Co může přinést účast na výzkumu? Dodalo nám to odvahu, shodují se absolventky
Jaké to je pracovat na vysoké škole na výzkumu v oblasti sociálních věd? Na přípravu publikace se ve Studovně podíváme ze strany zkušené badatelky i studujících. Antropoložka Barbora Spalová často zapojuje studenty do svých výzkumů a Markéta Plešková a Alexandra Lebriez s ní během studia spolupracovaly na výzkumu o úspěchu románu Bílá Voda a tématu náboženství v Česku.
„Zabývaly jsme se románem Bílá Voda od Kateřiny Tučkové, která měla v českém, velmi ateistickém prostředí velký ohlas,” přibližuje Alex výzkum, který sdružil badatele a badatelky ze středoevropských zemí. „Super zkušenost bylo vidět, jak spolu pracují výzkumníci, jak se spolu domlouvají, nebo jak to vypadá na konferencích,” vypráví Markéta Plešková.
„Analyzovala jsem učebnice, chodila jsem do knihoven a hledala zmínky o náboženství a perzekuci řeholních řádů, účastnila jsme se výzkumných rozhovorů, dělala jsem dotazník pro učitele, jak s tématem pracují,” popisuje Markéta práci, kterou završily prezentací na konferenci ve Varšavě. „Já jsem dělala analýzu médií, díky čemuž jsem objevila spousty nových nástrojů a online archivů,” doplňuje Alex. „Týmová spolupráce vede výzkum cestami, které bych si já dopředu nevymyslela,” jmenuje Barbora Spalová jeden z důvodů, proč ráda do výzkumů zapojuje také studující už během bakaláře nebo magistra. „Dodalo mi to odvahu,” shodují se obě absolventky.
Jak může vypadat zapojení do výzkumu už při studiu? Co mi může výzkum přinést do osobního života a jaké dovednosti mi umožní si procvičit? Jak dobře musím umět anglicky? Co by studentky a jejich vedoucí doporučily těm, kteří zvažují akademickoou dráhu? Pusť si celý díl.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
