Co nás štve na druhých, často nemáme rádi na sobě. Přijmout vlastní stín je osvobozující
„Stín je temná část naší osobnosti. Temné neznamená nutně špatné,“ říká o stínu v Balancu terapeut a lektor vztahové akademie Tomáš Zetek. Všichni na sobě nemáme něco rádi. Když jsme vzteklí, smutní nebo se vnímáme jako neschopní, nedostateční nebo zlí. Původ je v dětství. Hodné holky a kluci se přece nerozčilují, nejsou sobečtí. Dělají rodičům, tedy pro ně celému světu, radost. Když ale některé své stránky potlačíme, přijdeme o prospěšné věci.
„Ve stínu neleží jen špatné vlastnosti. Mnohdy jsou tam i dobré věci, sebevědomí nebo pocit vlastní hodnoty.“ Když začneme posilovat slabé stránky, přijímat části stínu, obvykle se přehoupneme do druhého extrému. Alespoň na chvíli. Lidé, kteří objeví sebevědomí, vlastní schopnosti a kompetence, se z uťápnutých mohou stát sebestřednými a arogantními. Potřebují si prošlapat celé spektrum, od nuly do sta procent, teprve pak se mohou vrátit do středu, v tomto případě do zdravého sebevědomí.
„Části v nevědomí nebo stínu mají tendenci se vracet. Vypadá to, že nám chtějí zničit život, ale ve skutečnosti volají po uvědomění.“ Psychika funguje na souhře protikladů. Pokud potlačíme agresi, nechceme ji používat, nenaučíme se ani se prosadit, být asertivní a říct si o to, co chceme nebo potřebujeme. Vychází totiž z podobného místa jako vztek, který nám byl zakázán, byli jsme za něj káráni nebo trestáni. Čím více budeme vztek potlačovat, tím více bude chtít být uznán a přijat.
„Co nedokážeme přijmout, se snažíme oddělit. Člověk má jinak pocit, že se zblázní. Nepotlačíme třeba jen smutek, ale schopnost citu jako takového.“ Pak potřebujeme silnější a častější stimuly. Více večírků, silnější zážitky. Někdo sklouzne k zneužívání psychoaktivních látek.
Jenomže roztočená spirála podnětů nekončí a potlačené části osobnosti budou stále volat o přijetí. Místo abychom jim šli naproti, utíkáme. Mnoho lidí například pracuje velmi usilovně, profesní úspěch je pro ně důležitý. Ale jen proto, že si nechtějí připadat bezcenní. Nikoliv proto, že by je práce naplňovala.
Pusťte si celý Balanc o stínu, potlačených stránkách osobnosti a jejich integraci.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.