniku nových jedinců pomocí moderních reprodukčních technologií.

Tým z Oxfordské univerzity vedený profesorkou Suzannah Williamsovou už dokázal získat životaschopný genetický materiál třeba z trusu myší, slonů a dalších zvířat. Pokud se buňky podaří kultivovat, mohly by se dál využít k umělému oplodnění nebo dokonce ke klonování. Cílem je zachovat genetickou rozmanitost druhů, aniž by bylo nutné sbírat spermie a vajíčka od živých jedinců.

Biobanky už dnes uchovávají zmrazené vzorky tkání mnoha ohrožených druhů, odběr buněk z trusu ale nabízí neinvazivní metodu, která by mohla napomoci záchraně i těch nejvzácnějších zvířat. Nejkomplikovanější součástí celého procesu je zatím izolace buněk z prostředí plného bakterií a zpracování velkého množství materiálu. Například jedna průměrná dávka sloního trusu váží něco mezi 4 a 7 kg!

Ne všichni ale projektu fandí. Někteří odborníci třeba varují, že ani tato technologie nenahradí klasickou ochranu přírody. „Nejlepší způsob, jak chránit ohrožené druhy, je zabránit jejich úbytku,“ říká Paul De Ornellas z britské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Jiní jeho kolegové ale tvrdí, že v době masového vymírání druhů je třeba využít všechny dostupné metody, a pokud se „poo zoo“ osvědčí, může znamenat průlom v záchraně biodiverzity a možná i nový způsob, jak přivést zpět k životu vyhynulé druhy.

Michael Garcia v roce 2020 údajně „utrpěl vážné popáleniny, znetvoření a oslabující poškození nervů na genitáliích“, když se mu do rozkroku vylila horká káva. Po incidentu musel podstoupit transplantaci kůže a další zákroky. Teď zažaloval společnost Starbucks z porušení povinnosti péče. Informoval o tom web CNN a agentura AP.

Michael Parker, Garciův právník, uvedl, že jeho klient si bral tři nápoje a jeden z nich nebyl správně zastrčen v držáku na kávu. Když barista podával Garciovi objednávku, nápoj z držáku vypadl. Podle záznamu rozsudku utrpěl Garcia fyzickou bolest, duševní útrapy, ztrátu radosti ze života, ponížení, nepříjemnosti, zármutek, znetvoření, tělesné poškození, úzkost a citové strádání.

Společnost Starbucks uvedla, že s Garciou soucítí, ale hodlá se proti rozsudku odvolat. „Nesouhlasíme s rozhodnutím poroty, že jsme za tento incident nesli vinu, a domníváme se, že přiznaná náhrada škody je nepřiměřená,“ uvedl Starbucks v prohlášení s tím, že se zavázal dodržovat nejvyšší bezpečnostní standardy při manipulaci s horkými nápoji.

Tohle není jediný případ takové žaloby ve Spojených státech. V 90. letech minulého století například porota v Novém Mexiku přiznala ženě odškodné ve výši téměř 3 milionů dolarů za popáleniny, které utrpěla, když se snažila odklopit víčko kávy z McDonald's. Soudce později částku snížil.

Joanna Kathlyn Kinman, ošetřovatelka útulku v australském státě Victoria, minulý rok našla ve zvratkách dvou psů prsty jejich mrtvého majitele. Muž podle vyšetřování zemřel přirozenou smrtí a psi poté snědli části jeho těla. Kinman se v pondělí přiznala u soudu, že chtěla lidské ostatky prodat. Ve výpovědi uvedla, že jí to připadalo „cool“, informuje ABC News a The Guardian. 

Podle Melissy Sambrooks policejní prokurátorky Kinman odnesla prsty domů a uložila je do sklenice s formaldehydem. Policie na základě anonymního udání její dům prohledala a Kinman zatkla. Krom prstů u ní doma policie našla třeba aligátoří dráp, ptačí lebky nebo morčecí nožičky.

U soudu zaznělo, že Kinman byla „vášnivou přispěvatelkou“ skupiny na Facebooku, kde se s exempláři obchodovalo. Policie uvedla, že se již dřív opakovaně snažila prodat exempláře mrtvě narozeného štěněte a kotěte a vlastnila knihu s názvem Dějiny trestů a mučení. Kinman vyhodili z práce a soud ji odsoudil k 18měsíčnímu trestu obecně prospěšných prací. Maximální trest za protiprávní jednání s lidskými ostatky jsou dva roky vězení.