Coming out v maturitním testu? Každá zmínka je důležitá, říká o queer životě Eliška Soffer Podzimek
„Ráda bych nemusela mávat vlajkami a říkat si o respekt,“ říká výtvarnice Eliška Soffer Podzimek o Mezinárodním dni proti homofobii a transfobii. Ten připomíná vyjmutí homosexuality ze seznamu duševních poruch WHO. Ne všichni queer lidi si ale mohou dovolit být sami sebou, a tak jsou duhové dny stále potřeba. Posouvá se Česko v kvalitě queer životů v Česku dopředu, nebo dozadu? Poslechněte si nový Impakt.
„Homofobie a transfobie není jen to, že někdo dostane do držky,“ vysvětluje Eliška Soffer Podzimek, proč se stala patronkou dne Duhové stužky. „Je to také psychické týrání, ponižování nebo to, že nedostanete kvůli svojí orientaci práci,“ dodává. Důležitou roli pak hraje reprezentace. Nedávno se například v maturitních testech objevila zmínka o coming outu, což kritizovali i někteří politici. „Jsem ráda, když to je v pohádkách, filmech, kdekoliv… Všiml si toho akorát ten, kdo si toho hrozně chtěl všimnout.“
Výtvarnice si loni vzala svoji ženu - a sice po té, co v tuzemsku začal fungovat institut takzvaného partnerství. „Byl to splněný sen. Registrovat jsme se nechtěly, protože to nic neznamená. Takže pro nás ta novela byla důležitá, i když v ní stále některá práva chybí,“ říká Soffer Podzimek.
Umělkyně je také autorkou projektu a seriálu Plešouni, který pomáhá dětem s onkologickým onemocněním. „Plešouni i queer témata jsou mi bytostně blízká - mám tu zkušenost, můžu pomáhat. Je to ale taky forma sebeterapie,” dodává.
Co by pomohlo mladým queer lidem cítit se v tuzemsku lépe? A jak zvládá kombinovat všechna svoje životní poslání? Poslechněte si nový Impakt s výtvarnicí Eliškou Soffer Podzimek na Radiu Wave.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.